Druhý ročník největších vepřových hodů pod širým nebem návštěvníkům nabídne speciality z vepřového masa (jak tradiční, tak moderní úpravu pokrmů), zabijačkové hody, kynuté buchty, koláče a samozřejmě dobré pivo a cider.
Podávat se budou jitrnice, jelita, prejt, tlačenka, prdelačka nebo ovar, ale také dobroty z udíren jako klobásy, špek nebo uzená šunka. Péct se budou kolena, panenka, bůček a škvařit škvarky. Na rožni se budou točit selátka a návštěvníci ochutnají maďarskou mangalicu, italské prosciutto, španělský salchichon či iberskou šunku.
Zabijačka
Je událost, při níž dojde k zabití (porážce) doma chovaných vepřů svépomocí, popřípadě za účasti řezníka. Následnému rozporcování těla a zpracování získaného masa do domácích zásob před nadcházející zimou. Kromě této samozásobitelé role je nepřímým smyslem zabijačky také její společenský přesah. Protože bývá značně náročná na technické (kuchyňské) zázemí i na počet spolupracovníků, takže v době zabijačky se ke členům domácnosti připojuje i širší příbuzenstvo, sousedé apod., vykonávající pomocné práce.
Tradice
Tradičně se vepř poráží v předvánočním období. Protože masné výrobky jsou náchylné k rychlé zkáze a je tedy vhodné je vyrábět v chladném období. V minulosti byla zabijačka na středoevropském venkově a v menších městech v zimním období pravidlem téměř v každém domě, avšak její četnost výrazně poklesla s ústupem drobného hospodářství a také díky prakticky bezproblémové celoroční maloobchodní dostupnosti vepřového masa. Dřívější určení zabijačky jako zisk masa pro výživu domácnosti se tak změnil i na akci folklórní a společenskou, zabijačka může být součástí předvádění lidových řemesel u příležitosti jarmarků, adventních trhů, masopustních zábav, festivalů atd., popřípadě jako součást firemních večírků či akcí.
