„Tři ženy” Lisy Taddeo – nic neskrývající záznam, jak ženy prožívají erotiku, sex a milostné vztahy

Na vánoční knižní trh přichází kniha TŘI ŽENY v českém překladu Věry Kláskové. Autorkou je známá americká spisovatelka a novinářka Lisa Taddeo, přispěvatelka do časopisů New York, Esquire, Elle, Glamour. Kniha se stala bestsellerem SUNDAY TIMES a NEW YORK TIMES a během tří měsíců se jen ve Spojených státech prodalo 1.100.000 výtisků.

Jestli očekáváte něco dráždivého a mírně perverzního ve stylu Padesáti odstínů šedi, budete zklamáni. Detailní studie lásek, které zažívají tři různé ženy, přináší především nesnadné pravdy o prosté touze po sblížení i o nebezpečném pokušení někoho zcela ovládnout. Kniha není chvilková záležitost, autorka vlastně vytvořila nový žánr: dokument napsaný beletristickým stylem, jenž nabízí thrillerové tempo a natolik intimní psychologické portréty, že si až přisvojují individualitu skutečných postav. A zatímco všechny zvláštnosti jejich příběhů nemusejí rezonovat se zkušeností každé čtenářky, zaručeně rezonuje základní potřeba lásky – touha být ceněná a žádoucí. Sex je jen médium.

Jmenují se Maggie, Lina a Sloane. Maggie žije v menším městě, nedávno jí bylo dvacet a stále ještě ji pronásledují následky vztahu s ženatým učitelem, když byla na střední škole. Lině je něco přes třicet, žije na venkově, osvobodila se z nevydařeného manželství a stýká se s milencem, kterého poznala ještě na škole. Hmotně nezávislé majitelce restaurace Sloane a jejímu manželovi se blíží čtyřicítka, a oba sexuálně experimentují s jinými muži a ženami. Představují tyhle tři ženy zosobnění častých pravd o erotickém životě žen? Do jakého světla staví jejich příklady ženskou snahu o dosažení svobody sexuální volby, fyzické nezávislosti a o hledání fyzického a emočního souladu?

Autorka píše: … muži lámou ženám srdce pořád stejným způsobem. Nejdřív je milují, ať už celým srdcem, nebo jen napůl, pak je to ale omrzí, takže se celé týdny a měsíce potichu snaží ze vztahu vymanit, načež vycouvají, vypaří se a už nikdy nezavolají. Ženy mezitím čekají. Čekají tím déle, čím víc jsou zamilované a čím méně možností mají. Doufají, že se jim muž vrátí s rozbitým telefonem nebo s rozbitou hubou a řekne: „Moc se omlouvám, víš…

„Tři ženy“ zkoumají lásku i smyslnou touhu, svádění a využívání, pohádkovou romantiku i bezskrupulózní nevěru, dívčí snění a dospělou ženskost a zázrak mateřství i všechna stádia mezi nimi – a kladou ty nejpodstatnější otázky týkající se smyslu našeho ženství a způsobu jeho žití. – Elizabeth Day, anglická novinářka