Inscenace Miřenky Čechové a Petra Boháče vychází z příběhů barona Prášila, jak je sepsal v kultovním knižním zpracování Gottfried August Bürger. Na tomto podkladě vytvářejí vlastní variaci, kde zvířata nejsou vnímána jako trofeje loveckých dobrodružství, ale jsou partnery člověka, jež jej dokáží přiblížit řádu přírody… ukazují fantazii jako prvek utvářející identitu člověka, ověřující jeho vztah k světu, snad i sebezáchovný prostředek a především jako jeden ze zásadních projevů svobody i empatie…
Baron Prášil
Inscenace propojuje filmové projekce s komiksem a velkorozměrnými loutkami. Například loutka holčičky patří do japonské loutkařské tradice nadrozměrných loutek ovládaných větším počtem loutkovodičů zvané bunraku. Loutkovodiči nejsou divákům skryti, pozorujeme je přímo na jevišti. Ti s loutkou nejen pohybují, ale také s ní komunikují. Vše dotváří živá hudba a živá kresba, vznikající přímo v průběhu představení. Baron Prášil v podání Laterny Magiky se liší od známých knižních předloh. Například zvířata se stávají jeho přáteli, kterým dopřává svobodu. Hřbet rejnoka není místem kde byste ho mohli osedlat. Rejnok se stává se prostorem pro akrobatky a jejich dechberoucí pohybové kreace. Autorem loutek je jeden z nejvýznamnějších současných představitelů současné loutkařské tradice Sébastien Puech.
Na začátku představení přichází Baron Prášil mezi diváky a přináší na jeviště kufr plný svých deníků a knih. Po celou dobu sledujeme jeho mistrné vyjádření pocitů a příběhů mimikou, zcela beze slov. Soudní přelíčení je velmi příkré, zapisovatelka po celou dobu aktivně zapisuje za stolkem a na plátně se přitom objevují kresby, které vznikají živě během představení.
Protože se jedná o spojení projekce a dění na jevišti, které proslavilo Laternu Magiku, nechybějí útržky příběhů promítané na plátno. Během představení se téměř nemluví, pouze operní pěvkyně Markéta Cukrová v roli soudkyně „vyzpívává“ strohé verdikty soudu. Přestože na nás působila skutečně velmi odměřeně a příkře, oslovila nás scéna, kdy vysvětluje své holčičce, že je třeba se držet zavedeného řádu, protože všechno ostatní je nebezpečné a je nutné, aby byla poslušná.
Celé představení je vyjímečné také díky taneční složce v choreografii Miřenky Čechové. Nejprve plujeme pod hladinou společně s rejnokem. Baronem Prášilem, který se připojí k akrobatce vystupují z rejnoka. Poté sledujeme strhující tango, které zatančí hlavní hrdina s ohromným býkem. Skutečným zážitkem je ale vystoupení černé labutě v podání Nikoly Márové. Jakmile Baron Prášil zachrání umírající labuť, odmění se mu intenzivní taneční lekcí.
Celé představení umocňuje světelný design a vystoupení živých muzikantů.
Fotografie z představení: Petr Lebeda
