Inscenace baletu Šeherezáda vznikla přímo pro Balet Národního divadla a jedná se o jeho světovou premiéru. Choreograf Mauro Bigonzetti si ke spolupráci pozval dalšího italského tvůrce, se kterým ho pojí dlouhodobá spolupráce, a to světelného designéra Carla Cerriho. V roli Šeherezády vystupují Romina Contreras a Nana Nakagawa. Roli krále Šahrijára ztvárnili Paul Irmatov a Giovanni Rotollo.
Roli Šeherezáty ztvárnila Romina Contreras
Získala vzdělání v rodné Chile na baletní škole při Teatro Municipal de Santiago a poté ve francouzském Lyonu na Conservatoire national supérieur musique et danse. V roce 2013 vstoupila jako sboristka do souboru Ballet de Santiago. V roce 2014 se zúčastnila finále USA International Competition a získala Jury Award of Encouragement. V roce 2015 se v Ballet de Santiago stala sólistkou a v roce 2017 první sólistkou.
Tančila řadu hlavních rolí, například Julii v Romeovi a Julii, Taťánu v Oněginovi Johna Cranka; Manon ve stejnojmenné choreografii Kennetha MacMillana; Mort (Smrt) v Jeune Homme et la Mort Rolanda Petita; Odettu/Odilii v Labutím jezeře, Auroru a Šeříkovou vílu ve Spící krasavici, Kmotru v Popelce, Carmen v Carmen Márcii Haydée; Rosalindu a Veselou vdovu ve stejnojmenných baletech Ronalda Hynda; Rose (Růži) v baletu Requiem for a Rose, jehož autorkou je belgicko-kolumbijská choreografka Annabelle Lopez Ochoa; Raymondu a Giselle ve stejnojmenných dílech a Cukrovou vílu v Louskáčkovi Luise Ortigozy; Cukrovou a Sněhovou vílu v Louskáčkovi, Kitri a Dulcineu v Donu Quijotovi Jaimeho Pinta. Ztvárnila též císařovnu Sissi a princeznu Louisu v baletu Mayerling Kennetha MacMillana či Biancu ve Zkrocení zlé ženy Johna Cranka; Claru v díle La Casa de los Espíritus Eduarda Yedra.
V rámci spolupráce s Chilským národním baletem, jehož uměleckým ředitelem byl Mathieu Guilhaumon, se věnovala interpretaci současných choreografií. V roce 2018 spolupracovala s Korejským národním baletem, strávila dva měsíce v Soulu pod vedením choreografky Hyohyung Kang, jež vytvořila současnou choreografii Shape of Panthers.
Zdroj: Národní divadlo
Roli krále Šahrijára ztvárnil Paul Irmatov
Paul je výjimečně nadaný umělec s bravurní technikou a sebejistotou hlavně v klasických variacích a partech. Oslňuje poezií tanečního projevu, ale i houževnatostí a pílí. Tanečník ruského původu vyrůstal a studoval v Německu. Nejprve ho tanečně vzdělávali jeho rodiče Igor a Elvira Irmatovovi. Po absolutoriu taneční akademie v Mnichově pod vedením Jana Broeckxe nastoupil v roce 2018 do souboru Baletu Národního divadla. V dubnu 2021 se stal demisólistou. Díky působivému ztvárnění titulní postavy v Romeovi a Julii Johna Cranka byl Paul Irmatov bezprostředně po české premiéře v únoru 2022 povýšen rovnou na pozici prvního sólisty. V roce 2023 mu byla za jeho výkony v Národním divadle udělena Cena ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let.
Mezi jeho nejvýznamnější role v Národním divadle patří Romeo v Romeovi a Julii nebo Lenskij v Oněginovi (J. Cranko), Princ Desiré nebo Modrý pták ve Spící krasavici (M. Haydée), Colas v Marné opatrnosti (F. Ashton), Stanley Kowalski v Tramvaji do stanice Touha (J. Neumeier) nebo James v La Sylphide (J. Kobborg). Nezapomeneme ani na jeho role moderního repertoáru: Vyvoleného v Tetleyho Svěcení jara, interpretaci Forsythova díla The Second Detail nebo Pastorova opusu Moving Rooms a Goeckeho Fly Paper Bird. Paul na sebe upoutává pozornost i v sólových partech: valčík a ruský tanec v baletu Louskáček – Vánoční příběh (Y. Vàmos), Zlatý buddha v Bajadéře (J. Torres) či jako Benno v Labutím jezeře (J. Cranko). Představuje se také v inscenacích neoklasického repertoáru, například v Žalmové symfonii, Petite Mort a Bella Figura (J. Kylián) či Puppet (D. Lee).
Zdroj: Národní divadlo
Rozhovor s Paulem Irmatovem
V krátkém rozhovoru nám Paul Irmatov řekl, že když dostal nabídku v baletu Šeherezáda ztávrnit roli krále Šahrijára, byl velice šťasten a opravdu si vážil že mu to bylo umožněno. Pokud jde o choreografii, je úplně nová a byla vytvořena pro Balet Národního divadla, což tanečníci považují za velkou poctu. Jedná se o současný balet, který je více zakotven v řeči těla. Zatímco klasický balet je možné charakterizovat jako přechod z jedné pozice do jiné pozice, moderní balet se vyjadřuje více pohybem mezi nimi. Pro něho bylo největší výzvou pochopit princip postavy krále Šáhrijára a dát jí svůj vlastní prostor. Snažil se co nejlépe jí porozumět a doufá, že se to divákům bude líbit.
Foto: Serghei Gherciu
Rozhovor s Annou Biagiotti – autorkou kostýmů pro balet Šeherezáda
