Nakladatelství Mladá fronta vydalo knihu Jiřího Kamene Báječný svět hub – O krásných houbách, nadšených houbařích a českém vítězství. Napsání knížky inicioval redaktor MF Tomáš Dimter: „Chtěli jsme vydat bestseller. Lidé už nečtou G. Greena, nečtou nositele Nobelovy ceny, ale čtou různé pofiderní autory, mezi nimi jsou ti, kteří se zabývají přírodou. Knihy Tajný život stromů se prodalo v Německu milion výtisků a u nás 60 tisíc. Slyšel jsem silvestrovské rozhlasové vysílání o houbách Jiřího Kamene. Tak jsem ho oslovil. Vzal si den na rozmyšlenou a za 2 měsíce bylo hotovo.“ A stojí to za to, kniha potěší každého houbaře i nehoubaře. Kniha není atlasem hub ani mykologickou příručkou. Kamenova kniha je jedinečný hold českým houbařům a jejich vášni a patří do společnosti knih Petera Wohllebena Tajemný svět stromů a Citový život zvířat.
Česká houbová vášeň
Houbaření je český fenomén, nikdo nesbírá houby s takovým zápalem a vášní jako Češi. Snad jen Italové se mohou s námi srovnávat, Ital ale na rozdíl od Čecha uvažuje, kde houby prodá. Podle statistik každoročně v ČR houbaří kolem 70 % Čechů, houbaři loni nasbírali 21 900 tun hub za 3,59 miliardy Kč, na jednu domácnost tak připadlo loni 5,3 kg hub. Dnes je na světě 1 milion druhů hub, z toho 2000 jedlých a 300 léčivých. Autor popisuje různé podoby této vášně, kdy za každého počasí a bez ohledu na režim, který právě vládne, směřují v sezoně davy lidí s košíky k lesu. Čtenář se v knize setká s velkými houbaři a mykology, s houbami jedlými, jedovatými, erotickými, komickými i kosmickými, s houbami zpívajícími i zarytě mlčícími. A také s houbaři, kteří ten houbový svět čtenáři představí v nečekaných situacích a souvislostech. Autor našel téma houby v literatuře, malířství, historii, politice, gastronomii, hudbě, filmu i erotice.
„Jsou tam i žertovné příběhy. Já jsem osobně znal sňatkového podvodníka-houbaře, který lákal ženy přes houby. Líčím houbové příběhy Jaroslava Haška a zaznamenávám historky svých přátel. Je to žánr mezi esejí, povídkou a fejetonem, je to na hraně. Knihkupci si s tím nevědí rady tak to zařazují do ostatní-hobby, ocitl jsem se v hobby-bestsellerech v těsném závěsu za vychytávkami Ládi Hrušky, o dvě místa je přede mnou Warhol, ale Špotáková je za mnou, „vysvětluje Jiří Kamen. Houby rostou nejen v lese, nebo sklepě, ale nepohrdnou ani džemem ve sklenici a nezvané vezmou i místo mezi vašimi prsty.
Křest knihy
Vznik hub
V nejstarším německém herbáři najdeme slova: Houby jsou dětmi bohů, vždyť se rodí bez semen. Původně byly houby zařazovány mezi rostliny, dnes tvoří samostatnou skupinu. Autor přibližuje také vyprávění Boženy Němcové, podle české lidové legendy, o putování svatého Petra s Ježíšem po zemi. Ježíš na svatbě chudých lidí odmítl na cestu koláčky, aby chudým nebral jídlo. Petr si je potají vzal, po cestě je začal jíst. Ježíš se ho vždy něco zeptal, aby mohl odpovědět tak je vyplivoval. Ježíš mu řekl, aby se vrátil a koláčky sesbíral. Vyrostly z nich houby „Boží dar“.
Houby a literatura
Karel Čapek ve svém fejetonu „Houby a houbaři“ píše, že houby dělaly, co mohly, aby se co nejvíc podobaly školním modelům a obrázkům hub. Kritizuje ty, kteří potkají-li houbičku, kterou neznají nebo považují za nejedlou, musí ji z nějakého ničivého pudu rozkopnout nebo rozmlátit holí. Ve Švejkovi Jaroslava Haška se téma hub vyskytuje několikrát, Petr Bezruč napsal hříčku o Satanovi, S.K. Neumann báseň „Talíř hub“. Povídka Otty Pavla „Bílé hřiby“ o nadúrodě hřibů u Berounky, která oznamuje příchod I. světové války má reálný základ, lesy byly tenkrát plné hub.
Houby
Čeští mykologové
Nejznámější český mykolog František Smotlacha vydal své životní dílo až v r.1947 a završil tak půlstoletí trvající práci. Za Rakouska se většina hub považovala za jedovaté, jeho zásluhou se poměr obrátil. Více než 1000 druhů doporučil na kuchyňský stůl a sto dvacet druhů zařadil mezi nejedlé či jedovaté. Sám na sobě vyzkoušel jedlost u 1700 druhů hub. Přitom vlastně mykologie byla jen jeho koníčkem. Vedl totiž Ústav pro tělovýchovu na Karlově univerzitě. Má velkou zásluhu na uvedení juda a ledního hokeje do Čech. V jeho díle pokračoval syn Miroslav Smotlacha. Jan Bezděk mimo to, že vydal v r.1901 dvě knihy o houbách proslul na poli popularizace jedlých hub. Josef Velenovský založil Botanický ústav v Praze, jeho kniha „České houby“ vyšla v roce 1920. Albert Pilát se zasloužil o mykologické sbírky Národního muzea, na svých proslavených atlasech hub spolupracoval s akademickým malířem Otto Ušákem.
Houby a politika
Alois Rašín, prvorepublikový ministr financí byl odsouzen za Rakouska za svou činnost k trestu smrti, naštěstí dostal milost. Z vězení psal originálním jazykem využívajícím hub, zeleniny a ovoce. Výskyt hříbků znamenal vítězství, jahody zbraně v českých rukou, hraboši rakouskou policii, nálezy ryzců vznik legií. Podobně využívala šifry i rodina sochaře Zdenka Dvořáka za nacistické okupace. V dopise do vězení psala manželka sochařovi, že našla 2 hříbečky. Ve skutečnosti se jednalo o 2 pistole, které předala odbojářům. Bohužel oba zahynuli v Osvětimi.
Závěr
Na každé z 236 stran knihy se dozvíte něco zajímavého, nového a třeba i žertovného. My jsme objevili recept od Petra Knápka na zavináče z bedel. Zakončíme definicí z půvabné knížky s ilustracemi Josefa Lady od Viléma Wernera „Chodí houbař po lese“: Mykolog je člověk, který sní kdejakou prašivku a nic mu není.
O autorovi.
Spisovatel, publicista a rozhlasový autor PhDr. Jiří Kamen pracoval od r. 1975 v Československém rozhlase. Od roku 1989 působil jako šéfredaktor hlavní redakce literárně dramatického vysílání. Šéfredaktorem stanice Český rozhlas-3 Vltava byl v letech 1991–1993. V současnosti vede Redakci kulturní publicistiky stanice Vltava. Napsal 11 beletristických knih např.: romány Hugo, Kinžál a knihu pojednávající o vlivu českého živlu na rakouskou metropoli-Češi patří k Vídni.
Jaromír a Věra Hamplovi
