V letošním roce si připomínáme osudové osmičkové roky českých dějin – a není to jen rok 1918, kdy byla vyhlášeno samostatné Československo. Venkovní výstava na Václavském náměstí, která bude přístupná až do 11. června, je věnována událostem které předcházely vzniku samostatné republiky.
Vyhlášení samostatného Československa nebylo jen výsledkem rychlého sledu události v průběhu první světové války, spojených s postupným rozkladem Rakousko-Uherské monarchie. Jednalo se o cíl dlouhé cesty hledání národního uvědomění, hrdosti a odvahy, lemované řadou dějinných událostí. Výmluvně nám tento kontinuální proces dokumentují pomníky, včetně těch již neexistujících, které vždy vznikaly s určitým záměrem a symbolikou, odrážející myšlení své doby. Tato výstava si klade za cíl představit jejich příběh, a to na pozadí osmi klíčových roků českých dějin, které končí osmičkou. Vyprávění je zarámováno roky 1348 a 1918, které vymezují faktické trvání Koruny české.
Letos si totiž nepřipomínáme jen vznik Československa, ale rovněž s tím spojený zánik Českého království. Záměrem výstavy ale není vyvolávat nostalgii po starých časech, nýbrž ukázat, že cesty dějin jsou klikaté a mají nejednu slepou odbočku. Nejsou černobílé, vždy je píší vítězové a nikde se to neprojeví tak jako právě na pomnících. Popis projektu Vznik Československé republiky nebyl výsledkem rychlého sledu událostí v průběhu první světové války, spojených s postupným rozkladem Rakousko-Uherska, jak se může na první pohled zdát a ve značně zjednodušené formě je občas prezentováno. Byl spíše generacemi vysněným cílem dlouhé cesty hledání národního uvědomění, soběstačnosti, hrdosti a odvahy. Na cestě k tomuto cíli stála řada dějinných událostí. Novodobá česká státnost se postupně formovala na základě té středověké. Jednalo se o staletý kontinuální proces prolínání, který v roce 1918 vyvrcholil vítězstvím myšlenky obnovení samostatnosti a nezávislosti.
Její právní ustavení českým králem Karlem IV. proběhlo v roce 1348, takže 570 let jejího trvání je rovněž vymezeno osmičkovými roky. Ne náhodou v ten samý rok byla založena pražská Univerzita Karlova, základ české vzdělanosti, a také Nové Město pražské, kterým se Praha stala reprezentativní metropolí Koruny české. Našli bychom však další klíčové roky českých dějin, které končí osmičkou a jsou spojeny s formováním českého národního uvědomění.
Jde například o rok 1458, spojený s volbou Jiřího z Poděbrad českým králem, který svou diplomatickou misí po evropských státech výrazně předběhl svou dobu. Osmičkové roky dále například vymezují trvání Třicetileté války, která v podstatě začala a skončila v Praze.
Třetí pražská defenestrace v roce 1618 se stala symbolem vzdoru a odhodlání se vymanit z habsburské nadvlády. Ubránění Starého a Nového Města pražského před Švédy roku 1648 pak symbolem hrdinství, ale zároveň na dlouhý čas konce snu o nezávislosti; a jiné další významné osmičkové roky a události, které výstav představuje.
Výstava nese motto: „Kdo nezná minulost své země, nemůže kráčet do budoucna.“
