Před rokem a půl čekal tehdy osmnáctiletý Daniel Křeček s kamarádem na vlak. A dostal nápad , který změnil celý jeho život. Vylezli na odstavený vlak, kde měla vzniknout zábavná fotka. Vzápětí je ale oba zasáhl elektrický proud.
Daniel, který přišel doslova o celou polovinu těla, svůj příběh představil veřejnosti.
Kamarád na několik chvil přišel o zrak i sluch, a tak netušil, co se s Danielem děje. Ten po zásahu proudem spadl z vlaku, poranil si páteř a míchu a začal hořet. Když se jeho kamarád vzpamatoval, přivolal záchranku a snažil se oheň uhasit. Daniel nakonec skončil s popáleninami krku, trupu a končetin na 25 % těla. Následkem toho strávil rok a půl v nemocnici, kdy prodělal na dvacet závažných operací.
Při těchto slovech a shlédnutí filmu o tomto příběhu , bylo v sále ticho a každý čekal příjezd pacienta . Přijel na vozíku , který sám ovládá , mladý a usměvavý muž, který je si vědom své velké životní chyby. Chce upozornit všechny další , aby vždy zvážili své rozhodnutí udělat bláznivou věc . Následky mohou být takto drastické.
Jeho příběh , který je zveřejněný není pro to abychom se dívali na postiženého člověka , ale jako velká výzva a vykřičník pro všechny další hazardery. Daniel měl velké štěstí žije. Má svou práci a čeká jej jistě složitý , ale život. Mnoho dalších nemusí mít toto štěstí. A uplně nejlepší rada NEDĚLAT UKVAPENÁ ROZHODNUTÍ A RADĚJI SE POŘÁDNĚ ROZMYSLET . K tomu má sloužit tento příběh !!!
Operace
„Operace se týkaly páteře, dokonce dvojnásobně, hrudníku, řady výkonů plasticko-chirurgických, amputace jedné končetiny, ve finále amputace druhé končetiny. Potom jsme v rámci přípravy založili urostomii a kolostomii, tedy vývody, a nakonec následovala hemikorporektomie. Dohromady těch výkonů bylo asi 22 za rok a půl,“ popsal zákroky Jiří Hoch, profesor chirurgie a přednosta kliniky 2. lékařské kliniky fakultní Nemocnice v Motole.
50% šance přežití
Nejzávažnější byla hemikorporektomie, tedy odstranění celé spodní části těla včetně pánve. K této operaci se přistupuje jen ve výjimečných situacích a většinou se jedná o poslední řešení, když jiná léčba není možná. U Daniela se lékaři k operaci rozhodli na základě závažné infekce dolních končetin a především páteře.
„Popálením se poškodily tkáně uvnitř nohou a začala chronická infekce. To bylo vlastně po roce a půl, kdy mi řekli, že přijdu o celou nohu, plus budou muset vzít i pánev, protože ta chronická infekce se nedá zastavit jinak, než amputací a mně se dostala i do pánve, takže jsem přišel o půlku těla,“ popisuje dnes s klidným hlasem Daniel.
Nejhorší chvíle prý prožíval těsně před operací, kdy se musel rozloučit se svou rodinou. Lékaři mu totiž dávali jen padesátiprocentní šance na přežití.
Další život po operaci
Daniel bral operaci jako nutnou součást toho, aby se mohl opět vrátit do života. Zdálo by se, že po takové operaci už nemůže člověk normálně žít. „Pacient principiálně může normálně žít. Má vývod močový, vývod střeva a všechno ostatní chybí. Nicméně není sužován sepsí, která ho předtím trápila a je schopen se pohybovat pomocí vozíku a mimo jiné dostane takovou skořepinu do které sedne, takže se bude moci pohybovat více méně normálně s pomocí rukou,“ popsal možnosti Jiří Hoch.
A poučení pro ostatní z tohoto příběhu
„Ať je na tom člověk jakkoliv, i tak se s tím dá žít, jenom ten člověk musí chtít, mít pevnou vůli a brát všechno optimisticky,“ vzkazuje Daniel.
K této operaci se nepřistupuje často, protože je u ní velké riziko úmrtí. Daniel se ale s podporou rodiny do toho rozhodl jít, aby se mohl znovu vrátit do života a snad konečně opustit brány nemocnice.
Závažných nehod, po nichž pacient ochrne, je zhruba 5000 ročně. Proto chce přednosta kliniky Jiří Hoch všechny varovat. Aby neskákali do neznámé vody z výšky, nelezli na vagony a podobně.
