Podzimní výlet na hrad Karlštejn

Slunečné říjnové počasí nás zlákalo ke krátkému pěšímu výletu do obce Karlštejn. 

Cesta ze Řevnic do Hlásné Třebaně

Vyšli jsme ze Řevnic po pravém břehu řeky Berounky směrem do Zadní Třebaně. Prošli jsme chatovou oblastí k vlakovému nádraží v Zadní Třebani. Zde jsme prošli pochodem na 2. nástupiště, odkud vede cestička na lávku přes řeku, vedoucí do Hlásné Třebaně. Prošli jsme obcí přes náves a na křižovatce u restaurace Česká hospoda jsme pokračovali ulicí Mořinskou po žluté turistické značce.

Trasa po žluté turistické značce do Karlštejna

Cesta zpočátku vede po silnici, posléze odbočuje doleva na polní cestu. Zde vidíme na poli role sklizené slámy a na vzdálenějším kopci děti pouštějí draky. Cesta mírně stoupá, a proto jsme uvítali možnost krátkého odpočinku na lavičce u kapličky vedle památného stromu a informační tabule naučné stezky. Potom vcházíme do lesa.Na rozcestí čtyř cest nám informační tabule s mapou přehledně ukáže, která cesta kam vede. Stoupáme po lesní cestě kolem dvou domků a stoupání je trochu prudší, ale konec cesty stojí to za to, protože se před námi najednou na konci louky s odpočívadlem a kamenným křížem objevila střecha věže hradu Karlštejna. Jak přecházíme louku, pomalu se vynořuje celý hrad. Je to zajímavý pohled. Scházíme po cestě do obce a objevili jsme se pod hradem. Chvíli se kocháme pohledem na majestátný hrad nad námi.

Budňany cestou od hradu

Pomalu procházíme po hlavní ulici směrem od hradu. Na rozcestí u fary, ve které se nalézá Muzeum betlémů se na chvilku posadíme na lavičku před restaurací U Janů a znovu odtud obdivujeme hrad nad námi. Odtud vede silnice směrem na Mořinu, kde ukazatele upozorňují na cestu k restauraci Pod dračí skalou. My však pokračujeme dále po silnici vedoucí od hradu k řece Berounce. Prohlížíme si obchůdky se suvenýry, neodoláme se zastavit u okénka s točenou zmrzlinou. Před domem hodin nás zaujal sloup se zvonkohrou. V cukrárně naproti si na chvilku sedneme a vychutnáme si šálek kávy. Potom odbočíme u památníku obětem 1.světové války na cestu, která vede kolem kapličky na hřbitov, kde se nachází kostel Sv. Palmacia.  

Kostel Sv. Palmacia

byl postaven císařem Karlem IV. současně se stavbou hradu Karlštejn. Je známo, že položení základního kamene hradu Karlštejna vykonal 10. června 1348 Arnošt z Pardubic. Výstavba kostela se hřbitovem započala roku 1351 na Budňanské skále. První písemné zmínky o kostelu sv. Palmacia jsou – stejně jako o kostela v Mořině – ze 14. stol. Kostel má dochovanou konstrukci z této doby. Podnětem pro založení na tomto místě byla blízkost Karlštejna. Hradní huť bezpochyby dodávala do obou sousedních lokalit opracované architektonické články, stavebním materiálem byl místní lomový vápenec.

Uvádí se, že novostavba nahradila starší svatyni, o jejíž podobě není nic známo. Různé zprávy nasvědčují tomu, že byl kostel dostavěn v roce 1356, tedy přibližně o jeden rok dříve než stavba hradu. Téhož roku získal císař Karel IV. od trevírského arcibiskupa a říšského arcikancléře pro Galii a království Arelánské Boemunda ostatky mučedníka sv. Palmáce (Palmacia), trevírského konzula, umučeného 5. 10. 286. Kostel sv. Palmacia je jediný tohoto zasvěcení v naší vlasti. Byl vysvěcen roku 1357 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. V okolí kostela byly založeny vinice a chmelnice. Úsilím Karla IV. bylo shromáždit na Karlštejně ostatky svatých z celé křesťanské Evropy a jednou z prvních relikvií byly právě ostatky sv. Palmacia. V latině znamená palmatius = držitel palmy neboli vítězný. Ke spravování kostela ustanovil císař karlštejnskou kapitulu v roce 1357. Denně se sloužily mše a vykonávala další duchovní i pastorační činnost. Později přešly duchovní a pastorační povinnosti z kanovníků na kapitulní děkany a jimi jmenované kaplany a administrátory. Jedním z nich byl v roce 1677 synovec Jana Amose Komenského – Jan Ignác Komenský. Kostel byl spravován karlštejnskou kapitulou, ustavenou Karlem IV. v roce 1357 v zakládací listině. K povinnostem kapituly patřilo denní sloužení a duchovní i pastorační povinnosti. Spojení s karlštejnskou kapitulou bylo přerušeno až v roce 1958, kdy se Budňany staly samostatnou farností s filiálním kostelem v nedaleké Mořině. V roce 1991 byla zahájena celková generální oprava za výrazné pomoci pražského arcibiskupství, kdy byla obnovena fasáda a báň kostela byla opatřena měděnou krytinou. Současně bylo potvrzeno, že zdivo je z velké části původní, výrazným pozůstatkem gotické podoby je malé okénko v presbytáři a zbytky dalšího ostění.

Zdroj: Wikipedie

Budňanská skála

Ze hřbitova jsme sešli zpět na hlavní ulici vedoucí od hradu k řece Berounce. Cestou potkáváme kočáry tažené koňmi, které vyvážejí návštěvníky na hrad. Naproti mostu přes řeku nás zaujala Budňanská skála.

Budňanská skála je pozoruhodný geotop, známý z historie geologických věd, který je paleontologickou typovou lokalitou. Jedná se o odkryv hornin s vrásovou stavbou, v nichž se střídají synklinální a antiklinální struktury. Usnesením 24. Mezinárodního geologického kongresu v Montrealu v roce 1972 byla Budňanská skála schválena jako pomocný mezinárodní stratotyp (parastratotyp) hranice silur – devon. Na Budňanské skále se nachází hranice mezi vápenci s výskytem fosilních hlavonožců a mocnější lavicí krinoidových vápenců, které tvoří vrásu ve tvaru písmene „M“.

Zdroj:Wikipedie

ZOO park Karlštejn

Přešli jsme přes most na pravý břeh Berounky a protože do odjezdu vlaku bylo dost času, vydali jsme se cestou směrem k hotelu Mlýn. Přes řeku jsme na svazích nad parkovištěm viděli karlštejnské vinice. Došli jsme k ZOO parku Karlštejn, který byl v tomto podzimním období bohužel uzavřen. Ale před hotelem Mlýn jsme měli možnost vidět oslíka, velbloudy i poníky.

Zpáteční cestu jsme absolvovali vlakem.