V sobotu 7. března 2026 jsme si nedaleko obce Jankov na Benešovsku připomněli 381. výročí bitvy u Jankova, nejkrvavější střetnutí třicetileté války, kdy se proti sobě 6. března 1645 střetla švédská vojka s císařskou armádou. Bitva skončila porážkou císařských, na 6000 mužů v boji zemřelo a stejný počet byl zajat.
Začátek akce v obci Jankov
Od 13:00 hodin jsme na náměstí v Jankově přihlíželi řazení vojsk a jejich odchodu na bojiště. Přidali jsme se a následovali vojsko k vrchu Habrovka za obcí. Cestou jsme se zastavili u několika zastavení naučné stezky „Po stopách bitvy u Jankova“.
Pietní vzpomínka u památníku bitvy
Došli jsme k památníku bitvy u Jankova, kde proběhla pietní vzpomínka na zhruba 6000 vojáků, kteří padli v březnu 1645 v okolí Jankova. Následoval projev starostky obce a dalších hostů včetně velvyslance Švédského království. Håkana Jevrella. Bylo pro nás naprosto unikátním zážitkem vyslechnout shrnutí historické souvislosti a samotného průběhu bitvy ve švédštině.
Poté se diváci mohli občerstvit u stánků v sousedství bitevního pole a od 14 hodin proběhla ukázka velkého regimentu. Sledovali jsme řazení vojska sestávajícího se z mušketýrů a pikenýrů (nosili dlouhé bodné zbraně sloužící k obraně pěchoty proti jízdě a k ochraně střelců- mušketýrů při nabíjení) a získali jsme tak představu, jak tehdejší jednotky manévrovaly. Následovala ukázka útoků jízdy.
Rekonstrukce bitvy u Jankova
Vyvrcholení akce začalo samotnou rekonstrukcí střetu, která začala v 15 hodin.
Více informací naleznete ZDE
Obec Jankov
Historie obce sahá do 13. století. Původ jména se odvozuje od záliby ve jménu Jan, které často používaly rody ve vsi jako křestní jméno. Znakem je zlatá hraběcí koruna o pěti cípech černém poli, nad nimiž je v oblouku seřazeno pět menších zlatých hvězd. Zakladateli tvrze i kostela v Jankově byli páni z Vlašimi. Kostel se připomíná roku 1350. Tvrz však byla v roce 1785 zbořena, ač stopy po jejích základech se zachovaly v areálu bývalé škrobárny. V roce 1433 přešel statek rodu pánů z Talmberka. Ti se do Jankova přistěhovali po vypuknutí husitských válek a usadili se zde trvale. Proto se 300 let připomínají jako páni Jankovští z Talmberka. Nejvýznamněji se obec Jankov zapsala do historie bitvou, která se v její blízkosti odehrála 6. března 1645 mezi vojkem císařským a švédským. Skončila porážkou vojsk císařských.
Naučná stezka „Po stopách bitvy u Jankova“
Stezka informuje o jedné z největších bitev Třicetileté války. Je netradičně řešená – u každého zastavení se nachází odpočívadlo s lavičkou. Informační tabule jsou umístěny na kamenném podkladu. Jednotlivá zastavení vás zavedou po místech bojů i k mohyle na místě konečné kapitulace. Můžete se také seznámit se stručnou historií a hlavními postavami prvního celoevropského konfliktu. Stezka začíná na náměstí v Jankově. Základní okruh má tři zastavení a končí v místech pravděpodobné kapitulace generála Hatzfelda na návrší Habrovka. Celková délka základního okruhu stezky je 1,6 km. Základní trasa vede po zpevněné cestě, takže je možné ji absolvovat i s kočárkem.
K 350. výročí bitvy v roce 1995 byl na místě bitvy postaven památník. Na žulovém kameni je významná událost zaznamenána v jazyce českém, švédském a německém.
Nápis zní:“ Na tomto místě večer 6. března 1645 skončila kapitulací po úplné porážce císařské armády švédským vojskem dlouhá a krvavá bitva u Jankova.“
Na památku obětí se koná každým rokem pochod Po stopách bitvy u Jankova. Každoročně se zde první březnový týden koná rekonstrukce bitvy.
Jméno rakouského velitele Johanna Götze (počeštěle: kec) vstoupilo do českého veřejného povědomí úslovím „Dopadnout jako kec u Jankova“.
Bitvy se zúčastnil mimo jiné i falckrabě Karel Gustav, pozdější švédský král Karel X. Gustav. Velel v hodnosti plukovníka Kuronskému jízdnímu pluku, z kterého většina padla nebo byla zraněna. Jen Karel Gustav, jako jediný zůstal nezraněn, ač měl čtyři průstřely v šatech a klobouku.
Bitva u Jankova
Bitva u Jankova (6. března 1645) byla jednou z nejkrvavějších bitev třicetileté války Došlo ke střetu švédských a císařských vojsk.Bitva znamenala zásadní zlom v průběhu třicetileté války. Císařská armáda byla rozprášena a vrchní velitel Melchior Hatzfeld, hrabě z Gleichenu, zajat. Švédský velitel Lennart Torstenson pak táhl se svou armádou na Vídeň, zastavily ho však zprávy o mírovém jednání a v říjnu po neúspěšném obléhání Brna opustil české země.
Foto a video : Cysnews
