Na rozhraní libereckého a středočeského kraje, uprostřed kokořínských lesů se nalézá středověký hrad Houska. Mimo hlavní trasy silnic a ve středověku i kupeckých cest byl postaven kolem roku 1305. Již z dálky vás zaujme svou mohutností, avšak bez výrazné hradní věže. Proč tomu tak je se dovíme později.
Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky kterým se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského. Zejména zásahy renesanční určily aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí hradu. Renesanční zámek s prvky gotického hradu je zřejmě ta nejvýstižnější charakteristika pro jeho nynější podobu. Mšeno i Dubá, což jsou nejbližší města, jsou vzdáleny kolem 12 kilometrů a to po úzkých silničkách. Nedobytnost hradu spočívala v jeho odlehlé a těžko přístupné poloze a také hlubokými příkopy kolem něj, které byly v pozdější době zasypány. Ale i v tom, že stavitelé skalní masiv, na němž je hrad vybudován, zakomponovali přímo do samotného hradu a tak některé stěny jsou samotnou skálou. Avšak umně opracovanou.
Nyní po restitucích patří hrad rodu Šimonků, což jsou přímí potomci posledních majitelů hradu. Oni jej v roce 1999 zpřístupnili veřejnosti a od té doby se snaží nabídnout návštěvníkům stále nové a zajímavé expozice i interiéry hradu. A tak na novou sezonu připravili pekelný betlém a od 11. 4. 2015 můžete projít pohyblivým dřevěným PEKLEM. Je to mechanicky se pohybující figurky pekelníků a jiných strašidelných postaviček. A tato expozice je ještě před samotným vstupem do hradu.
A aby toho pekla nebylo dost, je podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Peklem můžeme rozumět v podstatě cokoli. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple. A zde začíná prohlídkový okruh.. V kapli je zvláštností lukostřelec a jeho postava z mytologie, kterou nedovedou historikové dodnes vysvětlit. Klasická prohlídka nás provádí komnatami s nádhernými vyhlídkami do krajiny mimo jiné na Bezděz. A zde se dovídáme historii věží hradu. Hrad měl dříve věží více, ale během přestaveb postupně byly všechny zbořeny a i poslední dochovanou věž do naší doby zbořil v osmdesátých letech minulého století její majitel. A tak hrad Houska je bez věže. Komnaty jsou stroze vybaveny nábytkem, jelikož se nedochoval původní mobiliář. A pohled z ochozů na čtvercové nádvoří je velice zajímavý i na trofeje z místí honitby v loveckém salonku. Na závěr nás kastelán a průvodce nabádá ke vstupu do pekel, odkud se údajně nikdo nevrátil a tak vstupujeme na prohlídku sklepení s pekelnou výzdobou , ale vycházíme i na denní světlo.
