Aukce šifrovacího stroje Enigma ve Vídni

Vídeňský aukční dům Dorotheum připravuje dražbu šifrovacího zařízení Enigma, které vešlo do dějin jako jedna z německých zbraní ve druhé světové válce. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Nejznámější šifrovací zařízení na světě

Nejznámější šifrovací zařízení na světě bude už tento čtvrtek k mání ve vídeňské aukční hale Dorotheum v rámci dalšího kola starožitných aukcí. Enigma, řecky hádanka, se stala hlavním šifrovacím strojem nacistického Německa a jeho představitelé ji považovali za nerozluštitelnou. Prolomení šifry se ale spojeneckým silám povedlo už v roce 1940 a díky tomu příležitostně získávali cenné informace přímo z německých velení.

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku o rozměrech 38  x 28 x 15 centimetrů a na první pohled připomíná psací stroj. První model Enigmy sestavil už v roce 1928 německý elektrotechnik Arthur Scheribus, první vojenské využití se datuje k roku 1926. Rozmach Enigmy přišel ve třicátých letech, kdy ji v hitlerovském Německu začala využívat Luftwaffe, námořnictvo, pozemní jednotky, diplomaté nebo říšské železnice.

Zařízení Enigma – 100 triliard šifrovacích kombinací

Zařízení Enigma, podobně jako dražený kousek zkonstruovaný v Berlíně roku 1944, se vyznačují třemi šifrovacími válci, které podle Dorothea umožnily až 100 triliard šifrovacích kombinací. Pokud by se o rozluštění pokoušela jedna osoba a nad každou kombinací strávila pouhou minutu, trvala by kontrola všech variant 14 tisíc let. Kombinace pro záznam a luštění se navíc měnila třikrát denně a klíčem k rozluštění byly přísně střežené kódovací knihy, které určovaly kombinace pro jednotlivá časová období. Právě několik ukořistěných exemplářů těchto kódovacích knih posloužilo Britům v tajném programu k rozluštění Enigmy, ale také k vývoji dalšího šifrovacího stroje.

Enigma našla cestu i do populární kultury, klíčovou roli sehrála například v historickém snímku Kód Enigmy z roku 2014 s Benedictem Cumberbatchem v roli Alana Turinga, muže, který stál za prolomením tajného kódu.

 

Foto: Dorotheum