Po sedmi letech od založení facebookové stránky a pět let od vzniku e-knihy Google poezie: Básně z vyhledávače zamířil známý internetový projekt také na papír. Základem sbírky Google poezie: Psáno našeptávačem, již vydává brněnské nakladatelství Backstage Books, jsou oblíbené printscreeny, zachycující vtipná, překvapivá či jinak zajímavá seskupení tipů na vyhledávání. „Best of“ v podobě více než 150 básní „napsaných“ Googlem doplňuje předmluva jazykovědce Karla Pioreckého z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a rozhovor s otcem fenoménu Sampsou Nuotiem, finským zakladatelem Google Poetics. Právě tato anglojazyčná iniciativa předcházela vzniku české Google poezie, která nicméně není jen jazykovou mutací finského originálu.
„My jsme na to od začátku šli trochu jinak a myslím, že fanoušci to oceňují,“ říká Tomáš Miklica, který společně s Danielem Poláčkem v březnu 2013 českou Google poezii zakládal a dodnes projekt vede. „Google Poetics nás samozřejmě inspirovalo, ale nebyli jsme s jeho tvůrci v žádném kontaktu a já poprvé viděl Sampsu až při rozhovoru pro knihu. Google poezii jsem od začátku chtěl hravější, což se promítlo třeba v názvech básní nebo na úvodních fotkách a profilovkách naší facebookové stránky.“
Snad i díky tomu česká Google poezie svého předchůdce přežila a v mnohém také předčila, když internetové aktivity a e-knihu následovala vlastní trička, placky a aktuálně též tištěná kniha. „Je to nejen vrchol celého toho projektu, ale také světový unikát – nic takového tu nikdy nebylo,“ tvrdí Miklica. Ten knihu poskládal s přispěním Poláčka, admina facebookové Google poezie Tomáše Coufala a šéfa nakladatelství Backstage Books Martina Tomana.
„Rozhodně se mi na google poezii líbí fakt, že je za každých okolností upřímná a na nic si nehraje,“ říká Toman k rozhodnutí vydat sbírku psanou našeptávačem. „Google poezie nastavuje v určitých aspektech společnosti zrcadlo. Ukazuje život ve své ryzí podstatě se značně tragikomickym přesahem, který v mnoha konkrétních básních nabývá až existenciálního rázu. To vše bez zbytečného patosu a slovní vaty.“
