Vydali jsme se do města Žamberk, kde se v prostorách někdejší Vonwillerovy továrny na zpracování vlny nachází Muzeum starých strojů a technologií. V několika tematicky rozdělenými expozicích uvidíte technické unikáty z minulého a předminulého století. Hlavním zaměřením muzea jsou parní stroje různých konstrukcí, velikosti i použití. Další expozice soustřeďují exponáty z nejrůznějších oborů, kde však parní stroje často hrají určitou úlohu.
Prohlídka Muzea starých strojů a technologií
Prohlídka expozic muzea je unikátní cestou do hlubin lidské vynalézavosti a technického umu. Navíc díky velmi poutavému a skutečně zajímavým způsobem pojatému výkladu průvodce nás prohlídka obohatila. Žasli jsme nad technickými možnostmi a ocenili jsme i zápal a nekonečné hodiny práce nadšenců, kteří zde vystavené exponáty zrenovovali a udržují. Téměř každý exponát má totiž svůj příběh. Do prostor někdejší továrny jsme vstoupili vrátnicí, ve které je umístěna pokladna. Nedostali jsme však běžnou vstupenku vytištěnou na tiskárně počítače, ale kartonový lístek stejný s jakým jsme se setkávali v minulosti ve vrátnicích továren a podniků a po vložení do stroje, kterému se říkávalo „píchačky“ stiskem páky označili čas našeho příchodu. Protože do začátku komentované prohlídky zbýval ještě nějaký čas, posadili jsme se ke stolům v prostoru vrátnice a zaujaly nás předválečné noviny zavěšené v dobovém dřevěném držáku a začetli jsme se starých zpráv z dob dávno minulých. Potom nás už uvítal průvodce a vydali jsme se v jeho doprovodu na úžasnou cestu za vynálezy, které změnily nejrůznější odvětví, práci v zemědělství i vývoj v dopravě.
Expozice parních strojů
Představuje největší sbírku provozních parních strojů v republice. Nejstarší exponáty pocházejí z období mezi lety 1870- 90. Parní stroje převozné a samohybné jsme si mohli prohlédnout v prostorách bývalé barvírny. V expozici úzkorozchodných železnic jsme zblízka viděli tři úzkorozchodné parní lokomotivy, které byly vyrobeny u nás i v rakouském Floridsdorfu. Potom jsme měli možnost prohlédnout si nejrůznější dieselové lokomotivy a důlní lokomotivy. V expozici velkých parních strojů nám opět průvodce představil nejznámější výrobce a zde nás zaujalo na štítku jednoho ze strojů uvedené jméno, které známe v souvislosti s vynálezcem kontaktních čoček prof. Otto Wichterlem. Jméno na štítku však bylo spojeno s jeho otcem Karlem Wichrtelem, který byl spolumajitelem firmy Wikov (vzniklé spojením dvou původně samostatných firem Wicherle a Kovařík)
Expozice stabilních motorů
Dokumentuje vývoj a výrobu stabilních motorů v českých zemích. Zde nás ohromily dvě velké strojovny mlýnských plynových a naftových motorů. Průvodce nás upozornil na jména v té době nejznámějších a největších výrobců.
Expozice textilní výroby
Protože se nacházíme v prostorách bývalé Vonwillerovy továrny, nemůže chybět expozice textilní výroby, které jsou vyhrazena dvě patra objektu uprostřed továrního dvora. V prvním patře je umístěna expozice přádelna a ve druhém patře expozice tkalcovna. Zde nás zaujal zejména tzv. žakárový tkalcovský stav vynalezený na počátku 19. století Josephem Marie Jacquadem umožnující automatickou výrobu složitých vzorovaných tkanin. Tento unikátní stroj vynalezl J.M. Jacquard z Lyonu a patentoval jej v roce 1800. Původně využíval speciální děrné štítky, které řídily zvedání nití, což bylo jedním z prvních využití programování. Tak bylo možné vyrábět složité tkaniny, kde vzor není jen na povrchu, ale je součástí textury látky. Když jsme se vynadívali na tento unikát, předvedl nám ještě průvodce jak fungoval stroj na výrobu ponožek.
Expozice historických automobilů a motocyklů
Z expozice stabilních motorů jsme prošli do expozice historických automobilů a motocyklů. Zde je vystaveno padesát automobilů a čtyřicet motocyklů od nejstarších parních automobilů přes první benzínové automobily k modelům meziválečné éry až po nejnovější sportovní vozy. Opět nás zde průvodce seznámil s technickými zajímavostmi a příběhy vystavených exponátů. Jedním z nich je i Ford T, první automobil vyrobený v sériové výrobě od roku 1908 do roku 1927. Z výrobních linek sjelo 15 007 033 těchto automobilů. Zaujaly nás také obrazy na stěnách s tematikou motoristických závodů, kde jsme poznali i legendární trať v Monte Carlu. Autorem těchto obrazů je malíř, ilustrátor a kreslíř, Václav Zapadlík, který se tematicky zabýval především historickými vozidly . Na jeho počest se v Žamberku koná Memoriál Václava Zapadlíka spojující jízdu historických automobilů a vlaku taženého parní lokomotivou.
Expozice transmisivní strojírny
Prohlídku jsme zakončili v transmisivní strojírně. V tomto prostoru je shromážděno čtyřicet obráběcích a tvářecích strojů z přelomu století a ještě starší šlapací a ruční stroje. Najednou průvodce uvedl všechny stroje do chodu a my jsme žasli, že jsou všechny stroje plně funkční a je možné na nich ukázkově pracovat.
Tovární železnice Vonwillerka
Při přecházení mezi jednotlivými budovami jsme si všimli kolejí úzkorozchodné železnice, které se proplétají dvory továrny propojují tak navzájem expozice. Zajímavostí tovární železnice je,s že je částečně vedena jako splítka dvou rozchodů 600 a 760 mm.
Kavárna u Vonwillerky
Po prohlídce jsme se přišli občerstvit do Kavárny u Vonwillerky odkud se naskýtá výhled do lokomotivního depa a na parní lokomotivy. Kavárna nás příjemně oslovila nejen dobovou atmosférou, ale také výbornou kávou a vynikajícími zákusky, které si mohou vychutnat i ti, kteří mají bezlepkovou dietu.
Návštěvu Muzea starých strojů a technologií rozhodně doporučujeme a určitě neváhejte vyhradit si na tuto prohlídku dostatek času. Stojí to za to!
Více informací naleznete ZDE
Vonwiller a spol.
Vonviller a spol byl texilní závod v Žamberku vybudovaný v roce 1834 švýcarským podnikatelem Mikulášem Vonwillerem. Stavba továrny započala v roce 1833 a dokončena byla v roce 1834. Vedeím továrny byly pověřeni ttři bratři Strasserové ze Švýcarska, kteří zavedli švýcarský způsob zpracování vlny. Oproti zdejším zvyklostem se vlna před zpracování preparovala kravským mlékem nikoliv olejem.
Továrna byla poháněna vodním kolem, které zajišťovalo mechanický pohon přádelny a úpravny. Připravna tkalcovny a tkalcovna na vodní kolo nebyly, protože zde používané stroje byla na ruční pohon
V roce 1854 zakladatel továrny Mikuláš Vonwiller zemřel a toárnu pevzal jeho mladší siny Emil. Ve vedení podniku se postupně vystřídalo několik ředitelů a v roce 1869 převzal vedení nejstarší vnuk Mikuláše Vonwillera Albert.
Zdroj: Wikipedie