Závod je již tradiční zimní zábavou, která baví nejen soutěžící ale také diváky v areálu U Kostela. Závod se skládá ze sjezdu na rohačkách, svozu slámy, přeříznutí polínka starou pilou kaprovkou, ale také z hodnocení nejhezčího historického kostýmu celého týmu. Tradiční kostýmy, krásné historické rohačky, hudba, místní krkonošské pokrmy a spousta další zábavy.
30. 1. 2022 od 10 hod. v areálu U Kostela
Posádky hlaste se na info@pomeski.cz nebo na tel. 775 580 395.
Sáně rohačky
Sáně rohačky, kdysi neodmyslitelná součást inventáře každé pořádné horské chalupy v Krkonoších nebo v jejich podhůří před vpádem motorových dopravních prostředků, jsou dnes jako historická kuriozita předmětem živého zájmu jak místní populace, víkendových chalupářů, tak i hostů horských středisek. S jásotem jsou objevovány jejich zapomenuté poslední exempláře v různorodém „štákloví“ stodůlek, kde unikl pořádkumilovné a likvidátorské pozornosti předchozích generací. Zašlá sláva divokých rohačkových jízd k nám zaznívá nejen z písemných záznamů, pořízených v minulém století, ale občas i ojediněle z úst vypravěčů-pamětníků. Vždyť ještě po druhé světové válce se v některých místech hor pomocí nich přibližovalo dřevo. Obecně se traduje, že tento všestranně použitelný a jednoduchý dopravní prostředek znali a používali už Gendorfovi dřevorubci, které pan Kryštof přivedl z Alp a usadil v Krkonoších v 16. století. Rohačky se používaly hlavně v zimě, ale mnohdy přicházely ke cti i v létě na příkrých svazích při senoseči.
První písemně zaznamenaný sjezd na saních rohačkách proběhl roku 1737 během návratu z výpravy k Malému stavu. Zpráva o prvním čistě turistickém sjezdu se dochovala z roku 1815. Bylo to na trase dlouhé 7 km, vedoucí od hraniční boudy na sedle Przełęcz Okraj (Grenzbaude) k zájezdnímu hostinci Pod Zlatou hvězdou (Pod Złotą Gwiazdą) v Kowarech. Tato atrakce si získávala stále nové příznivce. V roce 1896 bylo pro turisty nachystáno už kolem 3000 rohaček a stejný počet tažných koní. Vzniklo dokonce sdružení vozků, hájící jejich zájmy a regulující jízdné na jednotlivých trasách. Rozvinula se doplňková infrastruktura, byly zřízeny nové hraniční přechody a celnice. Turistika se stala masovou záležitostí, na což mělo nepochybně vliv zprovoznění železničních tratí spojujících Krkonoše s Berlínem a Vratislaví v roce 1866. Zimní sjezdy na saních, podobně jako letní výstup na Sněžku, patřily k nejpopulárnějším turistickým atrakcím Krkonoš. Ceny jízdného v závislosti na délce trasy činily 5 až 16 marek a řídily se pevným ceníkem.
Jízdy na dřevařských sáních v Malé Úpě
S nápadem obnovit jízdy na starých dřevařských saních z Malé Úpy do Kowar, které se tu pro pobavení panstva a rozhojnění těžce vydělávaných peněz horalů provozovaly na počátku 19. století, přišel lesník z Červeného vrchu pan Josef Tylš už před řadou let. Nyní se jezdí v areálu U Kostela, po bezpečné trase sjezdovky.
Zdroj: Město Malá Úpa
Saně rohačky
Rohačky jsou nákladní, většinou tříoplenové saně, přibližně dva metry dlouhé a 60 až 80 centimetrů široké. Sloužily nejčastěji ke svážení dřeva či jiného nákladu. Mohly být taženy koněm, ale častěji tomu tak nebylo – za koně se zapřahávaly ještě větší druhy saní, které však z konstrukce rohaček vycházejí.
Výrobou rohaček se historicky zabývali koláři, dnes se již běžně nevyrábí. K původnímu účelu se již téměř nevyužívají, ale dodnes jsou používány k zábavě či sportu. Známé jsou závody na rohačkách v Malé Úpě
Přední konec sanice ční v přibližně svislé, případně mírně zpětně ohnuté poloze. Řidič stojí vpředu mezi sanicemi, při jízdě z kopce se jich drží a brzdí svýma nohama. Ložná plocha je tvořena několika širokými lištami. Krajní lišty vedou v celé délce saní, vpředu jsou spojeny se sanicí. Mezilehlé lišty jsou spojeny s prvním oplenem. Mohou k němu být přibity nebo do něho být začepovány.
Sanice je ze dvou částí, přičemž tyto části nejsou uměle ohýbané, ale jsou vyřezané z přirozeně rostlého dřeva vhodného tvaru, tvar sanice vyplývá z tvaru původního materiálu. Části sanice jsou vzájemně spojeny, většinou přeplátováním s šikmými čely a zajištěny hřebíkem nebo vrutem a třmenem. Skluznice jsou z pásové oceli jako u jiných saní.
Rohačky bývají vyráběny z jasanového dřeva, s výjimkou sanice. Ta může být z různých dřevin – zde záleží hlavně na tvaru. Nejčastěji se jedná o dřevo břízy, osiky, jasanu či javoru.
Zdroj Wikipedie