Mezinárodní odborná pracovní skupina ustanovená generální ředitelkou Národního památkového ústavu dospěla k většinovému závěru (8:1), že stávající ocelová konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem je při zachování své památkové hodnoty technicky obnovitelná s předpokládanou životností 100 let. Podmínkou je pravidelná údržba a obnovování protikorozní ochrany. Závěry vycházejí z odborných diagnostik, mezinárodních zkušeností i přímého posouzení stavu mostu.
Historicky převládající přístup k údržbě kovových mostů – v Československu i následně v České republice – spočíval v zanedbávání pravidelné péče, které zákonitě vedlo k dožití konstrukcí a jejich výměně za nové. Demolice tak postupně začala být vnímána jako standard: „běžné“, „jediné možné“ a „finančně výhodnější“ řešení, a to i v odborných kruzích. Důsledkem je nevratná ztráta velké části historického kovového mostního fondu, případně zachování původních konstrukcí jen jako torza zbaveného původní funkce.
V případě Vyšehradského mostu, významné součásti památky s mezinárodním statusem, byla proto otázka jeho obnovy posouzena také prostřednictvím mezinárodní odborné expertizy a porovnání se současnou evropskou praxí.
Multioborová pracovní skupina spojila přední evropské odborníky na mostní inženýrství, životnost ocelových konstrukcí, správu železniční infrastruktury, památkovou péči a industriální dědictví z České republiky, Švýcarska a Belgie. Zastoupeny byly významné technické vysoké školy, jako je prestižní ETH Zürich nebo České vysoké učení technické v Praze. V pracovní skupině zasedli odborníci s praktickou zkušeností s péčí o historické železniční mosty, specialisté na ocelové mostní konstrukce, zástupci Mezinárodní rady památek a sídel ICOMOS, odborníci se zkušeností se správou železniční infrastruktury v prostředí světového dědictví UNESCO a památkáři. Posuzovány byly zejména otázky životnosti konstrukce, únavy materiálu, rozsahu možných zásahů, bezpečnosti provozu a vztahu technických a památkových hodnot mostu.
Most je opravitelný s dlouhodobou životností
Pracovní skupina konstatuje, že Vyšehradský most je opravitelný při zachování jeho funkce i památkové hodnoty. Při odpovídajícím rozsahu zásahu – zahrnujícím opravu, výměnu či zesílení jednotlivých prvků – lze dosáhnout životnosti minimálně 100 let, za předpokladu systematické údržby a pravidelné obnovy protikorozní ochrany. Významný odborný přínos do diskuse o životnosti a únosnosti konstrukce přinesl zejména prof. Dr. Andreas Taras (ETH Zürich), mezinárodně respektovaný odborník v oblasti ocelových konstrukcí. Doplnil, že vedle údržby mostu je jeho dlouhodobá životnost podmíněna také předpokladem, že budou realisticky posuzovány a pravidelně ověřovány prognózy objemů a složení železniční dopravy na mostě. Nezbytná je důkladná, pravidelně opakovaná kontrola všech prvků a kritických detailů.
Dočasné přemístění mostu během opravy
Pracovní skupina doporučuje během opravy most dočasně rozebrat a přemístit na břeh. To umožní
- výměnu prvků bez zatížení a použití vhodnějšího nářadí a mechanizace, než by bylo možné při opravě nad řekou
- objektivní a kvalitní posouzení jednotlivých prvků a jejich následné dokonalé očištění od koroze.
Posouzení jednotlivých prvků mostu
Na základě důkladného posouzení budou vybrány části mostu, které bude nezbytné vzhledem k jejich stavu a korozi rozebrat na jednotlivé prvky, aby bylo možné jejich důkladné očištění a následné ošetření proti korozi. Praktická zkušenost z nedávných projektů obnovy nýtovaných mostů ve Švýcarsku a Itálii pak nabízí příklady použití konkrétních protikorozních systémů včetně duplexního systému pro nejkritičtější místa.
Díly s nadlimitní plastickou deformací, korozí nebo poškozením by měly být vyměněny. Prohlídka a diagnostika stavu Vyšehradského mostu prokázaly nutnost výměny podélníků, které jsou u mostů s otevřenou mostovkou standardně považovány za „opotřebitelné“ prvky. U příčníků bude nutné individuální posouzení.
Autenticita technologie
Z hlediska památkové péče a v návaznosti na praktické poznatky z nedávno realizovaných obnov železničních staveb v Evropě doporučuje NPÚ zachovat původní technologický princip konstrukce, zejména primární využití nýtování jako autentické spojovací technologie a použití vysokopevnostních šroubů v konstrukčně odůvodněných případech jako doplňkové (např. u podélníků), nikoliv však v rámci jednoho spoje společně s nýty.
Zahraniční zkušenosti potvrzují, že tento přístup odpovídá běžné praxi při obnově historických železničních mostů v evropském kontextu. Kombinace tradičních technologií a moderních materiálových postupů umožňuje dosáhnout vysoké životnosti konstrukce při zachování její autenticity.
Průjezdný profil a kapacita
Otázka případného rozšíření průjezdného profilu a navýšení kapacity byla posouzena z hlediska technických i památkových souvislostí. Většina expertů doporučuje zachování stávajícího profilu. Případné nutné zvýšení kapacity doporučuje většina členů pracovní skupiny řešit umístěním třetí koleje na samostatné nové konstrukci, ideálně na jižní straně mostu, v minimální vzdálenosti od stávající konstrukce, se subtilním a architektonicky střídmým výrazem. Tento přístup umožňuje oddělit požadavky na kapacitu od ochrany historické konstrukce a představuje řešení používané i v zahraničí.
Mezinárodní expertiza jako klíčový přínos
Mimořádná odborná úroveň mezinárodní pracovní skupiny umožnila na problematiku nahlédnout způsobem zohledňujícím současné zahraniční technické zkušenosti s historickými nýtovanými konstrukcemi. Vedle českých odborníků se na závěrech podíleli i zahraniční experti s přímou zkušeností s obnovou historických železničních mostů v evropském kontextu. Zásadní význam má účast prof. Andrease Tarase, jehož expertiza v oblasti posuzování životnosti ocelových konstrukcí a jeho podíl na tvorbě evropských norem poskytují závěrům skupiny mezinárodně srovnatelný odborný rámec.
Další postup
Na základě těchto závěrů připraví Národní památkový ústav v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, podmínky pro obnovu kulturní památky Vyšehradský most.
Závěry pracovní skupiny představují odborný podklad pro další rozhodování investora v platných zákonných rámcích a navazují na dlouhodobou spolupráci Národního památkového ústavu se Správou železnic při obnově kulturně hodnotných železničních staveb.
Členové odborné pracovní skupiny
| Jméno | Instituce | Země | Specializace | Relevance pro Vyšehradský most |
| Andreas Taras | ETH Zürich, člen národních i mezinárodních profesních a standardizačních komisí a výborů. Podílí se na tvorbě evropských norem pro navrhování ocelových konstrukcí | Švýcarsko | Únava materiálů, životnost konstrukcí, ocelové mosty, evropské normy | Posuzování životnosti a obnovitelnosti ocelové mostní konstrukce |
| Karl Baumann | nezávislý konzultant, dříve Rhätische Bahn | Švýcarsko | Železniční mosty, správa infrastruktury, historické viadukty | Zkušenosti s obnovou železniční infrastruktury v prostředí UNESCO |
| Bernard Espion | Université Libre de Bruxelles – emeritní profesor | Belgie | Historie stavebnictví, ocelové konstrukce, železniční mosty | Historický a konstrukční vývoj mostních staveb |
| Pavel Ryjáček | České vysoké učení technické v Praze – Fakulta stavební | Česko | Ocelové mosty, diagnostika konstrukcí, zesilování mostů | Posuzování technického stavu a možností prodloužení životnosti mostu |
| Tomáš Efler | České vysoké učení technické v Praze – Fakulta architektury | Česko | Památková péče, architektura, obnova historických objektů | Vztah památkové ochrany a současných stavebních zásahů |
| Šárka Jiroušková | ICOMOS – Český národní komitét | Česko | UNESCO, mezinárodní standardy památkové ochrany | Posouzení mostu v kontextu světového dědictví a mezinárodních závazků |
| Miloš Matěj | Národní památkový ústav – Metodické centrum průmyslového dědictví | Česko | Industriální dědictví, technické památky, metodiky ochrany | Hodnocení památkové a historické hodnoty železničního mostu |
| Alena Borovcová | Národní památkový ústav – Metodické centrum průmyslového dědictví | Česko | Železniční dědictví, dokumentace technických staveb | Výzkum a dokumentace historických železničních staveb |
| David Měska | Národní památkový ústav – Územní odborné pracoviště Praha | Česko | Technické a dopravní památky, železniční infrastruktura | Odborný garant NPÚ pro železniční mosty pod Vyšehradem |
zdroj : NPÚ