Po skončení jednoho ze soutěžních večerů jsme požádali Evu Adamczykovou a Jakuba Mazůcha o krátký rozhovor.
Jaké byly Vaše pocity, když jste se dozvěděla, že budete tančit ve StarDance a jaká byla Vaše předchozí zkušenost s tancem?
E.A.: Já jsem samozřejmě byla nadšená, když jsem dostala tuto nabídku, protože jsem si už delší dobu přála ve StarDance tančit, ale snažila jsem si to nějakým způsobem zařídit, aby to bylo možné. Zkušenosti se společenským tancem mám minimální. Jenom jsem na na gymnáziu chodila do tanečních a také jsem chodila do tanečního studia, ale to bylo zaměřeno spíše na street dance a disco tance. Tančit s někým páru jsem nebyla zvyklá.
Čím Vás tato soutěž překvapila. Bylo zde něco, co jste nečekala?
E.A.: Samozřejmě že vás všichni předem připravují na to, že je to fyzicky i časově náročné. Sice jsem to věděla, ale potom, když to začnete intenzivně prožívat, tak je to pro vás ještě náročnější. Dost mě překvapilo, jak se často objevujete v médiích a jak to lidé řeší. Ačkoli je to milý a hezký formát, přesto na sociálních sítích mohou vzniknout nepříjemné nálady a objevit se nemilé komentáře. Vím, že to tak v dnešní době funguje, ale i tak je zvláštní, že i u takhle nekonfliktního formátu si lidé najdou čas na takové malichernosti. Domnívám se, že by se to mělo brát s určitým nadhledem.
Jsou vám bližší latinsko-americké nebo standardní tance?
Užívám si oboje, ale oboje má svoje specifika. Latina je mi blízká svou atmosférou a energií a u standardních tanců se cítím bezpečněji, že jsem v tom držení a mohu se spolehnout na Kubu, který ví, co dělá.
Jak vznikají vaše choreografie a jak vybíráte hudbu? Probíhá výběr společně?
J.M.: Hudbu jsme vybírali už na začátku projektu. Evča vždycky přicházela s nápady a já se snažím poslouchat svoji “žákyni” a vnímat, k čemu inklinuje. Podobně je to i s choreografiemi. Takže filmová rebelka a Tělo od Ewy Farne, to pro ni byly takové jasné srdcovky, byť to nemusí na první pohled působit jako jasná volba k daným tancům. Rádi jsme se ale vyhnuli prvoplánovosti a dali si to jako výzvu. Takže to byl takový první krok a nyní už choreografie vznikají vlastně „za pochodu“. Prostě nejprve potřebuji nějaký impuls nebo podnět. Není to tak, že bych přišel za Evou, aniž bych ji poznal, s nějakou hotovou šablonou choreografie. Opravdu vzniká tak, že chci, aby byla stavěna na ni.
Který tanec vám šel nejlépe a který jsme naopak potřebovali nejvíce „pilovat“?
E.A.: Pilovat musíme všechny. A i když máme pocit, že tanec je v pohodě, tak nakonec ještě přijde Marek Zelinka, dá nám nové připomínky a my pilujeme ještě dál. Já osobně vnímám, že jsme hodně pracovali na rumbě a cítila jsem se v ní nejméně jistá. Ale další tance už nemůžete tak důkladně trénovat, protože už nemáte celé dva měsíce, jako jste měli na ty předtím. Myslím, že nejvíc jsme pilovali ty první dva, ale bylo to i proto, že jsme na ně měli nejvíce času.
Bez ohledu na hodnocení poroty, který tanec považujete za svůj nejlepší?
J.M.: Což takhle pěkný, uhlazený valčík?
E.A.: Ano, valčík určitě. Největší srdcovka byla určitě rumba, ale valčík také vnímám jako tanec, který se nám nejvíce povedl, možná taky proto, že v něm bylo nejméně chyb.
J.M. Už od začátku jsme tu choreografii stavěli s heslem, že v jednoduchosti je krása. Nepřeplácat hudbu, pouze ji nechat vyznít tak, aby si tam každý opravdu našel tu svoji pohádku. A podle toho, jaké jsme měli na valčík reakce, se to podařilo.
Čeho si nejvíce ceníte na svém tanečním partnerovi a taneční partnerce?
E.A.: Já si nejvíce cením na Kubovi s jakou energií do toho jde a že se tomu věnuje na 150 % a přemýšlí o našem tanci, i když nemusí. Když já skončím trénink, on ještě zůstává, aby dopostavil choreografii, protože tenhle úkol je samozřejmě na něm. Oceňuji také jeho trpělivost, když mi musí opakovat stejné věci, na které mě upozorňoval už před třemi měsíci. Buď mu to nevadí, nebo možná i ano, ale nedá to na sobě znát.
J.M.: Tak trpělivost je normální. Bez ní bychom daleko nedošli. Na Evče si asi nejvíce vážím její spontánnosti. Mám vedle sebe super parťačku, se kterou to zde mohu prožívat a nemáme mezi sebou žádné sváry. Ona je na jednu stranu býk, ale na druhou stranu nekonfliktní člověk, takže se spolu i zasmějeme a za to jsme jí vděčný.
Děkuji vám za rozhovor.
Foto: Cysnews
Eva Adamczyková
Eva Adamczyková (rozená Samková) je česká snowboardistka závodící ve snowboardcrossu. V této disciplíně je olympijskou vítězkou ze Zimních olympijských her 2014 v Soči a bronzovou medailistkou z následujících ZOH v Pchjongčchangu. Na X Games 2014 v coloradském Aspenu vybojovala druhé místo, stejné umístění má na kontě i z roku 2016. V letech 2019 a 2023 se stala mistryní světa, v letech 2010, 2011 a 2013 juniorskou mistryní světa. V sezonách 2016/2017, 2018/2019 a 2020/2021 vyhrála celkové hodnocení snowboardcrossu v rámci Světového poháru.
Jakub Mazůch
Profesionální lektor, tanečník a choreograf, externí tanečník Národního divadla
Zdroj Wikipedie
Rozhovor s účastníky XII. řady StarDance Markem Adamczykem a Lenkou Norou Návorkovou