Na 16. května připadá Mezinárodní den celiakie, který upozorňuje na problém postihující přibližně 1 % světové populace. Každodenní fungování však lidem komplikuje i celá řada potravinových intolerancí či nejrůznější alergie. Přesto více než polovina zaměstnanců uvádí, že zaměstnavatelé jejich stravovací omezení často nezohledňují.
Celiakie je autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku.
Je geneticky vázané a projevit se může kdykoliv během života – v dětství i v dospělosti, často po letech bez výrazných obtíží. Její projevy jsou velmi individuální a mohou výrazně ovlivňovat kvalitu každodenního života.
Vedle celiakie se ale stále častěji objevují také různé potravinové intolerance, alergie nebo specifické dietní režimy. Společným jmenovatelem je nutnost dlouhodobě přizpůsobit stravování i denní režim, což v praxi neznamená jen změnu jídelníčku, ale i zvýšené nároky na plánování, dostupnost vhodných potravin a celkový životní komfort.
Zvládání těchto omezení může výrazně ovlivnit pracovní prostředí, ve kterém lidé tráví velkou část dne. Pracovní tempo, stres i omezené možnosti vhodného stravování však mohou každodenní dodržování těchto režimů v běžném pracovním dni výrazně komplikovat.
„Stres je navíc jedním z faktorů, které mohou přispět k rozvoji celiakie i dalších autoimunitních onemocnění. Domnívám se, že to byl i můj případ – v rodině jsem diagnostikovaná pouze já,“ říká Tereza Ulrychová, tisková mluvčí společnosti Pluxee. Lepek musela ze stravy vyřadit před necelými dvěma roky.
Každý šestý zaměstnanec řeší zdravotní omezení ve stravování
Podle aktuálního průzkumu společnosti Pluxee, realizovaného agenturou Ipsos v dubnu 2026, má zdravotní omezení spojené se stravováním 15 % zaměstnanců. Přesto více než polovina (55 %) uvádí, že jejich zaměstnavatel tyto potřeby nezohledňuje.
To ovšem není jediný problém, se kterým se lidé v zaměstnání potýkají. Celkem 58 % zaměstnanců vnímá, že se v posledním roce zvýšil tlak na jejich pracovní výkon. Ten často vede ke zhoršeným stravovacím návykům a menšímu prostoru řešit individuální zdravotní potřeby.
Podpora firem v oblasti prevence a zdravého životního stylu však není příliš častá. Jen 26 % zaměstnanců má pocit, že je jejich zaměstnavatel v tomto směru podporuje, zatímco 43 % tuto podporu nepociťuje.
Zaměstnanci chtějí změnu, firmy mají prostor reagovat
Průzkum dále ukázal, že více než polovina respondentů (54 %) by uvítala větší podporu ze strany zaměstnavatele v oblasti stravování s ohledem na jejich zdravotní potřeby. Jen 23 % lidí má pocit, že jejich zaměstnavatel tato omezení skutečně zohledňuje.
„Zdravotní omezení ve stravování dnes nejsou okrajovým tématem. Pro řadu lidí představují každodenní realitu, kterou musí kombinovat s pracovním nasazením. Firmy na to ale často reagují pomaleji, než by odpovídalo potřebám zaměstnanců,“ říká Tereza Ulrychová ze společnosti Pluxee. „I z vlastní zkušenosti vím, jak náročné může být podobná omezení v pracovním tempu řešit.“
Co mohou dělat zaměstnavatelé
Firmy přitom mají v této oblasti relativně široké možnosti, jak situaci zlepšit. Přestože 44 % zaměstnavatelů uvádí, že zdravotní omezení zaměstnanců ve stravování alespoň částečně zohledňuje, mnoho firem stále naráží na praktické bariéry. Nejčastěji zmiňují nízkou poptávku, organizační složitost nebo nedostatek informací. O to důležitější je větší flexibilita a schopnost reagovat na individuální potřeby zaměstnanců.
„Zaměstnanci dnes očekávají benefity, které budou odpovídat jejich reálnému životu a potřebám. Univerzální řešení přestávají fungovat a stále větší roli bude hrát flexibilita, možnost volby a personalizace zaměstnaneckých benefitů,“ doplňuje Tereza Ulrychová z Pluxee.
Zdraví a wellbeing totiž postupně nabývají na významu a čím dál více se stávají důležitou součástí firemní kultury i dlouhodobé spokojenosti lidí v práci. Právě schopnost reagovat na reálné potřeby zaměstnanců může být pro firmy do budoucna významnou konkurenční výhodou.
Zdroj: Seteva.cz
Foto: Unsplash