Vydali jsme se do Českého Krumlova a spojili jsme procházku historickým městem, kterou jsme zakončili na náměstí Svornosti, kde byl cíl závodu ČEZ Czech New Energies Rallye.
Procházka historickou částí Českého Krumlova
Z vlakového nádraží jsme se vydali po zelené turistické značce do centra města. Scházeli jsme z Nádražního předměstí a naskýtal se nám nádherný pohled na město i na zámek. Přešli jsme kamenný most a prošli Budějovickou branou. Budějovická brána je dvoupatrová čtyřboká věž z dílny italského architekta D. B. Cometta. Postavena byla v letech 1598 – 1602 a je jedinou z devíti městských bran, která se dochovala do dnešních dnů. Na freskové výzdobě jsou umístěny sluneční hodiny.
Došli jsme k poště, kde nás na parkovišti upoutala dobíjecí stanice pro elektromobily E.ON kterou v termínu konání závodů elektromobilů doplnilo ještě několik řad mobilních dobíjecích stanic. Pivovarská ulice nás dovedla do Klášterního dvora.
Rozsáhlý komplex tří klášterů – kláštera minoritů, kláštera klarisek a kláštera bekyň – byl po velké rekonstrukci otevřen v roce 2015. V klášteře se kromě prohlídek stálých expozic konají nejrůznější výstavy, koncerty, řemeslné dílny, přednášky, hrají se divadelní představení. Ve stálých expozicích si můžete prohlédnout exponáty dokumentující život a umění v klášteře. Uděláte si přitom představu o zdejším pivovarnictví, a můžete si dokonce vyzkoušet , zda byste obstáli jako středověký písař nebo alchymista. Klášterní ulice nás dovedla na ulici Latrán, která se shoduje s názvem této čtvrti.
Ačkoliv je jméno Latrán odvozeno od umístění čtvrti v podhradí, dětem se často vypráví příběh o tom, že v dávných dobách v místních hlubokých lesích žili zlí lapkové. Ti těžce soužili karavany a nebohé obchodníky, kteří putovali přes zdejší brody přes řeku. Jednoho dne však udatný rytíř Vítek jejich doupě nalezl a do základů je vypálil. Na kamenném ostrohu si pak postavil svůj mocný krumlovský hrad, který měl zdejší lesy a brody již na vždy chránit. V nově založeném městě v podhradí pak měla být první ulice pojmenována ku připomínce vzniku hradu, tedy na paměť oněch lotrů.
Zdroj: Wikipedie
Na ulici Latrán se nachází řada restaurací a kaváren, došli jsme k malému náměstíčku, kde se u vstupu do zámku nachází Červená brána. Její dnešní podoba pochází z roku 1748. Bránu tvoří dvoukřídlá dřevěná vrata s vyřezávaným znakem rodu Schwarzenberků v horní části. Červený nátěr dal bráně její název. My jsme však pokračovali dále k Lazebnickému most. Lazebnický most spojuje Latrán se Starým Městem, konkrétně ulice Latrán a Radniční. Současná podoba mostu pochází asi ze 30. let 19. století. Most stojí na dvou kamenných opěrách a jednom středovém pilíři, který tvoří počátek ostrova.
Pokračovali jsme Radniční ulicí do ulice Panská. Zde se nachází Muzeum vltavínů. Při jeho návštěvě si prohlédnete sbírku těchto krásných šperkových kamenů. Expozice muzea funguje jako interaktivní hra, která vás celým příběhem – od srážek planet a asteroidů přes velká vymírání živočichů až po vznik vltavínů a jejich vlastnosti a užití ve špercích.
My jsme se však zastavili v restauraci My Saigon naproti muzeu . Útulná restaurace nabízí pokrmy asijské kuchyně, na kterých jsme si opravdu pochutnali.
Po obědě jsme došli na náměstí Svornosti. Nachází se zde Renesanční radnice . Vznikla spojením několika původně gotických domů. Průčelí bylo uceleno v 16. století renesanční atikou. Budova funguje jako radnice města od roku 1597. V současné době zde sídlí městský úřad a muzeum tortury. Na veřejně přístupném místě na budově radnice se nachází pamětní deska – pomník českokrumlovským letcům 2. světové války.
Zastavili jsme se v Infocentru, které sídlí v budově Staré radnice. Jde o pozdně gotickou dvoupatrovou stavbu s renesančními a později klasicistními úpravami. Dominantou náměstí je kašna s mariánským morovým sloupem se sochou Panny Marie Immaculaty a osmi světci, patrony města a ochránci proti moru. Barokní sochařská výzdoba sloupu je dílem pražského sochaře Matěje Václava Jakela. V roce 1843 byla k morovému sloupu přistavěna kamenná kašna náhradou za zrušenou kašnu renesanční, která stála uprostřed náměstí.
Pokračovali jsme Horní ulicí ke kostelu Sv. Víta, který je významnou památkou pozdní gotiky z let 1407 – 1438, s pozdějšími úpravami. V roce 1995 byl vyhlášen Národní kulturní památkou. Výška postranních lodí dosahuje výšky lodi hlavní, což řadí krumlovský kostel sv. Víta mezi kostely halového typu. Délka kostela od východu k západu je 44 metrů, jeho šířka a výška 20 metrů. Historie a stavební vývoj kostela jsou neodmyslitelně spjaty především se dvěma šlechtickými rody – Rožmberky a Schwarzenberky, kteří z Českého Krumlova učinili své sídelní město a kostel sv. Víta tak představoval hlavní svatostánek Krumlovského vévodství. Kostel byl několikrát upravován i za vlády Eggenberků. První kostel na současném místě byl založen již v roce 1309. Poslední významnou etapou byla neogotická přestavba v 19. století, kdy byly odstraněny barokní prvky a mnoho prvků předbarokních.
V sousedství kostela Sv. Víta se nalézá Kaplanka – pozdně gotický dům s raně renesančními prvky. Pokračovali jsme k bývalé jezuitské koleji a zastavili jsme se v útulné pekárně. V Horní ulici naleznete také budovu bývalé prelatury. Objekt sestávající ze dvou křídel o jednom až tří patrech byl vybudován na skalní vyvýšenině nad meandrem řeky Vltavy. Ze dvora je přímý vstup do Městské knihovny v Českém Krumlově. V Horní ulici můžete také navštívit Regionální muzeum.
Cesta na zámek Český Krumlov
My jsme se vrátili na náměstí Svornosti a prošli jsme zpět na Lazebnický most odkud nás Zámecké schody dovedli na Zámek. V hradním příkopu jsme mohli vidět několik medvědů. Chov medvědů
Na krumlovském zámku má chov medvědů tradici starou přes 400 let. Poprvé se medvědi v Krumlově objevili v 16. století. Jejich chovem chtěli Rožmberkové demonstrovat svůj údajný původ a příbuzenství s římským rodem Orsiniů. V hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím je jejich chov doložen až po roce 1700 a s určitými přestávkami se tam chovají dodnes. S krumlovskými medvědy také souvisí slavnost místních spoluobčanů probíhající každý rok na Štědrý den, tzv. Medvědí Vánoce.
Zdroj: Wikipedie
Došli jsme na první nádvoří. Zde můžete navštívit například velikonoční trhy se řemeslnickými stánky.
Zámek Český Krumlov
Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původně gotický hrad byl přestavěn zejména v období renesance za vlády Viléma z Rožmberka. První přestavba v barokním slohu se odehrála v 17. století za vlády vévody Jana Kristiána I. z Eggenbergu, avšak kompletní a zároveň poslední významná přestavba, která dala komplexu jeho současnou podobu, proběhla za vlády Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, který nechal vystavět jak dnešní zámecké divadlo, tak i jedinečný Plášťový most. Jednou z rarit Českého Krumlova jsou i hradní medvědi, kteří jsou chováni od dob Rožmberků v hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím.
Zámecký komplex, který je členěn na pět nádvoří, dnes tvoří několik větších celků:
- Dolní hrad – nejpůvodnější část hradu, tzv. Hrádek s dominující věží
- Horní hrad – hlavní část zámeckého areálu obklopující III. a IV. nádvoří
- Plášťový most – několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady spojující zámek, barokní divadlo a zámeckou zahradu z roku 1764
- Zámecké barokní divadlo – jedno z mála dochovaných barokních divadel na světě z roku 1681
- Letní a Zimní jízdárna
Zámecká zahrada – založena v 2. polovině 16. století, dlouhá 700 m, o celkové rozloze 10 ha. Je rozdělena na francouzskou a anglickou část. V první jmenované se nachází Kaskádová fontána, v druhé pak barokní letohrádek Belárie spolu s otáčivým hledištěm, využívaným v letní sezóně k divadelním a operním inscenacím pod širým nebem.
Zdroj: Wikipedie
Prohlídka Hradního muzea
V době naší návštěvy byl Zámek Krumlov ještě uzavřen. Zastavili jsme se v Hradním muzeu a poté jsme se vydali do Zámecké zahrady přes Plášťový most kolem Zámeckého barokního divadla. Došli jsme k letohrádku Belárie, který je v současné době stejně jako otáčivé hlediště v rekonstrukci.
Procházka v zámecké zahradě
Letohrádek Belárie je sedmiboká stavba, umístěná na terase zahrady, byla postavena v letech 1690–92 za Jana Kristiána z Eggenbergu v raně barokním slohu. Později během držení Schwarzenberky byla upravena ve stylu rokoka. Letohrádek byl využíván především k odpočinku při procházce zahradou nebo k divadelním představením.
Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově je součástí zámku Český Krumlov, s jehož hlavními budovami je propojeno Plášťovým mostem. Rozsahem vybavení a stavem zachování původního barokního divadla se jedná o přední památku svého druhu ve světovém měřítku. Divadlo a jeho vybavení je stejně jako celý zámek chráněno jako národní kulturní památka.
Zdroj: Wikipedie
Prošli jsme zámeckou zahradou kolem Kaskádové fontány a zastavili se u Zámecké jízdárny. Protože se blížil čas dojezdu závodu ČEZ Czech New Energies Rallye do cíle, začali jsme pomalu opouštět zámek. Ještě jsme si vychutnali jsme si nádherné výhledy na město a na Lazebnický most. Potom jsme se již vraceli na náměstí Svornosti.
Foto: Cysnews
ČEZ Czech New Energies Rallye – světová rallye elektromobilů opět s centrem v Českém Krumlově