Párou Blanenskými tunely

Jana Bečková

4 roky ago

Párou Blanenskými tunely – Zvláštní vlaky ke 170. výročí zprovoznění tratě Brno – Česká Třebová. a Výstava „Vlaky, vláčky, koleje“ v Muzeu Blanenska p. o.

Termín jízdy: sobota 14. prosince 2019

Trasa jízdy:

Brno hlavní nádraží – Blansko – Rájec-Jestřebí

170 let od zahájení provozu na spojovací dráze mezi Brnem a Českou Třebovou

V letošním roce uplynulo již 170 let od zahájení provozu na spojovací dráze mezi Brnem a Českou Třebovou. Toto významné výročí si v úseku mezi Brnem a Rájcem-Jestřebí připomeneme v sobotu 14. prosince 2019 oslavami, které pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje JUDr. Bohumila Šimka a za podpory Národního dopravce České dráhy, a. s., připravily Muzeum Blanenska, p. o., a spolek Poličská lokálka, z. s.

Párou Blanenskými tunely – Jízdy zvláštních vlaků v trati Brno hlavní nádraží–Rájec-Jestřebí

Vedené parní lokomotivou 433.001 z roku 1948. V soupravě, doprovázené vlakovým personálem ve stejnokrojích ze třicátých let minulého století, bude zařazen také historický služební vůz s možností přepravy dětských kočárků a jízdních kol. Všechny zvláštní vlaky budou zastavovat ve stanicích a zastávkách Brno-Židenice, Bílovice nad Svitavou, Adamov zastávka, Blansko, Blansko město a Dolní Lhota. Během akce bude zajištěn prodej upomínkových předmětů včetně možnosti získání otisku pamětního razítka.

Doprovodný program

Muzeum Blanenska, p. o., připravilo velkou výstavu „Vlaky, vláčky, koleje“, jejíž součástí bude prezentace historie i současnost této důležité dráhy, velké funkční modelové kolejiště a po celý den se návštěvníci mohou při komentovaných prohlídkách setkat s odborníkem a spoluautorem výstavy panem Pavlem Stejskalem. Do muzea mají návštěvníci nejblíže ze zastávky Blansko město, a to zhruba 650 metrů. Odbavení cestujících zajistí vlakový personál, a to dobovými lepenkovými jízdenkami. Ve zvláštních vlacích neplatí jízdní doklady vydané jinými dopravci, jízdní výhody, slevy a komerční nabídky jiných dopravců ani jízdní doklady IDS JMK. Chornický železniční klub, z. s., dodá na tuto akci pamětní razítko a na zvláštních vlacích zajistí železniční personál v dobových uniformách.

Jízdní řád a bližší informace naleznete ZDE

Foto: Archiv ČD

Blanenské tunely

Blanenské tunely jsou soustava železničních tunelů na trati Brno – Česká Třebová. V úseku mezi Brnem a Blanskem, v úzkém údolí řeky Svitavy, bylo ve 40. letech 19. století vybudováno deset dvojkolejných tunelů, v současnosti se zde nachází devět tunelů

Stavba železniční trati Brno – Česká Třebová vlastněné Severní státní dráhou byla zahájena na podzim 1843, přičemž realizaci nejsložitějšího úseku mezi Brnem a Blanskem získal ve veřejné soutěži italský podnikatel Felice Tallachini s rozpočtem 283 000 zlatých. Úsek Maloměřice – Blansko vede okrajem Moravského krasu úzkým a skalnatým údolím řeky Svitavy, kde muselo být vybudováno deset tunelů o celkové délce 1772 m a také 49 mostů. Tunely byly raženy rakouskou tunelovací metodou, místy také klasickým hornickým způsobem, při jejich stavbě zemřelo 22 dělníků. Ačkoliv byl spodek i tunely postaveny pro dvojkolejnou trať, byla zde položena pouze jedna kolej. K zahájení provozu na celé tratí Brno – Česká Třebová došlo 1. ledna 1849. Druhá kolej v úseku mezi Brnem a Letovicemi byla položena v letech 1856–1858.

Od 60. do 90. let 20. století probíhaly na trati předelektrifikační úpravy, které spočívaly v přestavbě tunelů kvůli zvětšení průjezdného průřezu, dva tunely byly dokonce sneseny. V rámci předelektrifikačních úprav byl na přelomu 80. a 90. let 20. století postaven také nový tunel pod Novým hradem. V letech 1996–1999 byla celá trať Brno – Česká Třebová elektrifikována a modernizována do podoby prvního železničního koridoru.

Blanenský tunel č. 1, zvaný též Obřanský, se nachází nejblíže centru Brna. Je umístěn v ostrém směrovém oblouku pod skalním výběžkem s přírodní památkou Obřanská stráň na katastru brněnské čtvrti Obřany, poblíž ulice Mlýnské nábřeží. V původní podobě z roku 1849 měl délku 80 m a ve směru od Brna byl osazen reprezentativním empírovým portálem z hladce otesaných bílých lomových kvádrů.
Blanenský tunel č. 2, zvaný též Bílovický, se nachází ve směrovém oblouku mezi Brnem a Bílovicemi nad Svitavou, na katastrálním území Obřan. Ve směru do Blanska na něj navazuje most přes Svitavu, v okolí se nalézá zřícenina hradu Obřany nad vyústěním Těsnohlídkova údolí. Je dlouhý 164,50 m.Jeho rekonstrukce a rozšíření za provozu proběhla v letech 1992–1996 společně s navazujícím mostem a se stavbou nového mostu u tunelu č. 1
Blanenský tunel č. 3, zvaný taktéž Bílovický, se nachází na katastru Bílovic nad Svitavou, přibližně 2,5 km severně od centra obce, pod přírodní rezervací Malužín. Je dlouhý 276,13 m
Blanenský tunel č. 4, zvaný taktéž Bílovický, se nachází poblíž železniční zastávky Babice nad Svitavou, na katastrálním území stejnojmenné obce, u bývalé léčebny dlouhodobě nemocných. Je dlouhý 244,00 m.
Blanenský tunel č. 5, zvaný též Ronovský, se nacházel poblíž železniční zastávky Babice nad Svitavou, na katastrálním území Bílovic nad Svitavou pod hřebenem Dlouhých vrchů, kde se nalézá zřícenina hradu Ronova. Před bývalým tunelem, ve směru od Brna, překračuje železniční trať po mostě Svitavu a silnici II/374.[8] Byl dlouhý 86 m. Při předelektrifikačních pracích v letech 1972–1974 byl snesen a nahrazen zářezem.
Blanenský tunel č. 6, zvaný též Adamovský, se nacházel nedaleko adamovské čistírny odpadních vod, na katastru Babic nad Svitavou Z obou stran bývalého tunelu jsou železniční mosty přes Svitavu. Byl dlouhý 67 m. Při předelektrifikačních pracích v letech 1982–1986 byl snesen a nahrazen zářezem.
Blanenský tunel č. 7, zvaný taktéž Adamovský, se nachází u konce areálu Adamovských strojíren, na katastru Adamova, pod přírodní rezervací Jelení skok. Je dlouhý 165,00 m.
Blanenský tunel č. 8/1 (původně č. 8), zvaný též Novohradský, se nachází v katastrálním území obce Olomučany, pod masivem Starého hradu s přírodní rezervací U Nového hradu, na jehož vrcholové partii se nalézá Starý a Nový hrad. Je nejdelší z původních Blanenských tunelů, dosahuje délky 493,56 m.Protože by rozšíření tunelu za provozu bylo vzhledem k jeho délce mimořádně náročně, byl zachován v původní podobě a na začátku 90. let 20. století rekonstruován na jednokolejný s traťovou kolejí v ose tunelu. Východně od něj byl vyražen nový tunel č. 8/2. Díky tomu má jako jediný zachované původní kamenné portály z poloviny 19. století a v roce 1989 byl zapsán na seznam kulturních památek.
Blanenský tunel č. 8/2, zvaný též Nový novohradský, se nachází v katastrálním území obce Olomučany, východně od tunelu č. 8/1 Je nejdelší z Blanenských tunelů, má délku 556,71 m. Je nejnovější z Blanenských tunelů, postaven byl na začátku 90. let 20. století, neboť přestavba a rozšíření sousedního tunelu č. 8/1 by byla velice náročná. Jako jediný z tunelů v údolí Svitavy je stavebně jednokolejný, má průměr 7,8 m. V roce 1988 byla v jeho trase vyražena průzkumná štola, ražba samotného tunelu prstencovou metodou začala v únoru 1990, zprovozněn byl 19. listopadu 1992.
Blanenský tunel č. 9, zvaný též U Čertova hrádku, se nachází pod skalnatým výběžkem na katastru blanenské čtvrti Olešná, naproti Čertovu hrádku přes Svitavu. Je dlouhý 327,30 m.
Blanenský tunel č. 10 se nachází nedaleko tunelu č. 9, na katastru Olešné, u chatové osad. Je dlouhý 103,00 m. V dubnu 1866 došlo ke zřícení klenby tunelu, takže zde musel být dočasně přerušen provoz.