Nedaleko od Prahy na nás na obzoru Hřebenů zaujaly dvě rozhledny. Rozhledna Závist byla postavena na místě stejnojmenného hradiště. Toto místo poblíž obce Dolní Břežany je největším keltským oppidem v Čechách. Na jeho vrcholu byla vystavěna rozhledna. Je vysoká 32 metrů a byla postavena z modřínového dřeva. Další rozhledna na vrchu Červená hlína vysoká 21 m s vysílačem , která byla postavena v jedné z nejstarších horolezeckých lokalit v České republice nad obcí Černolice, zatím není přístupná.
Cesta k rozhledně Závist
Výlet k rozhledně na hradišti Závist jsme zahájili na vlakovém nádraží Zbraslav. Od rozcestníku v Břežanském údolí vedou k cíli tři turistické značky: Modrá, zelená a žlutá. My jsme se rozhodli pro poměrně strmé stoupání po žluté turistické značce s krásnými výhledy na Zbraslav a zalesněné Hřebeny. Jedním z vyhlídkových míst je i Arcibiskupský altán v jehož blízkosti se nachází turistické odpočívadlo a ohniště. Arcibiskupský altán není přístupný, proto jsme se na chvilku posadili u turistického odpočívadla a rozhlédli se do kraje. Potom jsme stoupali dále po žluté turistické značce k Hradišti Závist. V dešti jsme ocenili přístřešek, který zastřešuje několik informačních tabulí vztahujících se k této lokalitě.
Hradiště Závist
Hradiště Lhota-Točná, nesprávně nazývané hradiště Závist, bylo největší keltské oppidum v Čechách. Nacházelo se na kopcích po obou stranách Břežanského údolí na pravém břehu Vltavy při dnešním jižním okraji Prahy. Jeho pozůstatky jsou chráněny od roku 1989 jako národní kulturní památka.
Krajina v okolí Dolních Břežan byla osídlena už v eneolitu, tedy asi 3 000 let př. n. l. Plošina nad Zbraslaví byla osídlena od doby bronzové, dále na přelomu doby halštatské a doby laténské v první polovině 6. století př. n. l., kdy se ve střední části vrchu usídlili první Keltové, a posléze v 2. a 1. století př. n. l.
Zdejší podmínky byly pro výběr opevněného sídla optimální – dobrá geografická poloha, úrodná půda, významná obchodní stezka, naleziště zlata. Nejstarší osídlení a následné opevnění obklopovalo především temeno návrší a mělo rozlohu přibližně 27 ha. Opevnění se skládalo především z takzvaných vlčích jam, následoval do skály vylámaný příkop a palisáda. Průchod zabezpečovala v této době brána „D“, položená 12,5 m vysoko nad dnem obrovského příkopu vylámaného do skály. Později však přišel úpadek a hradiště bylo na čas opuštěno. Po 200 letech přichází na toto místo další skupina keltských osadníků. V jihovýchodní části podhradí vybudovala silnou dubovou palisádu i další linie opevnění, jedná se o nejsilnější obranné valy na místě, které bylo nejpřístupnější. V období kolem poloviny 2. století př. n. l. byla Závist podruhé od základu vybudována a obyvatelé postupně zdokonalili a rozšířili oppidum. Poslední výstavba opevnění zcela změnila i konstrukční systém. Hradební linii tvořily strmé sypané valy, na jejichž koruně byla vybudována dřevěná palisádová hradba. Zcela se změnil také vstupní prostor, a navíc sjednotila i protější kopec „Šance“ pod jeden ochranný štít.
Zdroj: Wikipedie
Rozhledna Závist
Zde se již před námi tyčila dřevěná rozhledna, k jejíž vyhllídkové plošině vystoupíte po točitém schodišti. Je dílem architekta Martina Rajniše. Stavba rozhledny je součástí projektu Závist – Zpřístupnění. Tento projekt by měl prezentovat výsledky archeologického výzkumu v této oblasti, pomocí betonových desek by měly být vyznačeny půdorysy keltských staveb. Potkávali jsme zde také cyklisty, zelená turistická značka je totiž zároveň cyklistickou trasou. Pro zpáteční cestu jsme si zvolili modrou turistickou značku.
Hálkův pomník
Od turistického přístřešku u rozcestníku Hradiště jsme klesali po cestičce nad údolím Břežanského potoka k Hálkovu pomníku. Vítězslav Hálek do této lokality jezdil rád a chodil zde na procházky. Památník vznikl na počest tohoto básníka a žurnalisty roku 1876. Architektem pomníku je B. Spudil a bronzový medailon vytvořil Josef Václav Myslbek.
Bývalý Zoo koutek Dolní Břežany
Od Hálkova pomníku nás modrá turistická značka dovedla podél Břežanského potoka k místu, které bývalo v dětství naším oblíbeným cílem výletů: mini zoo Dolní Břežany.
Zookoutek založil roku 1971 lesní závod Zbraslavj. Bylo zde možné pozorovat převážně česká lesní zvířata: jezevec, daněk, divoká prasata, liška obecná, kuna, tchoř, fretka, bažant královský, straka, sojka, výr velký, poštolka, káně. Zookoutek sloužil také jako útulek pro opuštěná mláďata či poraněná zvířata. Bohužel v době naší návštěvy byly výběhy a klece pro zvířata prázdná. Od března 2020 je totiž zookoutek kvůli zchátralosti staveb uzavřen.
Poté, co jsme prošli prostory bývalé minizoo, dostali jsme se opět rozcestníku tří cest, který byl výchozím místem našeho výletu. Od rozcestníku je vlakové nádraží nedaleko. Využili jsme času, který zbýval do odjezdu vlaku a zastavili jsme se v občerstvení U posledního Kelta, na modře značené turistické cestě vedoucí od mostu Závodu Míru podél Vltavy souběžně s cyklostezkou A2, EV 7 Vltavská. Kromě nápojů byla v nabídce i polévka a několik teplých jídel a za deště nebo v chladnějším počasí přijde vhod možnost posezení v party stanu.
Cesta k rozhledně Červená hlína
Obec Černolice leží asi 24 km jihozápadně od centra Prahy. Za obcí se zdvihají Černolické skály, chráněná přírodní rezervace. Černolické skály (též Čertovy skály) jsou skalní masív tvořený pevnými ordovickými křemeny, který se tyčí se nad obcí Černolice v okrese Praha-západ. Skály jsou od roku 2002 chráněny jako přírodní památka Černolické skály na rozloze 2 ha. Z vrcholu skal je pohled do okolního kraje. Jsou to první horolezecké skály v Čechách (písemná zmínka z roku 1905). Na černolické skály vedou převážně výstupy lehké a střední obtížnosti pevným terénem. Proto jsou také oblíbeným terénem horolezeckých škol a kurzů z Prahy a středních Čech.
Zdroj Wikipedie
Z obce Černolice jsme se vydali po červené turistické značce k Černolickým skalám po trase naučné stezky „Putování Černolickem“. Od červené turistické značky jsme se mírně odklonili, abychom došli k rozestavěné rozhledně Červená hlína. vyrostla 21 metrů vysoká rozhledna s vysílačem. Rozhledna je zatím rozestávěná a není přístupná. Zpřístupněna by mohla být během roku 2022.
Od rozhledny jsme se vrátili na červenou turistickou značku a obešli jsme po ní obec Černolice k vyhlídkovému posezení, odkud se nám naskýtal nádherný výhled na údolí řeky Berounky. Odtud červená značka vede k rozcestí Červená hlína , kde se setkává červená značka se žlutou vedoucí směrem do Všenor a v opačném směru do Davle. My jsme pokračovali v cestě k rozcestí U Šraňku a odtud nás modrá turistická značka vedla k vrchu Hvíždinec s vyhlídkou. Po krátkém zastavení na vyhlídce jsme sestupovali po modré značce až na vlakové nádraží v Dobřichovicích.
Foto: JB Cysnews