Prostory hradu Švihov známe z oblíbené české pohádky Tři oříšky pro Popelku. Prohlédnout si tento vodní hrad je zážitek, na který nezapomenete. Kromě základního prohlídkového okruhu HRAD – Život na šlechtickém sídle, který je zaměřen na život šlechty, si můžete vybrat také prohlídkový okruh Kuchyně – Zázemí šlechtického sídla, kde zavítáte do prostor, kam obvykle panstvo nepřišlo. V bílé baště si můžete sami bez průvodce projít výstavou Za tajemstvím Popelčina střevíčku, která vás přenese právě do zmíněné pohádky. Protože Švihov je vodní hrad obehnaný vodním příkopem, můžete si na závěr prohlídky vypůjčit lodičku a vydat se po vodě kolem hradeb.
Výstava paličkovaných krajek
Hned po příjezdu nás v prostorách vedle pokladny zaujala výstava paličkovaných krajek s názvem Ples na hradě – paličkované krajky z Klatov a okolí. Krajkářky z okolí celý rok připravovaly výstavu, kterou si zde máte možnost prohlédnout až do listopadu. Můžete zde nejen obdivovat nádherné jemné výtvory, ale také se dočtete něco z historie paličkování na Klatovsku. Na Klatovsku sice není znám šlechtický zakladatel tradice, avšak ve Strážově na Šumavě se prokazatelně paličkovalo v roce 1725. Vznikaly zde především specifické krajky vláčkové (zvané proutkové). Díky tomu zde v roce 1896 vznikla krajkářská škola, která fungovala až do 60. let minulého století.
Dnes funguje déle než dvacet let Krajkářský klub Klatovy a dále dva krajkářské kurzy. Realizace krajek členek klubu a frekventantek zmíněných kurzů představuje výstava Ples na hradě.
Barvy hradu Švihov
Jemná krása krajek nebylo jediné výtvarné dílo, které jsme mohli ještě před zahájením prohlídky v prostorách hradu Švihov obdivovat. Prohlídli jsme si výstavu výtvarných prací dětí z Domu dětí a mládeže v Klatovech. Letošní téma, kterým se děti nechaly inspirovat, je téma samotného hradu.
V dalších prostorách jsme si ve skleněných vitrínách viděli přesné provedení papírových modelů známých českých hradů a zámků. Kromě modelu hradu Švihov jsme si všimli také modelu německého zámku Moritzburg, dalšího dějiště natáčení pohádky Tři oříšky pro Popelku.
Základní prohlídkový okruh HRAD a taneční okénko „Černínské kratochvíle“
V rámci prvního prohlídkového okruhu Život na šlechtickém sídle jsme v době naší návštěvy měli jedinečnou příležitost přenést se do života na šlechtickém sídle nejen prohlídkou prostor, ale také zažít malé taneční okénko s názvem Černínské kratochvíle. Toto taneční okénko uvádí skupina historického tance Danza Alegre s hudebním doprovodem skupiny Gemini Musicales při prohlídkách okruhu Hrad ve dnech od 5. 7. do 7. 7. 2024
Prohlídkový okruh zahrnuje reprezentativní prostory z přelomu 15. a 16. století. Trasa vedla do Červené bašty, prohlídka zahrnovala ložnici hradní dámy, nádherný taneční sál, hradní kapli i zbrojnici.V tanečním sále jsme obdivovali kazetový strop, který byl v 16. století vytvořen pro zámek v Dobrovici. Seznámili jsme se ve stručnosti s historií hradu. Zaujalo nás zařízení na mytí rukou,kde se do horní části nalila voda a dole si panstvo mylo ruce nad umyvadlem. Vzhledem k tomu, že v té době se při jídle nepoužíval příbor, mělo toto zařízení svůj význam. Hrad byl také unikátní tím, že zde byly tři prevéty.
Prohlídkový okruh KUCHYNĚ – Zázemí šlechtického sídla.
Druhý prohlídkový okruh nás zavedl do prostor, které chodíval kontrolovat purkrabí Dominik z Újezda. Ten měl na starosti veškeré hospodářství v době, kdy hrad byl ve vlastnictví královského soudce Půty Švihovského. Během prohlídky jsme si udělali představu, jak fungovalo zázemí hradu v 15. a 16. století. Naše cesta nejprve vedla do tzv. mokrých sklepů. Výklad a prohlídka začal v místnosti zvané do lednice, zde naskládané ledové cihly přispívaly o udržení teploty pro uchování potravin. Odtud jsme přešli do mléčného sklepa, kde jsme si mohli prohlédnout zařízení používané pro výrobu másla a sýra. Navíc nás průvodkyně seznámila s několika dobovými recepty na pokrmy, kde základní surovinou bylo mléko.
Poté jsme opustili suterénní mokré sklepy a přešli jsme do sklepů suchých, nejprve do chlebového sklepa, pro riziko požáru zde nebyla umístěna pec na pečení chleba, chleba se pekl ve venkovních prostorách, aby se riziko požáru hradu minimalizovalo, ale mohli jsme si prohlédnout suroviny a nádoby a nářadí potřebné pro pečení chleba. V dalším sklepě jsme viděli sudy s vínem. Vinice se nacházely na druhém břehu řeky Úslavy, v místech, kde dnes můžeme vidět dnes hřbitovní kostel sv. Jiljí, který je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově.
Potom jsme vyšli na prostranství pod kaplí a odtud jsme po dřevěném schodišti vystoupali do nevelké strážnice, kde si strážní krátili volné chvíle hraním kostek a vrhcábů. Odtud jsme přešli do pracovny Purkrabího Dominika z Újezda. Kromě vybavení pracovny nábytkem jsme si všimli vstupu do tzv. plášťové chodby. Jednalo se průchozí hradní chodbu, kudy bylo možné projít aniž by procházející osoby byly zvenčí zpozorovány nepřítelem. Dále trasa naší cesty vedla jihozápadním parkánem a zde jsme prohlídku zakončili v místnosti zvané černá kuchyně. Její jméno pochází od kouře, který obarvil stěny kuchyně. Uprostřed místnosti byl „sporák“ z cihel a na něm jsme si mohli prohlédnout nejrůznější nádobí a kuchyňské nástroje z různých období. Mezi nimi nás zaujala třeba kráječka nudlí a kleště na pečení oplatek.I zde jsme se mohli inspirovat dobovými recepty na nejrůznější pokrmy dokládající, že strava v té době byla poměrně pestrá.
POPELKA – Za tajemstvím Popelčina střevíčku
Při naší návštěvě hradu Švihov jsme nemohli minout Bílou baštu, v jejíchž třech patrech si můžete sami bez průvodce prohlédnout výstavu věnovanou české pohádce Tři oříšky pro Popelku. Jakmile vejdete do Bílé bašty, rázem se ocitnete v pohádce o Popelce. Připomenete si její skrýš, kde sova Rozárka hlídala Popelčiny poklady, drobné šperky – památku na maminku a tři kouzelné oříšky. I zde vstoupíte také do pohádkové hradní kuchyně.
Vystoupáte po schodišti a zažijete atmosféru příprav na královský ples. Před sebou vidíte vystavené kostýmy, ve kterých se na ples vypravila macecha s Dorkou, Popelka a Princ. Potom po několika dřevěných schodech vystoupáte o patro výše a dostanete se do plesového sálu, kde na trůně sedí král s královnou, a před vámi se otáčí ve víru tance Popelka s Princem. Právě tady si každá Popelka také může vyzkoušet jestli jí padne střevíček. Kdoví, třeba se někde objeví princ……
Více informací o aktuálně probíhajících akcích a návštěvní době naleznete ZDE
Foto: Cysnews
Švihov
Švihov je gotický vodní hrad nacházející se ve městě Švihov v okrese Klatovy. Zakladatelem hradu, který je poprvé zmiňován v roce 1375, byl rod pánů z Rýzmberka ze Skály. Během husitských válek byl v majetku Viléma III. Švihovského z Rýzmberka. V letech 1480–1489 (v době vlády krále Vladislava Jagellonského) na příkaz tehdejšího majitele panství Půty Švihovského z Rýzmberka, syna Viléma III., byl přestavěn ve slohu pozdní gotiky. Po rodu Švihovských hrad v roce 1548 převzali Kavkové z Říčan, jejich špatné hospodaření je ale již v roce 1598 donutilo hrad prodat rodu Černínů z Chudenic. Poté přišla třicetiletá válka. Hrad tehdy bezúspěšně obléhala švédská vojska.
Po třicetileté válce habsburský císař Ferdinand III. vydal nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn.
Hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou, jejíž pozůstatky byly vykopány v roce 1951. Okolo hradu byly dva vodní příkopy: vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou (částečně dochovaný na západní straně). V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny vodou ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews