Vydali jsme se do Domažlic na Chodské slavnosti. Tato kulturní akce má dlouhou historii. Pro návštěvníky čekala řada vystoupení na několika pódiích v centru města. Na náměstí a v přilehlých ulicích jsme se mohli zastavit u jarmarečních stánků, kde se nesla vůně tradičních chodských koláčů. Navíc návštěvníci mohli v sobotu a v neděli 9. a 10. srpna přijet do Domažlic z Plzně parním vlakem taženým lokomotivou Šlechtična.
Chodské slavnosti v Domažlicích a Svatovavřinecká pouť
Program slavností začal již v pátek 8. srpna a na několika pódiích v centru města se vystřídala celá řada folklorních souborů. V sobotu i v neděli se od 10 hodin v kostele sv. Vavřince na poutním místě Vavřineček vzdáleném od města asi 2, 5 km konala poutní mše svatá, po které následovalo v sobotu vystoupení folklorního souboru Hájíček a v neděli vystoupení Domažlické dudácké muziky.
My jsme se vydali do centra města a zastavili jsme se nejprve v hledišti pod Chodským hradem, kde vystupovaly dechové hudby.
Chodský hrad
Chodský hrad vznikl souběžně se založením města Přemyslem Otakarem II. v letech 1260-65. Po požáru v roce 1592 se proměnil ve zříceninu a takřka zanikl. Pozůstatky hradu nechalo město v první polovině 18. století postupně přestavět do dnešní barokní podoby. Z původního hradu zůstala zachována obvodová zeď a válcová věž, která je veřejnosti přístupná a nabízí výhled na okolí. V současnosti se v jeho prostorech nachází Muzeum Chodska.
Program na Chodském náměstí a u Dolní brány
Procházeli jsme ulicí Chodskou na Chodské náměstí, kde se nacházelo další pódium. Zde jsme viděli divadelní představení pohádky Kterak Čerchonoš Lomikara polepšil. Poté jsme došli na Náměstí Míru, kdy jsme před sebou spatřili kostel Nanebevzetí Panny Marie. Procházeli jsme náměstím a zastavovali se u celé řady jarmarečních stánků, nabízejících řemeslnické výrobky, chodskou keramiku a také tradiční chodské koláče. Nahlédli jsme také do kostela Narození Panny Marie, jehož 56 m vysoká věž tvoří dominantu náměstí. Založen byl ve druhé polovině třináctého století a dochovaná podoba je výsledkem pozdně barokních a mladších úprav.
Došli jsme k podiu před Dolejší branou. Zde se na jevišti vystřídala řada folklorních souborů. Všimli jsme si, že jak v prostoru pod Chodským hradem, tak na Náměstí míru byly připraveny stanice první pomoci pro případ, že by některý z návštěvníků potřeboval ošetření. Také jsme zde potkávali členy požární hlídky.
Hudební, taneční a divadelní vystoupení doplnily doprovodné akce, ke kterým patřil staročeský jarmark na náměstí Míru, pouťové atrakce, výstava chodských krojů a panenek v Chodské hyjtě v Mrákově a řada dalších. Směrová tabule vedla návštěvníky k výstavě autoveteránů ve Spálené ulici, kterou pořádal Veteran Car Club Domažlice. Vnímali jsme ji jako malou „ochutnávku“ před 51. ročníkem „Sraz historických vozidel a jízdu spolehlivosti“, který se koná následující sobotu 16. srpna 2025.
Návštěva 71. Chodských slavností v Domažlicích nám přinesla spoustu zajímavých zážitků a domů jsme si dovezli tradiční pochoutku – Chodský koláč.
Historie chodských slavností
Pouť byla původně církevní slavností, konanou na památku světce, jemuž byl objekt (kostel, kaple) vysvěcen. Od 19. století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců, později i atrakce. Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce. V Domažlicích byly slaveny tři, vedle svatojánské a mariánské, to byla pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější.
Svatý Vavřinec, národní světec Španělska a ochránce před ohněm, byl ve 3. století zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat církevní poklad.
Kapli na památku tohoto světce slíbili domažličtí radní vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu 1683. Stavby se o dva roky později ujala zbožná manželka mistra mydlářského, která poskytla i pozemky na Veselé hoře, památném vrchu, odkud staří Chodové oznamovali do vnitrozemí ohněm vpád nepřítele do země. Kaple byla slavnostně vysvěcena 10. srpna 1685. V následujících letech však chátrala, až byla zcela uzavřena. Zrušení se v rámci josefinských reforem dočkal i barokní kostel, který na jejím místě vyrostl v 60. letech 18. století. Roku 1851 byl kostel na Veselé hoře znovu vysvěcen a od té doby se datuje i původně předměstská pouť, která časem zastínila i zbývající i původně a mariánskou.
Časem začali na Chodsko proudit i návštěvníci odjinud, přilákaní především zdejším folklorem. Chodsko představovalo v očích české veřejnosti naši velkou minulost, Chodové byli zosobněním statečnosti, národní hrdosti. To se v plné míře projevilo v srpnu roku 1939, kdy se domažlické pouti zúčastnilo na 120 000 lidí z celých Čech, včetně předních osobností kultury.
V letech 1946-49 se ještě uskutečnily chodské pouti na svatém Vavřinečku, provázené bohatým folklórním programem. Po roce 1948 přestala být církevní forma slavnosti žádoucí, ačkoli pro svou zakořeněnost nemohla být zrušena. V následujících letech se tedy hledala její nová tvář – v srpnu 1951 se připomínalo výročí bitvy u Domažlic, v níž roku 1431 zvítězili husité nad křižáky. V dalších letech měla akce charakter dožínkových slavností.
Počátkem 90. let se do oficiálního programu slavností vrátila tradiční svatovavřinecká pouť. Od roku 1996 se program rozšířil do tří dnů. Přibyly nové pořady (Dostaveníčko s vypravěči, Národní přehlídka dudáků, Přespolní dudácké muziky. Chodské písničky, tance, lidová vyprávění i ukázky lidové tvořivosti lákají do Domažlic stále více návštěvníků.
Zdroj: Město Domažlice
Na Chodské slavnosti do Domažlic vlakem s parní lokomotivou Šlechtična
Foto a video : Cysnews
Domažlice – centrum Chodska zajímavé město s řadou turistických cílů v blízkém okolí