Život se skládá z protikladů. Proto jsou mezi námi zarytí zastánci mléka a mléčných výrobků, stejně tak i jejich odpůrci. Nicméně je nesporné, že produkty z mléka se v našich zeměpisných šířkách konzumují téměř od nepaměti. Přinášejí nám řadu nezbytných živin. Přesto se o nich dočtete i negativa. Které z nich jsou jenom výmysly bez jakéhokoliv vědeckého důkazu?
Proč vůbec někdo proti mléku bojuje? Jedni za tím vidí určitou ideologii, např. vegani a ekologičtí aktivisté, jiní zase finanční pohnutky, např. výrobci sóji a náhražkových produktů. K lobby proti mléčným výrobkům se občas přidávají také někteří lékaři. Bohužel převážně argumentují fakty vytrženými z kontextu nebo se ohánějí tvrzeními, která nebyla nikdy vědecky prokázána.
„Hlavními argumenty propagandy jsou většinou alergie, nevhodnost konzumace mléka pro zdraví, nebo třeba škodlivost mléčného tuku. Odpůrcům ovšem také vadí oteplování planety metanem od dojnic nebo i údajně špatná stravitelnost kravského mléka (oproti např. mléku koz a ovcí),“ zmiňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského. „Přesto je u nás konzumace mléka a mléčných výrobků poměrně stabilní. Za rok 2018 dosáhla hodnoty 245,8 kg na osobu. Potenciál růstu tady je, protože oproti průměru EU zaostáváme cca o 30 kg, což souvisí zejména s nižší spotřebou sýrů oproti zemím západní Evropy.“
Nejčastější mýty, tedy vědecky nepodložená tvrzení, o konzumním mléce
- Kravské mléko není vhodné pro člověka. Člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce.
- Mléko je zdrojem zdravotních komplikací – např. alergie na mléko, zvyšování hladiny cholesterolu, vyšší frekvence infekčních onemocnění.
- Čerstvé mléko je zdravější než trvanlivé. Trvanlivé mléko navíc neobsahuje už žádné vitaminy a minerály.
- Trvanlivé mléko obsahuje konzervanty – tedy tak zvaná „éčka“.
- Mléko může obsahovat antibiotika a hormony, které mají negativní vliv na lidské zdraví.
- Do mléka se leje řepkový olej.
- Mléko je tučné a má moc kalorií.
- Mléko z obchodu je ředěné vodou.
- Mléko zahleňuje.
Nejčastější mýty, tedy vědecky nepodložená tvrzení, o jogurtech
- Ne všechny jogurty obsahují živé kultury.
- Trvanlivost jogurtů je 2-3 dny, maximálně jeden týden.
- Jogurt není zdravou potravinou.
- Jogurty obsahují nebezpečná „éčka“.
- Jogurt s trvanlivostí jeden měsíc musí obsahovat konzervanty.
- Současný jogurt není skutečný jogurt.
- Pouze jogurty zrající v kelímku jsou skutečné jogurty.
- Smetanový jogurt obsahuje více vápníku.
- Jogurty jsou vyráběny z pasterovaného mléka, musí být tudíž mrtvé.
- Jogurty „ve skle“ s ovocem na dně neobsahují „éčka“.
- Kefír je lepší než jogurt.
- Skutečnost, že není výrobek po překročení záruční lhůty kontaminován, prokazuje, že je konzervován.
Nejčastější mýty, tedy vědecky nepodložená tvrzení, o tavených sýrech
- Tavené sýry jsou plné „éček“.
- Tavicí soli v tavených sýrech škodí zdraví.
- Tavené sýry jsou laciné, a tudíž musejí být méně kvalitní.
- Tavené sýry jsou odkladištěm zbytků a závadných sýrů.
- Tavený sýr je nevhodným zdrojem vápníku.
- Tavený sýr je výrobek s nezdravým tukem.
- Tavené sýry obsahují laciné margaríny.
- Bílkoviny v tavených sýrech mají nižší biologickou hodnotu.
A právě tato nepodložená tvrzení a dezinformace, která přešla až do kategorie mýtů a klišé, pomáhá objasnit nová publikace Ing. Jiřího Kopáčka, CSc., a kolektivu nazvaná „Mýty o mléce a mléčných výrobcích“, která byla veřejnosti představena 14. listopadu 2019. Publikace se opírá o názory předních odborníků, lékařů a specialistů na výživu. Čtenáři se v ní dozvědí, jak to vlastně s mlékem je a že se konzumace mléčné stravy vůbec nemusejí obávat.
Vědecky ověřené vlastnosti a účinky mléka na lidský organismus
Mléko a mléčné produkty jsou zcela přírodním produktem. Jejich konzumace a zpracování má dlouhodobou historii. Navíc jsou doporučovány v rámci diety ve všech státech EU.
„Komplexnost složení mléka a mléčných výrobků a jejich nutriční vyváženost je nezpochybnitelná. Z hlediska výživy nám dodává především plnohodnotné bílkoviny, velké množství vápníku a dalších minerálů a také řadu vitaminů. Má nízký obsah cholesterolu, výbornou sytící schopnost a stravitelnost. Fermentované mléčné výrobky jsou výborným zdrojem prospěšných bakterií,“ vysvětluje Ing. Šárka Horáčková, CSc., z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha.
Jak je to u nás laktózovou intolerancí a alergií na mléčnou bílkovinu?
Asi před 10 tis. lety došlo u našich předků k mutaci, která zajišťuje aktivitu enzymu laktázy, rozkládající mléčný cukr (laktózu) i v dospělosti. Tak tomu je i v české populaci.
„Laktózovou intoleranci u nás nacházíme u jednotek procent populace. Mléko mohou konzumovat nejen děti, ale i dospělí. Mléko, ať již kravské, kozí nebo ovčí, je co do složení mimořádně komplexní. Obsahuje ovšem i bílkoviny, které mají alergenní potenciál – stejně jako mnoho jiných potravin. Lékařsky ověřené alergie na složky mléka se však vyskytují jen u velmi malé části populace, a zvláště pak u dětí. S věkem jejich výskyt klesá,“ dodává Ing. Jiří Kopáček, CSc.
