Adventní věnec na stole se stal nedílnou součástí Vánoc. Zdobí stoly ve většině domácností a přináší do obydlí ducha Vánoc a slavnostních chvil. Pojďme se proto podívat na blíž na historii a symboliku adventních věnců.
Něco málo k historii
Existují zmínky o tom, že předkřesťanské germánské národy během chladných a tmavých prosincových dní pomocí věnce se zapálenými svíčkami vyjadřovaly naději toužebně očekávaných delších a teplejších jarních dní. Ve Skandinávii během zimy byly zapálené svíčky umístěny do kruhu a lidé se modlili k bohu světla, aby otočil zem zpět ke slunci, prodloužil dny a vrátil na zem teplo.
Ve středověku si křesťané přizpůsobili tuto tradici a používají adventní věnce jako součást své duchovní přípravy na Vánoce. Koneckonců, Kristus je „Světlo, které přišlo na svět,“ rozptýlit temnoty hříchu a vyzařovat pravdu a lásku Boha.
Jiné důkazy naznačují, že adventní věnec byl vynalezen až v 19. století. V době adventu se, děti v hamburské škole Rauhes Haus, založené protestantským pastorem Johan Hinrich Wichern každý den ptaly, kdy už budou Vánoce. V roce 1839, J. H. Wichern postavil velký dřevěný kruh a položil na něj 19 malých červených a 4 velké bílé svíčky. Malou svíčku zapálil postupně každý všední den v čase adventu. V neděli rozsvítil velkou bílou svíčku. Tento zvyk se ujal na půdě protestantské církve v Německu. Později se adventní věnec vyvinul do menší podoby se čtyřmi nebo pěti svíčkami, jak jej známe dnes.
Symbolika aneb proč používáme přírodní materiály?
Symbolika adventního věnce je krásná. Věnec je vyroben z různých jehličnanů, které znamenají trvalý život. I tyto jehličnany mají tradiční význam, který lze interpretovat v naší víře:
- vavřín znamená vítězství nad pronásledováním a utrpením
- borovice, cesmína a tis, znamenají nesmrtelnost
- cedru se připisuje síla a uzdravení.
- Cesmína má i speciální křesťanský symbol: pichlavé listy připomínají trnovou korunu.
Kulatý tvar věnce, nemá začátek ani konec, symbolizuje věčnost Boha, nesmrtelnost duše a věčný život nalezený v Kristu. Šišky, oříšky nebo semínka zdobící věnec jsou symbolem života a vzkříšení. Vše dohromady vyjadřuje nesmrtelnost naší duše a nový, věčný život nalezený v Kristu.
Čtyři nebo pět svíček?
Čtyři svíčky reprezentují čtyři týdny adventu. V současnosti se používají adventní věnce se svíčkami různých barev, měly by však být fialové nebo tmavomodré, připomínající liturgickou barvu adventu s výjimkou té třetí v pořadí – ta je totiž zasvěcena přátelství a měla by být růžová. Svíčky by se měly zapalovat proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou, bílou svíčkou uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista. A ještě je důležité pořadí, jak se svíčky zapalují:
- první svíčka se zapaluje v první adventní čili železnou neděli. Svíčka se jmenuje Naděje. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejmladší dítě rodiny.
- druhá svíčka se zapaluje se na druhou, tzv. bronzovou adventní neděli. Svíčka se jmenuje Mír. Podle starých zvyků by ji mělo zapálit nejstarší dítě rodiny.
- třetí svíčka se zapaluje se na třetí, nebo stříbrnou neděli. Svíčka se jmenuje Přátelství a měla by být růžové barvy. Na třetí adventní neděli podle zvyklostí zapaluje svíčky matka rodiny.
- čtvrtá svíčka se zapaluje na zlatou neděli, která letos vychází na Štědrý den. Svíčka se jmenuje Láska. Podle tradic svíčky na čtvrtou adventní neděli zapaluje svíčky otec rodiny.
- pátá svíčka se zapaluje na Štědrý den po západu slunce. Je bílá a je zasvěcena Kristu. Na moderních věncích chybí, nebo se dává do středu.
Doma je nejvhodnější adventní věnec rozsvítit při večeři, kdy je rodina pohromadě. K tomuto slavnostnímu okamžiku se hodí sekt. Rotkäppchen Demi Sec je již od roku 1856 synonymem kvality. Podáváme ho vychlazený při teplotě 5-7 °C.