Od začátku prázdnin soutěžní páry již pilně nacvičují standardní a latinsko-americké tance, které předvedou v jednotlivých soutěžních večerech XIII. řady StarDance. Na zkušebně jsme zastihli Jiřího Ježka a Lenku Noru Návorkovou a požádali jsme je o krátký rozhovor.
Nejprve se Vás zeptám, jaký byly vaše pocity, když jste šel do této soutěže, jaká jste měl očekávání? Z čeho jste měl obavu, nebo na co jste se naopak nejvíc těšil?
JJ:Tak logicky ta obava tam byla z toho důvodu, že jsem nikdy předtím netancoval.A zároveň jsem od svých třeba sportovních kolegů slyšel jak náročné to je, tak jsem na jednu stranu trošku zaváhal, jestli jako vůbec na to budu mít, ale to „chtění“ a radost z té pozvánky ty všechny obavy převážila. Co byl nejdůležitější bod, že mi vybrali Lenku, protože já jsem si ji strašně přál. Tušil jsem, že nám to bude klapat tak od té chvíle už jsem věděl, že teď už se nemůžu stát nic špatného.
Vy jste říkal že jste předtím netancoval, jsou vám jako na pohled nebo pocitově bližší latinskoamerické tance nebo standardní?
JJ: No myslel jsem si, že mi půjde líp standard, ale teď mám pocit, že aspoň na některé latinskoamerické asi budu šikovnější, ale to musí posoudit Lenka, je to jenom můj vnitřní pocit.
LN: My zatím vlastně z každé té skupiny tanců zatím trénujeme jenom jeden tanec. A společenský tanec je tak krásný a specifický právě tím, že každý tanec je jedinečný a jiný, že vlastně někomu teď jde například třeba samba a myslí si, že prostě samba je to super, a pak třeba přijde Passo doble, které je úplně diametrálně jiný a najednou ten člověk začne pochybovat. Takže já si myslím, že Jirka bude takový „obojetník“. A vždycky to je tak, že něco jde prostě třeba líp a něco hůř a hlavně někomu víc vyhovuje, když je v tanci víc energie a je to víc radostný tanec někomu třeba vyhovují spíše dramatičtější polohy. Takže to si myslím, že všechno se vším tak jako souvisí.
JJ: A já hodně vidím i to, že u některého třeba ani ne tance, ale spíše u prvku, je strašně dlouhá příprava, než je to člověk schopen zatancovat a pak to najednou je snadný. A naopak něco vypadá na první pohled úplně snadně, ale vlastně pak zjistím, že třeba příprava šla rychle, ale že nejsem schopný ten prvek zatancovat. Opravdu se to nedá říct dopředu a učím se vlastně každý den. Vždycky objevíme něco, co je nové.
A pamatujete si choreografie dobře, nebo je musíte pilovat a připomínat si?
JJ: Musím je pilovat a čím jsem unavenější fyzicky během čtyřhodinového tréninku, tak tím hůř mi to do hlavy jde. Pak třeba pak nejsem schopen sedmkrát zopakovat jednu věc a propadnu tomu a odcházím. A třeba v tu chvíli musíme změnit úplně tanec, trřeba se jí přezout a jít místo standardu na latinu.
L.N. Ale toto je naprosto normální.
Jak často trénujete? Jak dlouho ten trénink trvá?
LN: No my teď máme naplánováno vlastně každý den a vždycky čtyři hodiny, potom třeba od září uvažujeme, že zkusíme trénovat 6 dní v týdnu, že třeba jeden den si dáme pauzu, to ještě uvidíme, jak nám to půjde. Ale teďka pojedeme pěkně každý den.
JJ: Měli jsme velkou pauzu, protože já jsem byl tři týdny v Paříži na olympiádě jako reportér, takže jsme začali předtím než jsem odjel, měli jsme deset dnů a potom skoro měsíc pauzu, takže teď už si nemůžeme dovolit žádné neděle ani dovolené.
Jak vznikají vaše choreografie? Domlouváte se nějak, co byste tam chtěli mít? Co byste chtěli změnit, nebo uděláte nějakou kostru vy a pak to společně doladíte?
LN: No, já jsem se vlastně nikdy Jirky neptala, co by tam chtěl mít.
JJ: Já si vůbec netroufám do toho zasahovat. Dělám prostě to, co mi Lenka řekne.
LN: Spíše to je proces, který mne baví, ale musím přiznat, že když zrovna třeba mám hlavu zahlcenou jinou prací, tak najednou to tam prostě vůbec nejde. My tady máme takový luxus, že si můžeme vybrat skladbu, kterou chceme. Nikdo nám ji nepřidělí a celý tým se snaží o to, abychom opravdu měli hudbu, kterou my chceme. Takže samozřejmě se na ni tvoří lépe. A někdy se mi přihodí že když si zavřu oči, úplně už to vidím na tom parketě a v těch šatech, jak to tam všechno jede. Pak někdy nastane problém, že si už nepamatuji všechno, co jsem si vymyslela. Ale občas se mi taky stává, když je hlava přehlcená a ať se snažím sebevíc, tak mi to prostě nerozjede. Takže doufám a přeju nám, aby teďka moje hlava byla“ fresh“ a aby se to všechno hezky vymýšlelo.
Já vám děkuji za rozhovor a budu vám držet palce.
Jiří Ježek
Je nejúspěšnější cyklista paralympijské historie. Z her má celkem doma jedenáct medailí z toho šest zlatých. Šestkrát se stal také misstrem světa. Jako jediný handicapovaný cyklista byl oficiálně pozván na časovku Tour de France. Profesionální kariéru ukončil v roce 2017. Je členem Českého klubu fair play. Vydal autobiografickou knihu Frajer. Podporuje charitativní projekty a přispívá k rozvoji sportu.
Lenka Nora Návorková
Je profesionální tanečnice a trenérka tance. Je čtyřnásobná mistryně České republiky v latinskoamerických tancích v mládežnické kategorii. V soutěži StarDance se objevuje již počtvrté. V roce 2018 se s hercem Jiřím Dvořákem stali vítězi devátého ročníku. Jedenáctou řadu protančila se zpěvákem Miraiem Navrátilem. Loni vytvořila soutěžní pár s hercem Markem Adamczykem a obsadili šesté místo.
