Site icon Cysnews

Recenze knihy „Šekelí léta: Ostravák v zemi zaslíbené“ – autor David Shorf

Co se stane, když se mladý muž z Ostravy rozhodne v devadesátých letech opustit postsocialistické Československo a vydá se hledat nový život do Izraele? V případě Davida Shorfa vznikne kniha, která je stejně vtipná jako hořkosladká, a která mapuje nejen cestu jednoho mladého Žida za novým domovem, ale také střet kultur, mentalit a osobních očekávání s realitou Středního východu. Šekelí léta“ nejsou tradičním autobiografickým románem ani cestopisem. Jsou to vzpomínky, fejetony i literární stand-up. David Shorf si nehraje na velkou literaturu – a to je jeho obrovská výhoda. Vzpomíná, jak to bylo. Nebo spíš, jak si myslí, že to bylo. A že to byla jízda.

Sebehledání mezi humusem, žárem a jazzem

Kniha začíná rozhodnutím odejít – ne z nějaké vyšší ideje, ale z typicky postrevoluční směsice deziluze, zmatku a mladické touhy po něčem „větším“. Izrael je pro Shorfa zpočátku spíš kulisou než cílem. Místem, kde se žije napůl jako na Západě a napůl na Orientu – jak autor sám trefně poznamenává. A právě tento kontrast je jedním z hlavních témat knihy. Autor vtipně a trefně komentuje každodenní absurditu života v zemi, kde se snoubí vojenský drill, náboženský zápal, orientální chaos a high-tech západní dynamika.

Kapitoly plynou jako proud volných asociací – od pokusů sbalit servírku jemenského původu přes život s irácko-ruskou bubenicí až po flirtování s doktorkou filozofie z Buenos Aires. Mezi tím se objevují epizody z různých brigád, které by se daly zařadit mezi to nejhorší, co pracovní trh kdy lidstvu nabídl – ale s Shorfovým humorem se i ta nejnepříjemnější zkušenost mění v literární klenot.

Humor jako zbraň přežití

Šekelí léta“ by snadno mohla sklouznout k banalizaci – další z mnoha vzpomínek na divoká devadesátá léta, další „exotický deník“ evropského outsidera ve světě, kterému nerozumí. Jenže Shorf má jedno eso v rukávu: nepopiratelný talent pro pozorování detailů, nadhled a sebeironii. Sám ze sebe dělá hlavního komického hrdinu. Ostravák, který se nehodí ani mezi Sabry, ani mezi ortodoxní Židy, ani mezi evropské expaty. Ale právě tím, že nikam nezapadá, si čtenář najde v jeho příběhu místo.

Jeho jazyk je živý, hovorový, plný slangových obratů a vtipných glos. Kdo má rád kombinaci „ostravského cynismu“ a „telavivského chaosu“, ten bude nadšen. Autor nezatajuje svoje neúspěchy – a právě tím je autentický. Otevřeně píše o osamělosti, kulturním šoku, sexuálních frustracích, ale také o naději a svobodě, kterou mu Izrael v jeho pětadvaceti letech nabídl.

Místo mezi zemí a snem

Kniha se přirozeně nevyhýbá ani vážnějším tématům. Identita, náboženství, smysl návratu do „země otců“ – to vše se vine mezi řádky jako nevyřčená otázka. Izrael je pro Shorfa paradoxní místo: přitažlivé i odcizující. Domov, který neplní romantické představy. Země, která odměňuje drzost a přežití, ale málokdy nabízí útěchu.

Silné stránky knihy:

Slabé stránky knihy:

Závěr

 „Šekelí léta“ nejsou jen příběhem o hledání identity. Jsou především svědectvím o době, kdy bylo možné odjet na Blízký východ a místo konfliktu najít zážitky, které vás na celý život poznamenají – a taky o tom napsat s humorem a lehkostí. Pokud máte chuť na čtení, které je stejně chytré jako zábavné, ironické i dojemné, tak mohu jen doporučit.

Hodnocení: 3,5/5✨

Exit mobile version