Když se život zastaví, ale svět běží dál. Štěpánka Fefferová vydává syrovou i ironickou zpověď To ještě nevíš

Eliška Mrázová

14 minut ago

Nová kniha To ještě nevíš autorky Štěpánky Fefferové otevírá téma, o kterém se často mluví pateticky, opatrně nebo vůbec: co s člověkem, jeho tělem, vztahy i sebeobrazem udělá vážná nemoc. Autofikční próza vychází v nakladatelství nastole a přináší osobní, otevřený a místy černohumorný pohled na období, kdy se život rozpadne na vyšetření, léčbu, nejistotu a snahu neztratit sama sebe.

Nová kniha o životě s rakovinou

Co se stane, když do života nečekaně vstoupí rakovina a všechny jistoty se začnou hroutit? Jak se promění vztah k vlastnímu tělu, k rodině, přátelům i budoucnosti? A dá se v situaci, která rozhodně není pozitivní, nemuset za každou cenu tvářit pozitivně? Právě tyto otázky si klade nová kniha To ještě nevíš, první kniha redaktorky, editorky a influencerky Štěpánky Fefferové, známé také díky instagramovému profilu @tady_je_stepancino.

Upřímný pohled na nemoc

Autorka v ní vypráví o zkušenosti s vážnou nemocí bez příkras, ale také bez zbytečného patosu. Její text je intimní, přímý a bolestně přesný, přitom si dokáže uchovat nadhled i humor.

„Nemoc je nevyzpytatelná, nepředvídatelná a extrémně náročná životní situace, na kterou vás nikdo a nic nepřipraví. Všechno zjišťujete až za pochodu – ať už to, jak fungovat v nemocničním soukolí, nebo i ledacos sami o sobě. A právě to jsem chtěla názvem To ještě nevíš vyjádřit,“ říká Štěpánka Fefferová.

Ztráta kontroly nad životem

Kniha není jen záznamem léčby, ale především vyprávěním o ztrátě kontroly. O chvílích, kdy tělo přestává být samozřejmostí, budoucnost se zmenší na další termín v diáři a člověk se učí přijmout i vlastní slabost.

„Zjistila jsem, že jsem pěkná fňukna. A že fňukat je v pořádku, nemusím být za každou cenu silná,“ dodává autorka s odzbrojující upřímností.

Jak okolí reaguje na nemoc

Jedním z nejsilnějších témat knihy jsou také reakce okolí. Fefferová citlivě pojmenovává, jak těžké je pro blízké nemocného člověka obstát tváří v tvář strachu, bezradnosti a vlastní nejistotě. Mnozí chtějí pomoci, ale sahají po klišé, dávají nevyžádané rady nebo se snaží dodat optimismus tam, kde pro něj zrovna není místo.

„Někdy stačí nedělat zdánlivě nic. Jen tu pro sebe být, doopravdy si naslouchat a nebát se sdílet i nejistotu a pocity, které nejsou příjemné. Nemusíme se vždycky nutně tvářit pozitivně v situacích, které pozitivní prostě nejsou,“ říká autorka.

Jiný pohled na léčbu

To ještě nevíš zároveň narušuje zažitý slovník, kterým se o nemoci často mluví. Především představu léčby jako boje.

„Já osobně léčbu jako boj nevnímám, ostatně ani nevím, jak by se mělo bojovat proti vlastnímu tělu. Pokud se člověk neuzdraví, znamená to, že bojoval špatně nebo málo? Takhle odmítám přemýšlet,“ vysvětluje Fefferová.

Svědectví o nemoci

Právě díky své otevřenosti může kniha oslovit nejen čtenáře, kteří mají s nemocí osobní zkušenost, ale i ty, kteří někdy stáli vedle nemocného člověka a nevěděli, co říct. To ještě nevíš není návodem na správné zvládání krize. Je spíš poctivým svědectvím o tom, že i v nejtěžších obdobích zůstává člověk složený z mnoha vrstev: ze strachu, vzteku, únavy, lásky, trapnosti, humoru i touhy zůstat sám sebou.