Zřícenina gotického hradu Házmburk vytváří spolu s nejvyšší horou Českého středohoří Milešovkou nezaměnitelnou kulisu dolního Poohří. Dvě charakteristické majestátní věže patří k nepřehlédnutelným dominantám krajiny.
Při cestách po dálnici D8 nás často poblíž čerpací stanice Siřejovice zaujala silueta hradu na nedalekém kopci. Když jsme zjistili, že se jedná o zříceninu hradu Házmburk, nemohli jsme se na to místo nevydat.
Cesta po žluté turistické značce z obce Klapý
Dojeli jsme na parkoviště v obci Klapý a odtud nás již žlutá turistická značka dovedla až k hradu Házmburk. Cestou se nám naskýtaly zajímavé výhledy a využili jsme několika dřevěných laviček ke krátké zastávce a odpočinku. Když jsme pozvolným stoupáním došli až před bránu hradu, koupili jsme si v pokladně vstupenku a obešli jsme hrad. Překvapily nás úchvatné výhledy do krajiny, kdy jsme viděli až na legendární vrchol hory Říp. Vystoupali jsme po dřevěném schodišti na Bílou věž, abychom viděli ještě dále. Své jméno dostala podle světlého pískovce použitého k vybudování její horní části. Základy věže jsou však zhotoveny z čediče, střední část z tesaného pískovce a teprve vrchol z dobře opracovaných pískovcových kvádrů. To ukazuje na nejméně tři etapy stavby, přičemž v nejmladší, horní části, mohla být původně dřevěná. Věž dosahuje výšky 26 m a určitě stojí za to vystoupat až na její vrchol protože výhled opravdu stojí za to. V jednotlivých mezipatrech si můžete odpočinout a sledovat informační tabule o historii hradu. Úplně v přízemí si můžete prohlédnout model hradu.
Výhledy z Bílé věže
Zřícenina hradu Házmburk je ve správě Národního památkového ústavu. Více informace o otevírací době, ceně vstupného a dalších akcích naleznete ZDE
Hrad Házmburk
Hrad byl od roku 1336 do roku 1558 sídlem rodu Zajíců z Hazmburka. Později, podobně jako ostatní hrady, ztratil svůj význam a byl opuštěn. Postupně zpustl a až v době romantismu se stal předmětem zájmu českých romantiků jako byl Karel Hynek Mácha nebo Svatopluk Čech. V písemných pramenech a v oficiální webové prezentaci se jméno hradu uvádí jako Házmburk, dále někdy též jako Zaječí hrad, Zajícův hrad, nebo ve starších pramenech Hanžburek.
Hrad Hazmburk byl jeden z nejpevnějších hradů své doby a byl pokládán za nedobytný. V letech 1440–1448 byla na hradě uschována drahocenná bohoslužebná roucha ze Strahovského kláštera.
Podoba a rozsah původního lichtenburského hradu je nejasný, protože dosud nevíme, jestli tzv. horní hrad představuje samostatnou stavební fázi, nebo byl od počátku celý hrad budován ve větším rozsahu. Tyto otázky by měl v budoucnu zodpovědět archeologický průzkum. Dobroslava Menclová však považovala horní hrad za starší.[4] Stavební aktivity na hradě probíhaly ve čtrnáctém století, když hrad koupil Zbyněk Zajíc z Valdeka, který pravděpodobně nechal zvýšit Bílou věž a postavit jižní a severní palác v horním hradě.
Přístupová cesta k hradu situovanému na protáhlém kopci vedla ze severozápadu. První brána byla zřejmě jen kulisová a byla prolomena v hradbě klesající po úbočí kopce severním směrem od horního hradu. Cesta od brány stoupala k dolnímu hradu podél hradby, která ji chránila ze severu. Do dolního hradu návštěvník vstupoval další kulisovou branou. Po vstupu do nádvoří se musel obrátit téměř o 180°, protože cesta k hornímu hradu se zde obracela k západu.
Dolnímu hradu dominuje okrouhlá Černá věž, postavená z tmavého bazanitu. Zhruba ve dvou třetinách výšky je zdivo oslabeno ústupkem, který sloužil jako ochoz dříve ještě rozšířený pomocí nástavby nesené krakorci. Věž byla přístupná pouze v úrovni prvního poschodí jednoduchým portálem, snad po dřevěné pavlači z nedochovaného paláce. Věž dodnes obepínají zbytky hradby, ale o další podobě zástavby dolního hradu lze bez archeologického průzkumu pouze spekulovat.
Hradní jádro, označované jako horní hrad, zaujalo vrcholovou část kopce. Obíhal ho parkán a od dolního hradu jej odděloval příkop. V jádře stojí hranolová Bílá věž s cimbuřím, jejíž horní třetina je postavena z původně světlých kvádrů křídového pískovce. Kolem věže dodnes stojí významné části plášťové hradby, která ohraničuje jádro s obdélným půdorysem a výrazně zaoblenými rohy. Hradba byla též opatřena cimbuřím a ochozem. Na západní straně se k hornímu hradu přikládá tzv. západní předhradí. Bílá věž po rekonstrukci slouží jako rozhledna.
K hradbě jádra zevnitř přiléhaly tři palácové budovy. Nejstarší z nich byl nejmohutnější palác na jihu. U stěny této budovy se dochovala pozoruhodná, z kvádrů zděná cisterna na vodu, která má čtverhranný trychtýřovitý sběrač a lahvovitou spodní část. Jádro hradu bylo v 15. století zastavěno natolik, že jediný volný prostor zbyl kolem této cisterny. Všechny budovy jádra včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné jen z úrovně prvního patra. Byly propojeny pavlačí a můstky.
Zdroj: Wikipedie