Vydali jsme se na výlet na hrad Blansko. Hrad je opředený řadou pověstí. Nás však zaujaly zejména nádherné výhledy do okolí.
Cesta na hrad
Výchozím místem naší cesty byla obec Mírkov. Od kaple jsme se vydali po zelené turistické značce vedoucí po pohodlné asfaltové cestě k rozcestí Pod Blanskem. Naskýtaly se nám pěkné výhledy do okolí a na obzoru nás zaujala silueta vysílače na Bukové hoře. Odtud jsme pokračovali po cestě spojující zelenou a žlutou turistickou značku ke včelí zahrádce. Tento objekt přestavuje chovatelskou stanici, kde nás na první pohled zaujal hrázděný dům u kterého stojí dřevěné vyřezávané včelí úly. Z informačních tabulí jsme se dozvěděli zajímavosti o chovu včel. Odtud jsme dále stoupali až k rozcestníku Blansko hrad -zřícenina. Zde se turistické značky rozdvojují. My jsme pokračovali po zelené značce až ke vstupu do hradu.
Hrad Blansko
Hned po vstupu do hradu jsme se dočetli na tabuli umístěné na kamenné zdi zajímavosti o historii hradu, o pověstech spojených s hradem Blanskem. Vyobrazeny jsou zde také erby jeho majitelů. Hrad Blansko se nachází na stejnojmenným kopcem v nadmořské výšce 542 m a byl středověkým sídlem zbuvaným na sklonku 14. století pány z Vartenberka. Hrad svou rezidenční funkci plnil do konce 16. století, v důsledku třicetileté války byl zničen a postupně chátral. Dodnes se z památkově chráněného objektu dochovaly relikty obvodových zdí paláce, věže a bašty. Potom nás zaujaly nádherné výhledy do okolí. V areálu je ohniště s dřevěnými lavičkami. Využili jsme jej k občerstvení. Potom jsme obešli vyhlídková místa odkud se nám naskýtaly nádherné výhledy na okolí. Začetli jsme se do jedné z pověstí, která se váží ke zdejšímu hradu.
O loupežníku Hendrychovi
Když se majitelé panství přestěhovali z hradu Blansko do pohodlného zámku v Krásném Březně, začal hrad pustnout a chátrat. Nakonec byl opuštěn úplně. Toho využil loupeživý rytíř Hendrych a usídlil se zde i se svou černou družinou. Loupežníci dlouhá léta sužovali široké okolí, až je štěstí opustilo. Jejich násilnosti tak přerostly snesitelnou míru, že proti nim nakonec vyrazilo císařské vojsko. Trvalo dlouho, než vojáci hrad dobyli a loupežníky přemohli.
Hendrycha čekal soud a zasloužený trest. Měla mu být sťata hlava. Lidé si nemohli nechat ujít tu podívanou. Přesto, že se poprava konala za třeskutého mrazu, jaký dlouho nikdo nepamatoval, sešlo se na popravišti ve Větruši zvědavců nepočítaně. Než přivedli odsouzence, přijel mistr popravčí, litoměřický kat s pomocníky, a přečetli rozsudek, byla všem už ukrutná zima. Za víření bubnů si kat nasadil svou červenou kápi, rozmáchl se těžkou sekerou a jednou ranou přetnul odhalený krk zlého rytíře.
Ale co to? Všichni přítomní úžasem oněměli. Místo toho, aby se lapkova hlava skutálela ze špalku do připraveného vědra, zůstala sedět na jeho krku. Tak urputně mrzlo, že nešťastníkova hlava k tělu opět přimrzla. To se ještě nikdy nestalo. Podle práva byl nyní Hendrych, loupeživý rytíř z Blankštejna, volný. Vstal a než se kdo nadál, se svými kumpány vyrazil do nedaleké krčmy, aby znovuzrození řádně zapil.
Hospodskému kázal donést to nejlepší víno. Než však šenkýř mohl splnit jejich přání, v teplé šenku loupežníkova rána na krku rozmrzla, hlava spadla pod stůl a jeho tělo se bezvládně zhroutilo na podlahu. Po téhle strašné scéně se lapkové rozprchli a už se v kraji hradu Blanska nikdy neobjevili. Obyvatelstvo okolních vesnic i cizí kupci si mohli oddechnout.
Z historie hradu Blansko
První zmínky o hradu pocházejí z roku 1401. Hrad byl většinou v držení Vartenberků. První známý majitel, Václav z Vartenberka, byl stoupencem Zikmunda Lucemburského, a proto byl hrad v roce 1402 dobyt vojskem přívrženců krále Václava IV. Václav z Vartenberka však získal hrad ještě téhož roku zpět a držel ho až do své smrti . Roku 1416 hrad dobylo královské vojsko vedené Mikulášem Chudým z Újezda. Roku 1417 potom král Vrabinec zastavil Bohuši ze Zvěřince. Roku 1421 hrad získal Albrecht Šenk z Landsberka a přenechal ho míšeňským vévodům, jejichž posádka hrad ovládala až do roku 1426, kdy se hradu zmocnil Zikmund Děčínský z Vartenberka poté, co přešel na stranu husitů. Roku 1441 byl hrad v držení Jana z Vartenberka znovu obležen saským a lužickým vojskem, ale dobyt nebyl. Roku 1527 jej koupil Jindřich z Bünau. Na hradě však v té době žil jen hejtman s posádkou. Po roce 1585 prošel renesanční úpravou opevnění. Začátkem 17. století sloužil jako vězení. Roku 1628 jej Günter z Bünau prodal Kryštofu Šimonovi z Thunu, který hrad připojil ke krásnobřezenskému panství a hrad zpustl. Na počátku 21. století byl hrad v majetku společnosti Lesy ČR, od které je získala obec Ryjice.
Zdroj: Wikipedie
Více informací naleznete ZDE
Foto: Cysnews