Chronické onemocnění ledvin, srdeční selhání a diabetes patří mezi závažná onemocnění, která spolu úzce souvisejí a dlouhou dobu mohou probíhat bez výraznějších příznaků. Ministerstvo zdravotnictví proto posiluje jejich prevenci a časný záchyt v ordinacích praktických lékařů. Vydává také metodický pokyn pro časný záchyt chronického onemocnění ledvin v České republice.
Včasný záchyt
Chronické onemocnění ledvin (CKD) představuje rostoucí zdravotní problém. Celosvětově se jeho výskyt odhaduje na 13,4 % populace a podle prognóz by se do roku 2040 mohlo stát pátou nejčastější příčinou úmrtí. V České republice dnes pravidelně dochází na dialýzu více než šest tisíc lidí.
„Chronické onemocnění ledvin může dlouho probíhat bez výraznějších příznaků. O to důležitější je dostat jeho časný záchyt tam, kde jsou pacienti nejčastěji – do ordinací praktických lékařů. Ti své pacienty dlouhodobě znají a mohou včas odhalit rizikové faktory i počínající onemocnění. Naším cílem je, aby se pacient dostal k potřebné léčbě co nejdříve a abychom dokázali předcházet závažným komplikacím,“ říká Igor Karen, náměstek ministra zdravotnictví pro oblast primární péče a prevence.
Včasná léčba může pomoci
Nový metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví, vydaný ve Věstníku MZ, má sjednotit postup při vyhledávání pacientů s počínajícím onemocněním ledvin. U osob starších 50 let se počítá s kontrolou parametrů funkce ledvin při preventivních prohlídkách jednou za dva roky, u pacientů s vybranými rizikovými onemocněními častěji. Základem je vyšetření glomerulární filtrace z krve a albuminurie z moči. Včasný záchyt přitom umožňuje zahájit léčbu ještě před rozvojem závažnějších stadií onemocnění. Podle odborných dat může včasné nasazení léčby u pacientů ve 2. a 3. stadiu CKD oddálit potřebu hemodialýzy v průměru o 7 až 13 let.
„Zásadní je nemoc zachytit včas a co nejdříve zahájit odpovídající léčbu. Pacienti s pokročilejšími stadii chronického onemocnění ledvin nadále patří do péče nefrologů, ale velkou část časného záchytu a péče o méně závažná stadia mohou zajistit praktičtí lékaři. Dnes navíc máme k dispozici léčbu, která dokáže progresi chronického onemocnění ledvin významně zpomalit. O to větší význam má, abychom nemocného zachytili včas,“ uvádí Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie IKEM.
Ledviny, srdce a diabetes
Onemocnění ledvin je přitom úzce propojeno s diabetem a nemocemi srdce. Diabetes 2. typu významně zvyšuje renální i kardiovaskulární riziko a diabetici tvoří významnou část pacientů léčených dialýzou.
„Diabetes, onemocnění ledvin a kardiovaskulární nemoci nemůžeme vnímat odděleně. Pacient často trpí několika z nich současně. Právě proto je důležitá komplexní prevence a léčba rizikových faktorů,“ říká Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Prevence chrání srdce i ledviny
Součástí preventivního přístupu je rovněž časný záchyt srdečního selhání. U rizikových pacientů od 50 let se počítá s vyšetřením kardiomarkeru NT-proBNP podle algoritmu připraveného ve spolupráci České kardiologické společnosti a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Cílem je zachytit rizikové pacienty a počáteční stadia onemocnění dříve a včas zahájit léčbu, která současně chrání srdce i ledviny a snižuje riziko další progrese a komplikací.
„Srdeční selhání se může dlouhou dobu rozvíjet nenápadně. Časný záchyt rizikových pacientů v primární péči může přispět k tomu, aby bylo srdeční selhání diagnostikováno dříve a pacient se včas dostal k účinné léčbě. Onemocnění srdce a ledvin jsou přitom úzce propojena, proto je důležité dívat se na rizikového pacienta komplexně. Včasná léčba může chránit oba orgány a oddálit rozvoj závažných komplikací,“ říká Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti a lékař 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Léčba přímo u praktika
Významnou změnou je také rozšíření léčebných možností praktických lékařů. Od 1. července 2026 mohou předepisovat glifloziny, tedy inhibitory SGLT2, využívané v léčbě diabetu, chronického onemocnění ledvin a srdečního selhání.
„Možnost zahájit účinnou léčbu přímo v ordinaci praktického lékaře zkracuje dobu mezi záchytem rizikového pacienta a zahájením terapie. Praktický lékař tak dnes může nejen rizikového pacienta včas zachytit, ale v indikovaných případech také bez zbytečného odkladu zahájit léčbu. Primární péče tak získává další nástroj, jak předcházet závažným komplikacím,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Prevence, diagnostika a léčba
Cílem Ministerstva zdravotnictví je propojit prevenci, časnou diagnostiku a dostupnou léčbu tak, aby se chronické onemocnění ledvin, srdeční selhání a diabetes dařilo zachytit co nejdříve. Posílení role primární péče má pacientům umožnit rychlejší cestu od prevence a diagnózy k účinné léčbě. Včasná diagnostika a léčba mohou zpomalit progresi onemocnění, oddálit jejich závažné následky a snížit riziko komplikací.
Zdroj: MZd