Čtvrtina firemních faktur v Evropě je dnes zaplacena po splatnosti, nebo ji podniky musí odepsat jako nedobytnou pohledávku. V Česku firmám se zpožděním platí každý pátý zákazník, jako nedobytné pohledávky k odpisu české společnosti evidují další 4 % faktur. Zpožděné úhrady jsou přitom častěji důsledkem druhotné platební neschopnosti než úmyslného nezaplacení. Ať už jsou důvody jakékoli, následkem je v případě 57 % českých firem ztráta zisků a u téměř třetiny zvýšení cen jako kompenzace platebního selhání třetích stran.
Platební morálka českých firem
Údaje vyplývají z mezinárodního průzkumu European Payment Practices 2025 inkasní společnosti EOS, který zpracovala v 11 evropských zemích.
„České firmy jsou na tom v platební morálce o něco lépe, než je evropský průměr. To ale neznamená, že se jich problém opožděných nebo neuhrazených plateb netýká. Když každá čtvrtá firemní platba nepřijde včas, musí společnosti čekat na peníze, se kterými počítají. Přitom dál platí mzdy, dodavatele, energie a běžný provoz. Opožděné faktury tak zdaleka nejsou jen administrativní nepříjemností, ale ovlivňují náklady, zisk, schopnost firmy plánovat dopředu a zdravě fungovat i investovat,“ říká Vladimír Vachel, jednatel EOS KSI ČR.
Češi platí lépe než Poláci, na Němce ale ztrácí
České firmy se v evropském srovnání drží mírně nad průměrem. V B2B segmentu je u nás v termínu uhrazeno 76 % pohledávek, zatímco evropský průměr je 75 %. Pětina plateb ale přichází pozdě a 4 % se firmám nepodaří získat vůbec. V praxi to znamená, že zhruba každá čtvrtá firemní platba v Česku nepřijde včas, nebo se z ní stane ztráta.
Splatnost firemních faktur
Firmy na napjatou platební morálku reagují mimo jiné nastavením splatnosti faktur. Spotřebitelé mají na zaplacení faktury v průměru 23 dní, zatímco firemní zákazníci 36 dní. Delší lhůta je daná delším interním schvalováním mezi firmami, platbou v předem určených termínech a snahou firem lépe plánovat vlastní peněžní toky. Pro dodavatele ale delší lhůty splatnosti u firemních faktur představují i větší riziko. Když totiž firemní zákazník nezaplatí včas, dodavatel na peníze čeká ještě déle, v průměru až 21 dní po splatnosti. Společnosti tak musí delší dobu financovat provoz z vlastních zdrojů, nebo úvěrem. To může zvyšovat náklady a snižovat prostor pro investice a další rozvoj.
Srovnání s vybranými zeměmi ukazuje, že se evropské podniky potýkají s podobou situací na celém kontinentu, jak ukazuje graf (zaokrouhleno na celá čísla).
Zpožděné platby se řetězí
Nejčastějším důvodem opožděných nebo neuhrazených B2B plateb není podle společností zapojených do průzkumu úmyslné neplacení, ale řetězení problémů mezi obchodními partnery. V evropském průměru 61 % společností uvádí, že jejich zákazníci platí pozdě proto, že sami nedostali zaplaceno od vlastních klientů. Druhou nejčastější příčinou je využívání dodavatelského úvěru. Tento důvod uvádí 57 % firem. „To, že odběratel zaplatí později a peníze si mezitím ponechá ve vlastním provozu pro své dodavatele znamená, že podniky čekají na úhradu ještě déle a fakticky tím poskytují svým obchodním partnerům dočasné financování,“ osvětluje Vachel.
Druhotná platební neschopnost
V Česku na neuhrazené platby vlastních zákazníků jako na důvod zpoždění ukazuje sedm z deseti firem a na využívání dodavatelského úvěru 61 %. Česko se v tomto směru podobá Polsku. V Německu je však podíl druhotné platební neschopnosti kvůli neplatícím zákazníkům výrazně nižší, dokonce nejnižší ze všech sledovaných zemí (47 %). U německých sousedů se také firmy potýkají se zpožděnými úhradami z důvodu nedostatku personálních kapacit pro zpracování faktury (26 %), nebo úmyslným neuhrazením (18 %) v nejmenším evropském měřítku. To v Česku nedostatečné kapacity jako důvod zpožděné úhrady uvádí téměř polovina firem (47 %) a úmysl za nezaplacením vidí třetina společností (34 %).
Nezaplacené faktury berou zisky a zvyšují ceny
Opožděné a neuhrazené pohledávky mají pro firmy přímé finanční dopady. V evropském průměru téměř polovina společností (48 %) uvedla, že kvůli nim přišla o část zisku. Podobný podíl společností (46 %) se potýkal s vyššími úrokovými náklady, protože musely chybějící peníze financovat jinak. Třetina podniků (34 %) poukazovala na nedostatek vlastní likvidity a 29 % firem muselo kvůli výpadkům plateb zvyšovat ceny.
Dopady opožděných plateb
V Česku jsou dopady opožděných plateb výraznější, než ukazuje evropský průměr. Téměř tři z pěti (57 %) českých firem zaznamenaly v důsledku neuhrazených nebo opožděných plateb ztrátu zisku a polovinu firem zasáhly vyšší úrokové náklady. To je citelně více než v Německu, kde ztrátu zisku uvádí 41 % firem a vyšší úrokové náklady 32 %. I 27 % českých a 22 % německých podniků tak muselo zvýšit ceny, aby kompenzovalo vzniklou ztrátu. „O dost rozdílná je situace ve Francii, kde na ztrátu zisku poukazuje jen každá čtvrtá společnost, 45 % hlásí vyšší úrokové náklady. Přesto i tam se ke zdražování produktů a zvyšování cen odhodlalo 36 % společností, což je nejvíce v Evropě,“ komentuje výsledky průzkumu Vladimír Vachel.
Češi nevidí budoucnost až tak černě
Evropské firmy neočekávají, že bude platební morálka v nejbližších letech lepší. Pětina naopak očekává spíše zhoršení. V Česku je nálada o něco méně pesimistická než v evropském průměru, zhoršení předpokládá 17 % firem (vs. 22 %), zlepšení 11 % (vs. 12 %). Největší obavy mají podniky v Bulharsku (29 %) a Německu (28 %), nejoptimističtější jsou francouzské společnosti, kde ve zlepšení věří 19 % z nich.
Zdroj: AMI Communications