Národní galerie Praha (NGP) uzavírá období leden 2021 – březen 2026, kdy ji jako generální ředitelka vedla Alicja Knast, jako etapu stabilní, období obnovy důvěry veřejnosti a posílení své pozice v českém i evropském kulturním prostoru. V uplynulých pěti letech se instituci podařilo systematicky rozvíjet sbírkovou, výstavní i edukační činnost, zvýšit návštěvnost, prohloubit mezinárodní spolupráci, začít s velkým investičním projektem – budováním nového depozitáře – a významně posílit digitalizaci sbírek.
Národní galerie Praha – Postupný růst návštěvnosti a návrat publika
Jedním z nejviditelnějších ukazatelů rozvoje NGP je dlouhodobě rostoucí návštěvnost. Zatímco v roce 2022 navštívilo objekty NGP 391 304 lidí, v roce 2023 to bylo 433 737 návštěvníků a v roce 2024 už 530 449. V roce 2025 dosáhla návštěvnost 555 000 osob, což potvrzuje návrat domácího i zahraničního publika.
Významnou roli sehrály rovněž projekty realizované mimo objekty NGP. Výstavy připravené ve spolupráci s tuzemskými i zahraničními partnery – mimo jiné v pařížském Louvre, v Jízdárně Pražského hradu či na zámcích v Telči a Kroměříži – vidělo v roce 2025 více než 200 000 návštěvníků.
Alicja Knast se ujala role generální ředitelky v době covidové pandemie. NGP v tomto období zpřístupňovala své sbírky online, prostřednictvím virtuálních prohlídek, a později v omezeném režimu i fyzicky. Po pandemii se podařilo obnovit standardní provoz i návštěvnost.
NGP se také připojila k podpoře Ukrajiny napadené Ruskem – nabídla ubytování rodinám, zřídila školku pro ukrajinské děti ve spolupráci s MČ Praha 7, zaměstnala ukrajinské restaurátorky a podporu symbolicky drží dodnes.
„Během těchto více než pěti let bylo mým hlavním cílem budovat silný tým, zajistit transparentní procesy a navazovat udržitelná partnerství. Jsem hrdá na to, že se to podařilo na všech úrovních, počínaje místní komunitou, přes spolupráci s regionálními institucemi až po mezinárodní úroveň. Právě spolupráce byla klíčem k rozvoji instituce, navzdory stále se zmenšujícím finančním prostředkům, které jsme měli k dispozici, ”říká ke svému působení Alicja Knast.
Silný výstavní program doma i v zahraničí
V letech 2021–2025 nabídla Národní galerie Praha pestrý a odborně ceněný výstavní program, který kombinoval velké historické projekty, prezentace moderního a současného umění i vytvoření nových sbírkových expozic. V Koncepci rozvoje na roky 2022–2026 má NGP ukotvené dramaturgické linky, kterým se v těchto letech při tvorbě programu věnovala: rozšíření evropského narativu dějin umění o české umění, téma solidarity, české exilové umění, zastoupení žen v dějinách umění, témata environmentální krize a další
K nejnavštěvovanějším výstavám posledních let patřily Petr Brandl: Příběh bohéma, École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž, Josef Mánes: Člověk –umělec –legenda, Libuše Jarcovjákováči rozsáhlý projekt Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, který se stal jednou z výstavních událostí roku 2025. Významnými počiny byly otevření poslední sbírkové expozice Umění Asie napříč prostorem a časem v Salmovském paláci na podzim loňského roku, vytvoření stálé expozice současného umění 1939–2021: Konec černobílé doby v roce 2023 a otevření expozice Architektura všem(dvě posledně jmenované najdou návštěvníci ve Veletržním paláci). Tým Národní galerie Praha tak v posledních několika letech dokončil zpřístupnění výběru toho nejlepšího ze svých čtyř sbírek. Její plocha zaplněná stálými i dočasnými výstavami čítá v současnosti přes 36000 m², což z ní činí jeden z největších výstavních prostorů v celé Evropě
Významné projekty s mezinárodním ohlasem
Významnými projekty s mezinárodním ohlasem byly v posledních letech Buddha zblízka(spolupráce s Museum RietbergZürich, první komplexní představení buddhistického umění v ČR), Falza?Falza!(úspěšná výstava propojující vědu, sbírky a edukaci), Zenga–ojedinělá prezentace zenové malby nebo Od Michelangela po Callota. Umění grafiky manýrismu. Na domácí půdě získali odborníci Národní galerie Praha za svou práci řadu ocenění. V odborné soutěži Gloria Musaealisbylo hlavní ocenění jako Muzejní výstava roku uděleno přehlídce Toyen: Snící rebelka(r. 2021, připravená v letech 2019-2020) a projektu Petr Brandl: Příběh bohéma(za r. 2023). Generální ředitelka Alicja Knast (v r. 2025) byla oceněna francouzským Řádem umění a literatury. Ten uděluje francouzský ministr kultury osobnostem, které významně přispěly k obohacení kulturního dědictví, umění nebo literatury Francie.
NGP se dlouhodobě profiluje jako silný a respektovaný mezinárodní partner. Mezi nejvýznamnější mezinárodní projekty patřila v posledních pěti letech spolupráce s Musée du Louvre na výstavě Zážitek z přírody. Umění v Praze na dvoře Rudolfa II., která proběhla v r. 2025. O rok dříve se NGP významně kurátorsky podílela na výstavě v Estonsku Surrealismus 100: Praha, Tartu a jiné příběhy. Důležitým byl rovněž výstavní projekt Květinová unie, který se uskutečnil v roce 2022v Bruselu a v Praze jako součást oficiální kulturní prezentace ČR během jejího předsednictví Radě EU. Ve stejném roce se NGP v rámci propojení s Centre Pompidou účastnila prestižního festivalu Move v Paříži.Šlo o oboustrannou spolupráci: v Praze se konala přehlídka současných umělců v létě 2022,na podzim pak výstava českých současných umělců v Paříži. Důležitou byla také výstava Mileny Dopitové Even Oddv bruselském kulturním centru Bozar
Je také třeba zmínit roli Národní galerie Praha při českých prezentacích na největší mezinárodní přehlídce umění Bienále v Benátkách (roky 2023, 2024 a v plánu je i letošní prezentace, kde se ČR a SR budou opět prezentovat ve společném pavilonu jedním projektem). Důležitá byla v posledních letech finanční podpora z Národního plánu obnovy, kterou NGP pro projekt získala. „Krása Národní galerie Praha spočívá v její sbírce a institucionální paměti, kterou ztělesňuje tým, jenž se každodenně stará o to, aby byla sbírka přístupná veřejnosti. To je skutečný poklad pro každý národ a přeji si, aby byl jeho význam vždy doceněn a uchován”, doplňuje Alicja Knast.
Zdroj: Národní Galerie Praha