Výstavu věnovanou dějinám Univerzity Karlovy naleznete v gotickém sklepení historické budovy Karolina.
Historie Univerzity Karlovy
Český a římský král Karel IV. Založil pražskou Univerzitu Karlovu svou listinou ze dne 7. dubna 1348. Díky tomuto prozíravému vladaři máme v Čechách nejstarší univerzitu severně od Alp a východně od Paříže. K dokumentům souvisejícím se vznikem univerzity patřila také bula papeže Klimenta VI. Vydaná již o rok dříve. Pražské vysoké učení bylo uspořádáno podle vzoru univerzit v Paříži a Bologni. Nejdříve se začalo přednášet na fakultě svobodných umění (filozofické), následovala fakulta teologická, právnická a lékařská. Studenti byli rozděleni do čtyř národů: českého, bavorského, saského a polského. Čeští studenti tvořili 20 procent všech studujících. Kancléřem univerzity se stal arcibiskup Arnošt z Pardubic. V roce 1366 vznikla první kolej (Karlova neboli Veliká kolej) pro niž byla o 17 let později postavena budova zvaná Karolinum. Poté byly vybudovány další profesorské a studentské koleje. K velkému rozvoji univerzity dochází v 90. letech. Přání Karla IV., aby se jeho vysoké učení vyrovnalo pařížské Sorbonně, naplněno nebylo, přesto se pražská universita zařadila mezi nejvýznamnější univerzity v Evropě.
Na přelomu 14. a 15. století byla řada českých univerzitních mistrů v čele s Janem Husem, který působil jako rektor v letech 1490-1410, ovlivněna myšlenkami reformátora Johna Wycliffa. V roce 1409 vydal král Václav IV: Dekret kutnohorský, jímž přiznal Čechům v univerzitním rozhodování tři hlasy a ostatním po jednom hlasu.
Král Jiří z Poděbrad v roce 1462 rozhodl o kališnické orientaci univerzity, která sloužila především ke vzdělávání českého měšťanstva. Po bitvě na Bílé hoře a popravě rektora Jana Jesenského byla univerzita v roce 1622 uzavřena a předána do správy jezuitů. Došlo k obnově fakulty právnické a lékařské a spojení s jezuitskou univerzitou sídlící v Klementinu. Od roku 1654 existovalo vysoké učení pod názvem Karlo-Ferdinandova univerzita. Napětí mezi Čechy a Němci vedlo v roce 1882 k rozdělení univerzity na českou a německou . Česká i Německá Karlo-Ferdinandova univerzita patřila k prvním v Evropě, kde začaly na přednášky chodit i studentky. Na německé univerzitě působila řada slavných vědců, z nichž můžeme zmínit například Alberta Einsteina. Na české univerzitě vyučoval budoucí československý prezident Tomáš Garrique Masaryk.
Stálá expozice Univerzity Karlovy
Historii Univerzity Karlovy popisuje tato výstava v pěti tematických blocích: Pražské obecné učení, Utrakvistická univerzita, Karlo-Ferdinandova univerzita, Cesta k české univerzitě, Univerzita Karlova. Nechybí ani významné osobnosti naší nejstarší univerzity.
Prohlédnout si můžete řadu skutečně unikátních exponátů jako tzv. kapitulní exemplář zakládací listiny pražské univerzity vydané v roce 1348 Karlem IV. pro pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, pečetidlo univerzitní obce pražské ze 14. století zobrazující Karla IV. předávajícího zakládací listinu univerzity pod ochranu sv. Václava, které se stalo logem i současné Univerzity Karlovy v Praze.
Mimořádně významným exponátem je notářský opis tzv. Dekretu kutnohorského z roku 1409. Návštěvníka jistě zaujme i kovová renesanční univerzitní pokladnice z přelomu 16. a 17. století. Mezi vystavenými exponáty můžete vidět unijní dekret císaře Ferdinanda III. z roku 1654, kterým vznikla Karlo-Ferdinandova univerzita a řetěz s medailí univerzitního hodnostáře ze 17. století.
Nepřehlédnete originál žezla rektora Univerzity Karlovy z roku 1883 zdobeného českými granáty (původně žezlo rektora české Karlo-Ferdinandovy univerzity). Bezpochyby mezi unikátní exponáty můžeme zařadit diplom a medaili nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského z roku 1959.
Na konci výstavy si můžete všimnout vysokoškolského indexu Jana Palacha a posmrtné masky zhotovené sochařem Olbramem Zoubkem v roce 1969.
Zdroj: Univerzita Karlova
Otevírací doba:
Denně 17.5. – 12.7. 2022, 10:00 – 18:00
Vstup volný
