Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Byla svobodomyslným člověkem velkého kulturního rozhledu. Získala dobré vzdělání; v tehdejší době bylo pro ženu jejího stavu samozřejmé, že ovládala kromě češtiny také němčinu. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti.
Dětství a mládí
Příjmení Panklová získala Barbora po svatbě jejího oficiálního otce, kočího Johanna Pankla s Terezií Novotnou. Tato svatba se konala 7. srpna 1820 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Malé Skalici. Johann Pankl byl původem Rakušan z obce Gainfarn v Dolních Rakousích.
Ještě před svou svatbou se Johann Pankl a Tereiie Novotná s dcerou Barborou přestěhovali do Ratibořic na panství vévodkyně Kateřiny Zaháňské, kde pak otec pracoval jako štolba, matka získala zaměstnání pradleny. Tam se za nimi později na čas přistěhovala i její tehdy 55letá matka a babička Barbory – Marie Magdaléna Novotná. Babička malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si ji Božena Němcová velmi zidealizovala.
Barbora Panklová v letech 1824–1830 školu v České Skalici. Poté byla dána „na vychování“ do Chvalkovic do rodiny tamějšího správce panství Augustina Hocha, aby se dále učila němčině a „panským mravům“. Zde strávila tři roky, než se opět vrátila do Ratibořic.
Svatba a manželství s Josefem Němcem
Již v roce 1837 jí rodiče našli ženicha Josefa Němce podstatně staršího než ona sama. Josef Němec, jemuž porodila tři syny a dceru, pracoval jako respicient finanční stráže. Byl český vlastenec a publikoval pod pseudonymem Bořivoj N. Bydžovský. Jeho nadřízení s ostražitostí sledovali jeho projevy češství a někdy malou služební horlivost. V souvislosti s tím byl často služebně překládán, a s ním se musela stěhovat i jeho rodina. Manželství nebylo od počátku šťastné. Rok po svatbě byl Josef Němec přeložen do Josefova, kde se manželům narodilo první dítě – syn Hynek. Poté rodina odešla do Litomyšle, kde se roku 1839 narodil druhý syn, Karel pozdější zahradnický odborník a pedagog. Dva roky bydleli v domě na Smetanově náměstí. Toto období jejího života bylo klidné. Chodila na procházky do Nedošína a do okolí, seznámila se s Magdalenou Dobromilou Rettigovou.
Podruhé přijala pozvání do Litomyšle od nakladatele Antonína Augusty, aby připravovala k vydání své Sebrané spisy. Opustila manžela a přišla sama.V té době však již byla vážně nemocná. Finanční nouze a zdravotní stav ji donutily k návratu do Prahy k manželovi, kde zanedlouho zemřela.
Místa pobytu:
- 1820 – Vídeň, Alservorstadt č. 206 – Barbora Panklová se narodila 4. února 1820 panskému kočímu, rakouskému Němci Johannu a Terezii Novotné panské pradleně.
- Ratibořice – manželé Panklovi sloužili u vévodkyně Zaháňské. Babička z matčiny strany Magdaléna Novotná, tkadlena z Náchodska, pobývala u své dcery v letech 1825–1829 a pomáhala s výchovou.
- školní docházka – 1824–1833 Barunčina škola, Boženy Němcové 9, Česká Skalice. Do školy později chodili také její sourozenci.
- školní docházka – 1830–1833: Chvalkovice zámek – na vychování v rodině zámeckého úředníka Augustina Hocha. Učila se němčinu, hrát na klavír, šít a panské mravy. Poprvé zde přišla do styku s literaturou.
- svatba – 1837 (12. září): Česká Skalice – v kostele Nanebevzetí Panny Marie, ul. Maloskalická v Malé Skalici, se provdala za téměř dvakrát staršího člena finanční stráže Josefa Němce
- 1837 (září) – 1838 (30. dubna): Červený Kostelec – ulice Boženy Němcové 127. Sem se po svatbě přestěhovala. Ubytovali se v podkroví domu kupce Augustina Hůlka. V domku, ve kterém žila, je muzeum. Jedná se o nejstarší české literární muzeum.
- 1838–1839 Josefov – hostinec Veselý, později vlastní dům. V Josefově se 6. srpna 1838 narodil syn Hynek.
- 1839 (září) – 1840: Litomyšl, Smetanovo nám. čp. 27 – v domě, který na tomto místě stával, se narodil 18. října 1839 syn Karel (1839–1901), pozdější zahradnický odborník a pedagog. Toto období jejího života bylo klidné. Chodila na procházky do Nedošína a do okolí, seznámila se s Magdalenou Dobromilou Rettigovou.
- 1840–1842: Polná, Husovo nám. čp. 47. Zde se 19. června 1841 narodila jediná dcera Theodora
- 1841: Vídeň – úmrtí babičky Magdaleny Novotné
- 1842–1845: Praha ,ulice Na Poříčí, dům U Zeleného stromu Zde se v roce 1842 narodil poslední syn Jaroslav.
- 1845–1847: Domažlice, náměstí Míru 120 – rohový dům proti klášteru.. V Domažlicích psala své první pohádky.
- 1846 – 1847: Františkovy Lázně. V létě 1846 se zde léčila 4 Zde psala své Dopisy z Lázní Františkových.
- 1847–1848: Všeruby (německy Neumark). Většina obyvatel zde byli Němci. Zde dopsala Karlu, kterou začala psát v Domažlicích.
- 1848- 1850 : Nymburk,
- 1850: Liberec Ve městě tehdy nebyly české školy, děti docházel učit český učitel.
- 1850: Zaháň – úmrtí otce
- pobyt na Slovensku.Se slovenským folklorem se seznámila při návštěvách manžela na Slovensku.
- 1853 Praha (21. října v 16 hodin) Olšanské hřbitovy: pohřeb předčasně zesnulého patnáctiletého syna Hynka, který podlehl tuberkulóze.
- 1853–1854 Praha ul. Ječná čp. 516/28 – zde začala psát Babičku. Dům zrození Babičky Boženy Němcové.
- 1854 – 1855 Praha Vyšehradská čp. 1378/45 – zde dokončila Babičku. Poprvé byla Babička vydána v roce 1855.
- 1855 – 1857 Praha Štěpánská čp. 647/31
- 1857 – 1860 Praha Řeznická čp. 1360/15
- 1861 Litomyšl – Smetanovo nám. Antonín Augusta, majitel knihtiskárny a nakladatelství v Litomyšli, který vydával její práce, jí zajistil ubytování v hostinci U Modré hvězdy. Ona sem přijela, aby mohla své texty sama redigovat a přivydělat si. Manžel Josef ji nakonec těžce nemocnou a vyčerpanou odvezl zpět do svého bytu v Praze. Zemřela 21. ledna 1862 v 6 hodin ráno vydechla naposled. Bylo jí 41 let.
Životopisné filmy, v nichž vystupuje postava Boženy Němcové
- Josef Kajetán Tyl – hraný film režiséra Svatopluka Innemanna z roku 1925. V roli Němcové Marta Májová.
- Karel Havlíček Borovský – hraný film režiséra Svatopluka Innemanna z roku 1931. V roli Němcové Božena Svobodová.
- Revoluční rok 1848 – hraný film režiséra Václava Kršky z roku 1949. V roli Němcové Vlasta Fabianová.
- Božena Němcová – televizní film režisérky Evy Marie Bergerové z roku 1961. V hlavní roli Dana Medřická.
- Božena Němcová – dokument o životě Boženy Němcové z roku 1962.
- Horoucí srdce – hraný film režiséra Otakara Vávry z roku 1962. V hlavní roli Jiřina Švorcová.
- Vlčí halíř – televizní film režiséra Jaroslava Novotného z roku 1975. V hlavní roli Jana Březinová.
- Ako listy jedného stromu – televizní film režiséra Vladimíra Kavčiaka z roku 1979. V hlavní roli Dana Syslová.
- Veronika – hraný film režiséra Otakara Vávry z roku 1985. V roli Němcové Jana Hlaváčová.
- Obrazy ze života Boženy Němcové – televizní dokument režisérek Ljuby Václavové a Martiny Komárkové z roku 2011. V hlavní roli Lenka Vlasáková.
- Božena – televizní minisérie z roku 2020, režie: Lenka Wimmerová, v hlavní roli Anna Geislerová a Anna Kameníková.
Zdroj: Wikipedie