Zoology Správy KRNAP kontaktoval chovatel ovcí z Vrchlabska. V ohradě s ovcemi našel živou vlčici.
Na místě zjistili, že se jednalo o loni narozenou vlčici. Nedokázala se dostat z elektrického ohradníku – zřejmě proto, že předtím prodělala opakovaně negativní zkušenost s elektrickým výbojem do čenichu. Po potvrzení faktu, že se skutečně jedná o mladou samici vlka, odebrání vzorků trusu na genetickou analýzu a pořízení fotodokumentace se podařilo vrátit vlčici zpět do volné přírody. Bylo ovšem nutné vypnout elektrický proud z ohradníku (ovce mezitím chovatel zahnal do jiné části pastviny, kde je dál chránil elektrický ohradník) a snížit na jednom místě ohradník až k zemi, aby se vlčice přestala bát.
„Zvíře nebylo určitě samo. Sama by tato mladá vlčice zřejmě nezabila čtyři ovce a hlavně by je za noc nedokázala tolik zkonzumovat,“ říká zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek s tím, že velikost skupiny zůstává otázkou. „Mohli to být jen dva vlci, ale klidně i větší skupina, třeba čtyři zvířata,“ dodává Flousek.
Správa KRNAP nemá žádné doklady, které by hovořily pro to, že se v Krkonoších zabydlela stabilní smečka vlků. „Jde o další pokračování vlčích návštěv u nás, které začaly už v zimě 2011/2012. Jejich návštěvy jsou stále častější a letos už se neodehrávají jen na sněhu, ale i toto byli nejspíš pouze vlčí návštěvníci Krkonoš a nikoli obyvatelé,“ říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.
Vlci se do Krkonoš vracejí převážně za potravou. Šlo zatím o třetí případ napadení hospodářských zvířat. Jinak vlci loví mnohem raději zvířata ve volné přírodě – ať už jde o větší živočichy, jako je srnec, jelen nebo divoké prase, nebo menší zvířata, jako zajíci, králíci nebo různí hlodavci. „Po vlčích návštěvách v Krkonoších zůstávaly donedávna jen stopy ve sněhu či po jejich lovu. Až letos v červnu se jeden z mladých vlků nechal zvěčnit ve východních Krkonoších fotopastí . Nyní tato mladá vlčice nedobrovolně počkala dokonce na osobní identifikaci,“ říká Kašpar.
Vlci do Krkonoš mohou přicházet z různých směrů – z oblasti CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, z lesů na západ od polské Jelení Hory, či z východu z oblasti CHKO Broumovsko či Vraních hor (Góry Krucze).
Chovatelé, kterým vlci způsobí škody na jejich stádech, mohou získat náhradu škody prostřednictvím krajského úřadu – je ale třeba v případě útoku kontaktovat Správu KRNAP, abychom mohli potvrdit, že šlo skutečně o napadení vlky. Chovatelé mohou využít také nabídky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a zapůjčit si od ní elektrické ohradníky.Bližší informace na webu www.navratvlku.cz.
Místní lidé, ani návštěvníci Krkonoš, se opravdu nemají čeho obávat. „Vlk je velice plaché zvíře a vidět ho ve volné přírodě je velké štěstí, nikoli důvod k obavám,“ říká Jakub Kašpar. „V západní ani střední Evropě není znám případ napadení člověka vlkem. U několika případů z východní Evropy není doloženo, zda šlo skutečně o vlka, nebo o toulavého psa či psa pasteveckého, kteří jsou velmi ostří právě proto, aby dokázali účinně odradit vlky od stád,“ dodává Jakub Kašpar.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap