Vyjeli jsme vlakem z Prahy hlavního nádraží po osmé hodině ráno rychlíkem a na hlavní nádraží v Hradci Králové jsme dorazili před desátou hodinou. Déšť nás sice nepříjemně překvapil, ale neodradil od vycházky spojené s prohlídkou města.
Město Hradec Králové
leží na soutoku řeky Labe s Orlicí. Ve středověku šlo o věnné město českých královen. (Města Hradec, Chrudim a Vysoké Mýto věnoval Rudolf Habsburský roku 1307 své choti Elišce Rejčce, později je Karel IV. daroval Elišce Pomořanské).
Od nádraží jsme se vydali směrem k centru po Gočárově třídě. Už z dálky naši pozornost upoutala okružní křižovatka Koruna se zajímavou fontánou uprostřed kruhového objezdu. Ulice nesoucí její název U Koruny nás dovedla na Náměstí 28. října, kde stojí Kostel Božského srdce Páně. Na protější straně náměstí pod světlým přístřeškem zajímavého tvaru bylo i v deštivém počasí rušno. Nachází se zde tržnice upřed obchodním domem Tesco a prodavači zde nabízeli čerstvé jahody, zeleninu a květiny.
Dětská železnice v parku na Náměstí 5. května
Od tržnice nás Dukelská třída a na ni navazující třída Karla IV. dovedly do parku na Náměstí 5. května, kde jsme si všimli v trávě kolejí. Za příznivého počasí zde jezdí vláčky dětské železnice. V rohu parku stojí replika Eiffelovy věže postavená z velkých dílků legendární stavebnice Merkur. Za parkem po nábřeží vede cyklostezka. Přecházeli jsme přes Labe , řeka měla po dešti hodně vody.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Na protějším nábřeží nás zaujala zajímavá secesní budova z červených cihel. Sídlí zde Muzeum východních Čech v Hradci Králové (původně Městské historické a průmyslové muzeum, založeno 1880). Budova byla postavena v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou. Součástí muzea je také Muzeum války 1866 na Chlumu. Tato výrazná, monumentální budova je zajímavá i uvnitř. Prostor má půdorys kříže a vstupní hala je prostorná a světlá. Budova muzea byla v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou. Její interiéry prošly v letech 1999-2002 rozsáhlou rekonstrukcí. Další rekonstrukce v letech 2018-2019 byla zaměřena na plášť budovy. V rámci rekonstrukce došlo ke zpřístupnění terasy u kopule na střeše muzea. Mezi budovou a nábřežím je fontána.
Infocentrum
Nedaleko od muzea, na rohu Eliščina nábřeží a ulicí Palackéhonaleznete velké infocentrum. V přízemí můžete získat informace, mapy a brožury o dění ve městě a v jeho okolí. V suterénu je umístěna galerie s dětským koutkem a toalety. V galerii jsme si prohlédli výstavu fotografií Atmosféra divadelního festivalu.
Pokračovali jsme podél Labe po Eliščině nábřeží až jsme došli k mohutným platanům, které nás chránily před deštěm. Než jsme došli Muzeu vodní elektrárny Hučák, zamířili jsme do centra města, protože jsme již uviděli věže kostela Svatého ducha a Bílou věž. Prokličkovali jsme uličkami a z ulice Československé armády jsme vystoupali po schodišti u Krajského k centru města.
Regiocentrum Nový pivovar
Došli jsme k Regiocentru Nový pivovar. Areál bývalého pivovaru vznikal v letech 1844 – 46. Dnes výrobu piva připomíná socha Gambrina, patrona pivovarníků, ale výroba piva byla ukončena před koncem minulého století. Dnes v Regiocentru sídlí Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Centrum evropského projektování, Eurocentrum úřadu vlády, minipivovar a Restaurace Nový Pivovar.
Kostel sv. Ducha, Bílá věž a kaple sv. Klimenta
Soukenickou uličkou s řadou domů s podloubím jsme došli na náměstí Jana Pavla II. U kostela sv. Ducha. Návštěvu papeže Jana Pavla II. připomíná pamětní deska na zdi kostelA. Poblíž kostela sv. Ducha se nachází dominanta města: Bílá věž. Jedná se o 72 m vysokou renesanční věž, na kterou vede 226 schodů, postavenou v roce 1574 z hořického pískovce. O sedm let později byl do věže zavěšen zvon Augustin, který je 169 cm vysoký, má 2,06 m v průměru a váží zhruba 8 tun. Je tak druhým největším zvonem v Čechách (po zvonu Zikmund z pražského chrámu sv. Víta). Přímo na věž navazuje kaple svatého Klimenta. Již z dálky nás zaujala její báňovitá střecha, na vrcholu stříšky lucerny z dálky září pozlacené svatopetrské klíče a papežská tiára s křížem.
Muzeum Petrof
Naproti kostelu Sv. ducha v blízkosti rektorátu Univerzity Hradec Králové nás upoutala na jednom z domů pamětní deska připomínající, že právě zde Antonín Petrof postavil v roce 1864 své první piano. Tohoto slavného hradeckého rodáka a proslulého výrobce klavírů připomíná také zdejší Muzeum Petrof, které sídlí na adrese Na Brně 1955. Muzeum PETROF bylo otevřeno v roce 2013 a jeho ředitelkou se stala Ivana Petrofová, (5. generace rodiny Petrofů).
Velké náměstí
Uličkou mezi Bílou věží a kostelem sv. Ducha jsme vstoupili na Velké náměstí. V jeho středu stojí Mariánský sloup. Pískovcové sousoší bylo vytesáno a postaveno v letech 1715 až 1717 jako dík za ústup morové epidemie. Vůbec poprvé zde byl vyobrazen nový královéhradecký znak – český lev držící písmeno G. Na Velkém náměstí se nachází také budova Staré radnice, Biskupská rezidence a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Při procházce po náměstí nás zaujal meteorologický sloup. název náměstí „Velké“ je skutečně příznačný, neboť nás kromě historických budov, a měšťanských domů zaujala dvě velká parkoviště pro automobily nacházející se po obou stranách Mariánského sloupu.
Josef Gočár
Opustili jsme historické centrum města a zamířili jsme zpět k nádraží po Gočárově třídě. Jméno této ulice není náhodné, jelikož architekt Josef Gočár se ve dvacátých letech minulého století významně podílel na urbanistické koncepci tohoto města. Postupně zpracoval územní plán města, vytvořil regulační plán nábřeží. Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídaly obytné čtvrti s plochami zeleně. Gočárova třída nás dovedla opět k okružní křižovatce Koruna. Protože již bylo poledne a čas oběda, zastavili jsme se ještě před odjezdem v obchodním centru Aupark nedaleko hlavního nádraží v restauraci Running Sushi Sumo.
Foto: JB Cysnews