Cesta do Písku a to vlakem a s turistickým výletem .
Cesta vlakem
Vydali jsme se do jihočeského města Písek a to vlakem, kdy jsme si jízdenky zakoupili v e-shopu Českých drah. Pokud se chcete vydat do tohoto klenotu jižních Čech, doporučujeme spojení rychlíkem Otava, které je bez přestupu. Tento vlak složený většinou ze dvou motorových jednotek, z Prahy vyrazí na Beroun, a to po trati zvané „Rudénka“, aby se poté na chvíli vrátil na hlavní trať směřující do Plzně, kterou však opustí ve Zdicích a pustí se směrem na České Budějovice přes Písek a Protivín, čímž si v dřívější době vysloužil název „Švejk.“ Ve vagonu s velkoprostorovým uspořádáním projíždíte jihočeskou krajinou a my jsme pro tento výlet zvolili variantu s turistickým začátkem.
Výlet do Písku
Vystoupili jsme ve stanici Čížová a vydali se po turistické značce ve směru na Písek podél řeky Otavy. Nejdříve jsme museli projít obcemi Čížová a Zlivice a poté jsme vstoupili do lesa a pokračovali po žluté turistické značce až k plynové lávce. Od této plynové lávky jsme pokračovali po červené značce do Písku, ale je také možné tuto lávku přejít a vydat se po druhém břehu. Tam však vede cyklotrasa. Krásné zákoutí s plynoucí řekou Otavou a pohodlná cesta nás zavedla až na okraj města Písku. Jednalo se zhruba o 10 km a bylo to jen zpestření městského výletu. Samozřejmě vlak dojede až přímo do města.
Město Písek
Historie města Písku sahá hluboko do naší minulosti až k Václavu I., kdy byl poprvé datován jeho vznik v roce 1243. Název odvozen od dřívější těžby zlata od zlatonosného písku. Zvláštností poutající se k současné historii je, že 14. října 1918 zde byla již vyhlášena samostatná republika v době, kdy zde probíhala generální stávka.
Procházka městem
Na prohlídku města jsme měli zhruba tři hodiny, a tak jsme si rozdělili čas mezi prohlídku pamětihodností a ochutnání místní gastronomie. V době naší návštěvy probíhala akce stavění velkých pískových soch na nábřeží řeky Otavy poblíž nejstaršího mostu v České republice. Jedná se o kamenný most, neoficiálně zvaný jelení, nejstarší dochovaný most v Česku, historicky v pořadí druhý po zaniklém Juditině mostě v Praze. Tento most není tak monumentální jako pražský Karlův most, avšak v současné době po proběhlé rekonstrukci je velmi pěkný.
Městu dominuje velké náměstí a pak na tomto náměstí kostel Povýšení sv. Kříže.
Další kostel můžeme najít nedaleko, jelikož historické centrum není velké. Je to kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kdo by hledal v Písku známou Putimskou bránu, bude zklamán, jelikož brána již neexistuje. Byla zbourána v 19. století a nacházela se mezi nynějším průčelím domů U Koulí a U Zlaté koule. Tato brána zlidověla díky studentské písni „Když jsem já šel tou Putimskou branou“.
Oběd ve městě
Rozhodovali jsme se mezi několika restauracemi. Můžeme konstatovat, že nabídka nebyla malá, ale my jsme využili jednu z místních restaurací nabízející řeckou kuchyni, nalézající se přímo na Velkém náměstí. Jednalo se restauraci Poseidon. Vřele můžeme doporučit, protože v teplém dni nabízí tato restaurace v zadním traktu příjemné posezení v zahrádce mimo ruch města a jídlo splňovalo naše představy. Po zakončení oběda sklenkou řeckého vína odcházíme a prohlížíme si exteriér. Tím je galerie Sladovna, jež se nachází v někdejším královském hradu, kde také sídlí Prácheňské muzeum. Zde se konají různé kulturní i gastronomické akce v krásném zrekonstruovaném prostředí.
Dojem z města
Město jako takové působí velmi přívětivě a není to jen historický skanzen, a protože se nejednalo o naši první návštěvu, mohu konstatovat, že město žije současným životem, který navazuje na minulou historii. Nalezneme zde mnoho zajímavých možností k nákupu jak suvenýrů, tak oblečení. Pokud mohu porovnávat s cestami do evropských historických měst, italských a jihofrancouzských, kde máte pocit, že jste vstoupili do skanzenu, Písek působí jako živoucí město.
Proto závěrem můžeme vřele doporučit město Písek k návštěvě a třeba jen na jeden den, jako my.
Cesta domů
Když nastal čas k odjezdu, vydali jsme se na písecké hlavní vlakové nádraží. Jelikož jsme měli v paměti návštěvu před několika lety, vydali jsme se stejnou cestou. Avšak jak jsme se blížili k nádraží, moje vzpomínky jako by se rozplynuly a vše zde bylo jiné. Během několika málo let vznikl úplně nový prostor před nádražím s novou křižovatkou a novým nákupním centrem.
Nastoupili jsme do rychlíku směr Praha a po dvou a půl hodinách jsme byli v Praze.