Botanická zahrada je oázou klidu v centru rušného velkoměsta a má bohatou minulost.
Historie zahrady
Zahrada byla otevřena již roku 1898. Postupně zde bylo vybudováno arboretum, skleníky, jezírka a velké alpinum. Tyto části byly rozšířeny o další venkovní expozice.
Do Prahy 2 se zahrada musela kvůli častým záplavám v předminulém století přestěhovat z opačného břehu řeky Vltavy. Zahrada na levém břehu Vltavy má své kořeny už ve 14. století . V jeho první polovině byl na území dnešní Prahy 5 postaven klášter kartuziánů . Při něm založena obrovská klášterní zahrada, jejíž součástí se stal sad a dokonce i vinice. Během husitských válek klášter zanikl, ale zahrada zůstala zachována. Podle dobových dokumentů zde například na začátku 17. století pěstoval bylinky lékař Rudolfa II. Časem ji začali využívat jezuité. Po zrušení jejich řádu Josefem II. bylo místo na konci 18. století přeměněno na první univerzitní botanickou zahradu. Ještě kolem roku 1840 zažívala zlaté časy. Pěstovalo se zde přes 10 000 druhů rostlin, součástí byl anglický park a studentům sloužila rozlehlá posluchárna. Zahrada ležela v záplavové oblasti poškozovaly ji povodně. Proto bylo rozhodnuto o přestěhování zahrady do ulice Na Slupi na Novém Městě. Na pozemku takzvané Slupské stráně už zahradu zvýšená hladina Vltavy ohrozit nemohla. Některé z dřevin se zde dochovaly dodnes, takže mají skutečně úctyhodné stáří. Jednou z nejstarších je jinan dvoulaločný, Ginko biloba „Praga“, jehož stáří se odhaduje na 130 let.
O historii botanické zahrady se dočtete v knize Univerzitní botanické zahrady v Praze v letech 1775-1945. Autory jsou Filip Paulus, Šárka Steinová a Jiří Štěchovský.
Venkovní expozice a skleníky
Expozice zahrady jsou rozděleny na skleníkové a venkovní (exteriéry). Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů (sbírka kaktusů a sukulentů). Sbírka rostlin z vlhkých subtropů je v létě instalována pod širým nebem podle světadílů, z nichž rostliny pocházejí; v zimním období jsou rostliny uskladněny ve velkém studeném skleníku.
Historické skleníky prošly na konci minulého století rekonstrukcí. Hned u vstupu zaujme voliéra s papoušky. Skleníky jsou rozděleny do několika částí s rozdílnými teplotami. Vidět v nich můžete oleandry a myrty, které pamatují ještě zahradu na Smíchově. V tropickém skleníku je staré umělé jezírko s obrovským leknínem – Viktorií Cruzovou. Unikáty jsou cykasy, oficiálně největší v Evropě, které vypadají jako podsadité palmy. K vidění je zde za sklem také několik druhů vzácných orchidejí. Na subtropický skleník navazuje další skleník, který je zaměřen na kaktusy a sukulenty. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně udržovaná po celých předchozích sto let.
Kalendář akcí naleznete zde: https://bz-uk.cz/cs/kalendar-akci-2018
Otevírací doba
| Měsíc | Skleníky* | Exteriéry |
| únor – březen | 10.00–16.00 | 10.00–18.00 |
| duben – srpen | 10.00–17.00 | 10.00–19.30 |
| září – říjen (do změny času) | 10.00–17.00 | 10.00–18.00 |
| říjen (od změny času) – leden | 10.00–15.30 | 10.00–18.00 |
Skleníky i exteriéry jsou otevřené denně po celý rok.
*Otevírací doba skleníků se může během výstav měnit.
Komentované prohlídky
Můžete si objednat komentovanou prohlídku Rostliny všemi smysly. Prohlídka trvá přibližně hodinu a seznámí vás s nejpoutavějšími rostlinami našich skleníků. Zaměřená je zejména na rostliny tropického podnebného pásu, ale nahlédnete také do světa sukulentních rostlin subtropů.
Více informací naleznete ZDE