Budování této základny na Hřebenech Brd v polesí Rochota kolem kóty 604 m n. m., na hřebeni mezi vrcholy Jistevník (606 m n. m.) a Vrážky (577 m. n. m., bylo velice náročné, kvůli špatným přírodním podmínkám a také i díky rozličné stavební dokumentaci. Celá stavba probíhala za přísného vojenského utajení. Kvůli výstavbě byla přeložena červeně značená hřebenová turistická trasa do jižnější polohy. Základna má rozlohu přibližně 11 ha a je obehnána 3 m vysokou betonovou stěnou. Mylnou informací je, že tato základna měla sloužit k obraně Prahy. Rakety dalekého dosahu S-200 vega mohly zasahovat vzdušné cíle ještě nad územím protivníka a byly určené k ničení cílů letících ve velkých výškách, rušících letounů nebo bombardovacích svazů. Mimo jiné měla doplnit i obrannou linii státy Varšavské smlouvy.
Tento komplex byl rozdělen do třech částí, mezi nimiž bylo zahrnuto zázemí pro personál (kasárny, kuchyně, kino, posilovna…), technická část s požární stanicí, čerpací stanicí PHM a samotnou částí s palebnými postaveními, která zahrnovala budovy pro uskladnění raket, podzemní prostory s výpočetní technikou a také tři betonové rampy (mosty) vysoké 20 metrů pro radiolokátory ozáření cíle (naváděly raketu na cíl).
Po reorganizaci roku 1995 zde působil vojenský oddíl 4431, který byl vyzbrojen pouze raketami středního doletu S-75 Dvina a krátkého doletu S-125 Něva. Protiletadlová raketová základna byla na přelomu let 2001/2002 zrušena. Dnes je základna opuštěna a nevyužívaná. Část objektu přešla do rukou soukromých vlastníků a část je spravována městem Dobříš.
Od roku 2009 je celá základna součástí přírodního parku Hřebeny.
Snímek z družice ze stránek www.brdy.org
A jsem u základny s komplexem budov a vysokým komínem, zde je ostraha se psy a začíná plot a pak betonové vysoké ohrazení základny. Rozhodli jsme se obejít celou základnu a popřípadě se podívat i dovnitř. Jdeme podle drátěného plotu a pod námi vede červená turistická trasa na Skalku. Pak se dostáváme až betonovému ohrazení základny a tak jí pomalu obcházíme podmáčenou cestou až k vjezdové bráně na druhém konci areálu proti vstupu.A po chvilce již vidíme monumentální stavbu uvnitř základny. Jelikož nebylo možné se dostat dovnitř a všude byly varovné nové nápisy Zákaz vstupu nešli jsme do základny. Ona asi 20 metů vysoká stavby na masivních sloupech byla podle pamětníků radarová rampa, jelikož rakety byly pod zemí. ÚDAJNĚ ZDE BYLY RAKETY DLOUHÉHO DOLETU. Obešli jsme celý areál což je zhruba 4,5 kilometrů a vydali se na zpáteční cestu a to opět k vrcholu Jistevník a pak po suché lesní cestě, která končí nad Drahlovicemi . Odtud podle lesa k východisku cesty do Podbrd a my pak na nádraží do Všeradic.
Článek účastníka stavby základny
Vše o Bývalé raketové základně Klondajk
