Při našem prázdninovém putování podél Baťova kanálu jsme dojeli do města Strážnice, které je známé folklórními přehlídkami a slavnostmi. Nejen slavnostmi nás může oslovit město, jehož historie je pestrá a spletitá. Městské Muzeum, Skansen pod názvem Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy a Židovský hřbitov se synagogou zvou k návštěvě i poučení.
Po příjezdu do města jsme nejdříve navštívili Městské muzeum. Zde nás kromě přírodovědných a historických expozic zaujala výstava maturitních prací studentů ze Střední odborné školy v Luhačovicích v oboru design a zpracování kovů, design a zpracování dřeva, design a tvorba keramiky a stavba hudebních nástrojů. Při prohlídce výrobků nás zaujalo nejen řemeslné zpracování, ale i nápaditý design. Část výstavy je možno shlédnout i ve sklepení muzea.
Procházeli jsme kolem Bílé věže a kostela sv. Martina. Bílá věž je dominantou města sloužívala společně s opevněním k ochraně města. V souvislosti s opevněním města stojí za zmínku strážnické brány, které pocházejí z 16. století. Byly součástí opevnění spolu s věží, valy a vodním příkopem. Dodnes se zachovaly boční bašty a to jen u dvou z nich. Kolem Židovské synagogy v sousedství židovského hřbitova jsme směřovali k přístavišti na Baťově kanálu, kde kotvily hausbóty a projížděly výletní lodě. V sousedství přístaviště se nachází Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy.
Skanzen začal být systematicky budován od roku 1973, první objekty byly pro veřejnost zpřístupněny v roce 1981. Muzeum je rozděleno na areál staveb z Moravských Kopanic, který je věnován stavbám z moravsko-slovenského pomezí v okolí Starého Hrozenkova. Tyto domy byly stavěny ze dřeva. V areálu staveb z luhačovického Zálesí se představuje oblast v sousedství Valašska a Slovácka, zde je patrné prolínání roubené a hliněné architektury. Areál staveb z Horňácké oblasti představuje oblast nacházející se v okolí Velké nad Veličkou. Dovednost našich předků můžeme obdivovat i v areálu vodních technických staveb, kde si můžeme prohlédnout kopii obydlí mlynáře z Čerešnikových mlýnů. Nemůže zde chybět ani areál vinohradnických staveb, jehož součástí je i vinice a v jedné z chalup můžeme ochutnat místní vína.
Skanzen nás překvapil nejen svým rozsahem, ale i způsobem prohlídky. Je možné absolvovat prohlídku společně s průvodcem nebo individuálně vlastním tempem, ale ani tentokrát nezůstaneme ochuzeni o zajímavý a poutavý výklad o každodenním životě a práci lidí, který si můžeme vyslechnout v některých chalupách od mladých dívek a žen oblečených v místních krojích. V jedné z chaloupek jsme například měli možnost vidět výrobu vlněných rukavic. V další chaloupce jsme získali zajímavé informace o zvyklostech po narození děťátka a o životě rodičky v šestinedělích po porodu.
Cestou jsme se občerstvili výbornými moravskými koláči, které bylo možné si koupit v další z chalup. Dále jsme si vyslechli výklad o praní a žehlení prádla a měli jsme možnost si vyprat košili na valše v neckách. Jinde jsme viděli práci na tkalcovském stavu. Ve stodole jsme viděli různé druhy obilovin. Které jsme potom mohli poznávat i v zakrytých nádobách pohmatem a předměty každodenní potřeby obyvatel vesnice. Měli jsme možnost ve sloupové stodole shlédnout výstavu hliněného stavitelství na Moravě s ukázkami zdiva a vazeb z nepálených cihel a včetně filmové ukázky výroby cihel a například klasové vazby. My jsme navíc měli to štěstí, že jsme měli možnost přihlížet výměně doškové krytiny na jedné ze staveb. Procházeli jsme také kolem jeviště, kde probíhají taneční vystoupení v rámci mezinárodního folklórního festivalu „Strážnice“, který se koná koncem června.
Při prohlídce jsme strávili dvě hodiny, které nám velmi rychle uběhly, a rozhodně jsme se nenudili. Velmi chutný oběd jsme měli v restauraci. Najdeme ji ve vstupní budově. Ta byla zřízena v prostorách bývalého panského pivovaru z počátku 17. Století. Kromě restaurace zde nalezneme také pokladnu, obchod se suvenýry, sociální zařízení a skříňky na úschovu zavazadel.
Mapa s místy v článku
Výlet z roku 2015
