15. ročník Mezinárodního festival outdoorových filmů vrcholí. Jedná se o soutěžní putovní přehlídku outdoorových filmů zaměřených na sporty a život s outdoorovou tématikou. Tento festival se za čtrnáct let své existence stal největším filmovým soutěžním putovním festivalem nejen v České republice, ale také na světě.
Festival má čtyři soutěžní kategorie:
- A. dobrodružný a extrémní sportovní film – sporty v přírodě (mimo horolezectví a vodní sporty), lyžování, extrémní lyžování, horská kola, paragliding, speleologie atd.
- B. horský a horolezecký film – horolezecké sporty, expediční lezení, lezení v ledu, polární expedice, horská krajina, člověk a hory
- C. dobrodružný vodní sportovní film – rafting, vodácké sporty, kajaking, kanoistika, jachting, potápění, surfing, dálkové plavání a podvodní speleologie atd.
- D. cestopisný film (filmy výhradně cestopisného charakteru nezařazené do kategoríí A, B,C.
Více informací naleznete na : http://www.outdoorfilms.cz
Den před slavnostním zakončením XV. ročníku Mezinárodního festivalu outdoorových filmů v pátek 8. prosince 2017 od 18:45 je ve druhém kinosále kina Lucerna v Praze na programu komponovaný pořad Jiřího Kráčalíka: Magický Tian-Shan.
Položili jsme řediteli a zakladateli tohoto významného festivalu Mgr. Jiřímu Kráčalíkovi několik otázek:
Jste zakladatelem a ředitelem Mezinárodního festivalu outdoorových filmů, který je jedním z největších putovních festivalů svého druhu na světě. Jak vznikla myšlenka začít s takovým festivalem, který zahrnuje jednak velké množství míst, kde se filmy promítají, ale také obdivuhodnou rozmanitost jejich zaměření?
Před patnácti lety se festival vyklubal doslova z nebe. Byl jsem pozván do Bratislavy na jednu přednášku, mám dojem, že to byla expedice Kavkaz. Akce dobrá a z diváků tam skoro nikdo nebyl. Byly tam promítány top filmy STEVA LICHTAGA a PAVOLA BARABÁŠE A tam to nějak z hůry přišlo. Založ tu v republice to, co tu ještě chybí. VELKÝ PUTOVNÍ A SOUTĚŽNÍ FESTIVAL V CELÉM OUTDOOROVÉM SPEKTRU. Radil jsem se s festivalovými odborníky, filmaři jak to pojmout. Příprava trvala skoro rok . A výsledek už znáte- čtyři kategorie filmů, 54 měst, mraky propagačního materiálu, nějaké doprovodné programy, ale abych byl upřímný-na ně moc není čas -jsme festival filmový a diváci si u nás zvykli chodit na filmy, ne moc na besedy.
Z kolika filmů vybíráte soutěžní filmy prezentované v rámci festivalu a jakým způsobem se rozhoduje o složení poroty?
Produkce festivalu obesílá začátkem roku filmaře – jak profesionály, tak amatéry-všichni u nás mají dveře otevřené dokořán. Filmaři i filmová i televizní studia zasílají filmy. Každý rok se sejde řada filmů – to příliš neovlivňujeme. Jen letos jich přišlo 200!!! Porota, která je sestavena už výhradně z filmových odborníků -dříve tomu bylo jinak, všechny filmy pozorně prohlíží . To představuje velké množství práce po večerech, je třeba shlednout mnoho filmů – a vyřazuje filmy, které dramaturgicky nezapadají do festivalu, nebo jsou vysloveně neprofesionálně natočené, působí amatérským dojmem, jsou bez příběhu, zdlouhavé, divácky nezajímavé. A vybrané filmy jdou do soutěže a do promítání v jednotlivých městech.
Letos probíhá festival již patnáctým rokem. Můžete vzpomenout, jaké byly začátky a jaké změny během té doby festival zaznamenal?
Začátky nebyly, jak by se zdálo, krušné, jelikož jak jsem již uvedl, jsem měl od prvopočátku vytvořený profesionální model. První ročník, mám dojem, byl festival ve třech městech, pak počet měst narůstal a narůstá pořád. Ale pozor, ono to nejsou jen města, ale i místa. V některých městech máme festival na několika místech. Za těch patnáct let bych mohl jmenovat některá atraktivní místa- městské sklepy, horská chata Luční bouda v Krkonoších, v kostelíku, v restauraci, v sokolovně, zámek. Letos dokonce na lodi v Praze atd.
Zúčastnil jste se celé řady expedic a výstupů v zahraničí. Které z nich hodnotíte jako nejnáročnější a která expedice byla pro Vás nejzajímavější a nejvíce Vás obohatila?
Těch expedic mám za sebou opravdu hodně a jak ten čas běží a člověk stárne, tak u mne je to nastavené tak, že vyjíždím častěji než by možná bylo záhodno. Několikrát ročně jsem na nějaké akci – samozřejmě s kamerou a foťákem. Z expedic pak dělám, dá se říci po celé republice, komponované – multimediální pořady. Pracuji pro televizi NOE a šikovní stříhači mi pomáhají sestavit ucelený program z expedic – film , foto, text, hudba a já program v patřičných místech slovem doplňuji. O pořady je mimořádný zájem a v některých městech mám pořad každý měsíc. Pro diváky mám připraveno přes dvacet atraktivních pořadů!! A kde mi bylo nejhůř? Asi na expedici ACONCAQUA. Uvízli jsme pět dní ve smrtícím vianto blanco mezi pěti a šesti tisíci. Šílená vichřice, mráz, sníh. Dva členy stahoval vrtulník do nemocnice. Už bych něco podobného zažít nechtěl. A nejlépe mi je skoro všude. Zážitků mraky. Třeba vystup na nejvyšší vrchol Islandu, krásně bylo na Špicberkách ale i v Namibii. Ale krásně je i u nás. Naše Beskydy, Šumava, Vysočina…. kouzelná místa.
Jste autorem i moderátorem televizního pořadu Outdoor films, ve kterém jste hovořil se zajímavými hosty, i dokumentárních filmů V pohorách po horách, kde jste divákům představili i méně známá pohoří České a Slovenské republiky. Můžete čtenářům přiblížit, co všechno zahrnuje příprava takového televizního pořadu.
Pro TV NOE připravuji už pět let myslím si atraktivní pořad OUTDOORFILMS – zvu si zajímavé hosty: filmaře, cestovatele, fotografy, sportovce. Připravuji 90 min! scénář a sám pořad moderuji. Je to pořad je sestavený z ukázek film. foto prací a řadou otázek. Musím si hosty nastudovat, abych v televizi neříkal nesmysly. A pak natáčím krátké dokumenty V POHORÁCH PO HORÁCH. Každý dokument je o jiném kopečku jak v ČR, tak na Slovensku Připravuji i scénář a film natáčím. Takže zase cestuji.
Děkujeme Vám za rozhovor.
