Kdybychom chtěli být přesní, je to slovinské slovo „ ljubljena“, které znamená milovaná. To nic nemění na skutečnosti, že toto hlavní město Slovinska, po našem Lublaň, si skutečně již na první pohled zamilujete.
„Evropské město zeleně“.
Zcela právem získala Lublaň v r. 2016 prestižní ocenění „Evropské město zeleně“. V rámci zlepšování životního prostředí prošlo město mnoha zásadními změnami – byla vytvořena efektivnější dopravní infrastruktura, z centra města a z nábřeží řeky Ljubljanici zmizela přeplněná parkoviště a byla nahrazena pěšími zónami s útulnými kavárnami, rustikálními restauracemi a malými obchůdky. Zrekultivované a nově osázené zelené plochy vybízejí k příjemnému odpočinku. Cyklistické stezky jsou tu již také samozřejmostí. Nemalou roli hraje také překrásné okolí města se siluetami alpských vrcholků. Lákavá je snadná dosažitelnost sportovních a turistických center. Městskými autobusy trvá cesta do přírody ca půl hodiny jízdy.
Ve znaku Lublaně je na červeném poli zobrazený drak vzpínající se na cimbuří hradu.
Legenda o založení města vypráví o putování řeckého hrdiny Iásóna, který poté co králi Aiétovi uloupil zlaté rouno, uprchl a spolu s Argonauty se na lodi Argo plavil napříč Černým mořem. Pokračovali dále po Dunaji a Sávě až k prameni řeky Ljubljanica. Tam se Argonauté na čas usídlili, loď rozebrali a vnitrozemím přenesli až k Jadranskému moři. Na pobřeží loď opět postavili a po moři se navrátili zpět do vlasti. Krajina v okolí řeky Ljubljanice byla v dávných dobách nevlídná, bažinatá a obýval ji obrovský drak. Iásón s drakem zápasil a zabil jej. Drak se tak stal symbolem Lublaně a v současnosti je oblíbeným turistickým suvenýrem v podobě plyšových hraček, přívěsků a pohlednic.
Posezení u šálku kávy v jedné z útulných restaurací vyvolá jistě vzpomínku na Ivana Cankara, jednoho z nejvýznačnějších slovinských spisovatelů a básníků. Soubor povídek, který byl vydaný r. 1920 pod názvem „Můj život“, zčásti reflektuje strastiplné události jeho dětství a mládí.K nejpůsobivějším a sociálně nejemotivnějším patří povídka „Šálek kávy“.Po Ivanu Cankarovi je pojmenované Kulturní a kongresové centrum v Lublani.
Dominantou města je Lublaňský hrad.
Je situovaný na zalesněném kopci a pozemní lanová dráha nabízí nejenom snadný přístup k této historické atraktivitě, ale za pěkného počasí také nádherný pohled na město. Architekti Miha Kerin a Majda Kregar byli za projekt lanovky v r. 2008 na lublaňském Bienále Industriálního Designu odměněni zlatou medailí.
Hrad byl postaven za panování Fridricha III. Habsburského ve 2. polovině 15. století a v současnosti představuje vkusnou symbiózu moderní rekonstrukce včleněné do zbytků středověkých budov.Za doporučení stojí návštěva Muzea slovinské historie a Muzea loutek.
Turistické centrum nabízí
Pro milovníky architektury nabízí místní Turistické centrum speciální komentovanou procházku po stopách Josipa Plečnika – stavby tohoto geniálního architekta 1. pol. 20. století můžeme najít v Praze, Vídni a zejména v jeho rodném městě Lublani. Není v lidských silách shlédnout za jeden den vše. Jeho dílo je tak rozsáhlé a rozeseté po celém městě, že nezbývá než vyjmenovat jen pár příkladů. K nejznámějším patří Trojitý most, který je vybudován na místě původního kamenného mostu, tvořícího ve středověku strategickou spojnici mezi severo-západní Evropou a Balkánem. Co do zajímavosti pozadu nezůstává ani Ševcovský most, původně spojující dvě důležitá osídlení a jehož současný vzhled doplňují štíhlé vysoké sloupy.
Nepřehlédnutelná je budova Národní a Universitní knihovny, jejiž fasáda je kombinací cihel a kamenných bloků. Opomenout by se neměla návštěva architektova malého domku, ve kterém tvořil a kde vznikala jeho nadčasová díla.
Ubytování
Nabídka ubytování je v Lublani opravdu široká. Pokud se ale rozhodnete pro Austria Trend Hotel, budete mít možnost využívat i jeho sportovní zázemí v podobě velkého a moderně vybaveného fitness centra. Koncem ledna tohoto roku zde bylo možné při tréninku zahlédnout i některé členy slovinské reprezentace ve skocích na lyžích. Jaka Hvala, Ernest Prislic, Andraz Pograjc jsou nejenom medailoví šampioni, ale především skromní a sympatičtí chlapíci.
Lublaň je kouzelná a stojí za návštěvu. Příjemní , vstřícní a usměvaví lidé. Klidné procházky podél řeky připomínají časy staré monarchie, ale zavane tu i vůně Balkánu a malebnost Itálie.
Zkrátka zde je to pravé místo, kde máte šanci se znovu zamilovat.
Zuzana Janovská
