Home » ZPRÁVY » Zajímavosti pražských zahrad

Zajímavosti pražských zahrad


Zajímavosti pražských zahrad , místa známá i neznámá v pražském centru

Kateřinská zahrada

Zahrada se nachází v blízkosti autobusové zastávky Větrov, u kostela sv. Kateřiny a bývalého kláštera řádu obutých augustiniánek. Původní stavby vznikly v letech 1355 až 1367. V letech 1718 až 1730 byl klášter zrekonstruován do dnešní trojkřídlé podoby. Následně byl podle projektu K. I. Dientzenhofera barokně přestavěn i kostel. Od 20. let 19. století je v objektu psychiatrická léčebna, kde zemřel například Bedřich Smetana.

Zahrada je přístupná ve všední dny od 6 do 18 hodin.

Zdroj: http://www.prahazelena.cz/

Růžový sad

dříve zvaný též Švehlův růžový sad, se nachází na hradčanské straně vrcholové pláně kopce Petřína v Praze.

Na této části Petřína byl původně lesní porost, který byl postupně nahrazován vinnou révou a ovocnými stromy. Růžový sad se nachází na pozemku mezi Hladovou zdí a barokním opevněním ze 17. a 18. století. Od barokní doby byl součástí hradebního pásma příslušejícího k Hradčanům a sloužil až do roku 1932 armádním účelům. Byly zde bastiony opevnění, objekty pracháren a další vojenské budovy. Po roce 1932 byl postupně upravován na zahradu. Úpravy byly dokončeny v roce 1938. V letech 1992 až 1994 se zde provedla velká rekonstrukce. V parku je situovaná horní stanice lanové dráhy na Petřín a hvězdárna M. R. Štefánika.

Zahrada je rozdělena na tři kompoziční části. První z nich je samotné rozárium. Druhou je část mezi stanicí lanovky a cestou k rozhledně, za kterou je pak poslední třetí část s dětským hřištěm a místem na piknik.

Rozárium vznikalo postupně na půdorysu rosety a vějíře podle návrhu, který zpracoval Josef Kumpán. K výsadbě rozária o rozloze cca 2 ha bylo použito 8000 ks růží, darovaných různými pěstitelskými podniky. Od roku 1992 se prováděla obnova Růžového sadu.

Kinského zahrada

Kinského zahrada, Kinského sady či Zahrada Kinských jsou park v Praze na Smíchově. Spojuje oblast Holečkovy ulice s Petřínským vrchem, na jehož jižním a jihozápadním úbočí se nachází, od malostranské části vrchu (zahrady Nebozízek) je oddělen Hladovou zdí. hektarů. Ve středověku se zde již zhruba od 12. století nacházely zahrady a vinice; později tu vznikaly i dvory a usedlosti. Kartuziánský řád tu měl také svojí vinici. Dvůr a vinice v těchto místech patřily cisterciáckému klášteru v Plasích, který zničili husité. Zdejší vinice byly zničeny napřed za husitských dob a poté znovu za třicetileté války. Kolem roku 1730 patřily do dvora Marie Anny Libštejnské z Kolovrat. Rozparcelováním zde vzniklo několik samostatných vinic a zahrad.

Okolo roku 1798  Růžena Kinská všechny tyto pozemky vykoupila s úmyslem vybudovat zde ovocný sad. V letech 1827 až 1831 zde kníže Rudolf Kinský pozemek ještě rozšířil a nechal zde vybudovat anglický park a empírový Letohrádek Kinských, po jeho smrti výstavbu řídila jeho manželka Vilemína.  Návrh na uspořádání parku  s rybníčky a vodopádem, skleníky a zelinářskou zahradou vypracoval hospodářský ředitel František Höhnel, po něm pokračoval v jeho práci jeho nástupce Bedřich Wünscher, definitivní podobu získal park roku 1860. Park tvoří dvě části, spodní část s letohrádkem a Švýcárnou a stromovitá svahová část se dvěma okrasnými jezírky. Pro přívod vody z horní části Petřína bylo vybudováno několik štol. Nejdelší je Železitá štola o délce 100 metrů.

Zámecká štola přivádí nejlepší vodu pro potřeby letohrádku. Voda ze štoly V kaštánkách vedla ke koňským stájím. Zahrada sice nebyla volně veřejně přístupná, ale v paláci Kinských na Starém Městě bylo možno zakoupit vstupenky pro vstup do zahrady,a to pouze na dobu, kdy zde panstvo nebylo přítomno. V dobách největší slávy zahrady zde jako host pobýval i korunní princ Rudolf či arcivévoda Ferdinand. Po složitých jednáních roku 1901 zahradu s letohrádkem koupila pražská obec spolu se smíchovskou. Původní vybavení letohrádku bylo odvezeno do paláce Kinských v Praze a na rodové zámky Heřmanův Městec, Choceň a Česká Kamenice. V roce 1902 byly do vily umístěny sbírky sebrané u příležitosti Národopisné výstavy roku 1895 a brzy poté se sem přestěhovalo národopisné oddělení Národního muzea. Zahrada byla roku 1901 zpřístupněna veřejnosti.

Proražením Hladové zdi byla propojena se zahradou Nebozízek. Roku 1908 byla zahrada renovována. Původně ze zahrady měly být vybudovány národopisné sady, tedy skanzen lidové architektury, z finančních důvodů však byly tyto plány značně zredukovány. Do vily byly umístěny národopisné sbírky Národního muzea a zahrada byla postupně doplněna několika lidovými artefakty: dřevěnou zvoničkou z Dolních Bojanovic a barokními božími mukami, přenesenými k horními jezírku z dolní části Smíchova. V sousedství letohrádku byl vystavěn pomník herečce Haně Kvapilové. V roce 1927 sem byl přenesen i dřevěný kostelík svatého Michala z Podkarpatské Rusi Kostel se stal součástí národopisných sbírek Národního muzea.

Zdroj : Wikipedie

 

Jana Bečková

Cysnews.cz © - To co jinde najdete, u nás hravě naleznetene