Hodnocení druhého a třetího dne vystoupení českých atletů

Tyto dva dny se na atletickém stadionu a mimo něj představili čeští atleti pouze ve třech disciplínách. A tak hodnocení vystoupení je jednoduché.

Sobota

Překvapivý postup našeho reprezentanta Víta Müllera do semifinále na 400 m překážek je jeho velkým osobním úspěchem a k tomu mu také gratulujeme. Avšak postup do finále byl pro něho nesplnitelným snem s ohledem na výkonnost soupeřů.

Druhým startem české reprezentace byla novinka na tomto šampionátu, a to rozběhy štafet na 4x 400 m mix. Zde naše sestava Jan Tesař, Tereza Petržílková, Lada Vondrová a Patrik Šorm obsadila nepostupovou příčku a v souhrnu všech štafet obsadila 15. místo. Zde můžeme litovat rozhodnutí Pavla Másláka o neúčasti na tomto Mistrovství světa a můžeme zde také vzpomenout na dřívější úspěšné mužské i ženské štafety na 4x 400 m, které by v případě dřívějšího zařazení této disciplíny jistě aspirovaly na medaile. Je škoda, že v současné době nejsme schopni dát dohromady dva vysoce kvalitní čtvrtkaře v kategorii žen a mužů, protože jsme obsadili předposlední příčku v hodnocení národů této disciplíny. Za námi se umístili pouze Japonci.

V dalších disciplínách jsme již sledovali pouze závodníky z jiných zemí a na spoře zaplněném stadionu, který postrádá onu atmosféru těchto šampionátů jsme sledovali úžasné finále v dálce mužů. Je s podivem, jak rychle česká atletika ztratila i v této disciplíně dřívější pozice, a to nemusíme sahat daleko do historie. Kromě Radka Jušky, který je schopen skočit 8 m, v České republice nenajdeme nikoho, kdo by s ním byl schopen držet krok.

Při sledování finálových závodů na 800 m nemůžeme nevzpomenout na naše běžkyně, které ovládaly tuto disciplínu a ve které drží Jarmila Kratochvílová světový rekord. Bohužel nemáme v současné době zástupkyně v semifinále. I zde v této disciplíně je špička velice úzká.

V nedělním programu pro české diváky nastal po mnoha letech zvláštní okamžik. Nemohli na ploše stationu sledovat výkony žádného z českých atletů.  Dřívější naše parádní disciplína skok o tyči žen byla ve finále bez naší účasti a můžeme jen vzpomínat na úspěchy našich skokanek, medailistek Kateřiny Baďurové a Pavly Hamáčkové.

Naše nejlepší skokanka Jiřina Ptáčníková se v současné době věnuje mateřským povinnostem.

Mistrovství světa v atletice 2019 Doha – Startovní listiny českých atletů a výsledky

 

Neděle

 

Trojskok mužů přinesl úžasný zážitek a byl ozdobou večera. Zde při vzpomínkách na dobu dávno minulou českému pamětníkovi ukápne slza, kde je doba sedmnáctimetrových českých skokanů.

Je škoda, že česká atletika pomalu ale jistě vyklízí své pozice v disciplínách, kde dříve její zástupci bojovali o medaile. Nejinak tomu bude i v následujícíh dnech. Slyšeli jsme několikrát z úst představitelů Českého atletického svazu, a to ať při vypadnutí z elitní skupiny evropské ligy či na minulých Mistrovstvích Evropy v hale a na venkovních stadionech o přípravách na další šampionáty a dlouhodobému výhledu k olympijskému roku. Bohužel se tyto ambice nenaplňují a budeme rádi, když z tohoto mistrovství přivezeme medailové umístění.

Jedinou naší atletkou nedělního programu byla Anežka Drohotová , která v disciplíně 20 km chůze skončila na devatenáctém místě

Česká atletika

Již dlouhou dobu je v české atletice úzká špička a zde se to ukazuje v plné nahotě. Pokud vypadne vrcholový atlet u jedné disciplíny, jak tomu bylo u Radka Jušky v dálce, nemá ho kdo nahradit. A naopak je mnoho disciplín, kde zaostáváme za průměrem světové špičky.

A za úspěch je považováno probojování se do finále. Přesto budeme v dalších dnech držet našim atletům palce a těšit se na jejich výkony, protože oni své disciplíně dávají vše, co mohou.Moje kritika nesměřuje do řad atletů, ale do řad atletických činovníků, kteří by měli mladým atletům poskytnout lepší podmínky pro jejich růst.

Tuto kritickou notu si dovolím, protože náš zpravodajský web www.cysnews.cz v minulých letech výrazně podporoval českou atletiku, a to sponzorováním významných atletických mítinků a sponzorováním několika českých reprezentantů. Proto mohu napsat tyto kritické řádky, jelikož znám ekonomické podmínky vrcholových českých atletů a domnívám se, že neodpovídají  jak tomu bylo v dobách dřívějších.