Lokomotiva Rosnička na Slezském Semmeringu
Termín:
15. září 2018
V rámci oslav regionálního Dne železnice a výročí 130 let provozu na trati Hanušovice – Lipová-lázně – Mikulovice se třetí zářijovou sobotu (15. 9.) můžete svézt po tzv. Slezském Semmeringu parním vlakem vedeným lokomotivou „Rosničkou“.
Program
- vlakový doprovod v dobových kostýmech,
- ve vlaku bude zařazen bufetový vůz,
- zbrojení parní lokomotivy vodou,
- možnost návštěvy železničního muzea Slezského Semmeringu v Horní Lipové,
- otáčení lokomotivy na točně ve stanici Lipová-lázně,
- slavnostní přivítání vlaku v Hanušovicích, Jeseníku a Mikulovicích,
- slon Elfík, cukrovinky pro děti, drobné upomínkové předměty s železniční tematikou,
- v Jeseníku možnost svezení vláčkem Lázeňáčkem do centra středověkých slavnosti (průvod, rytířský turnaj, kejklíři, řemesla aj. dobové atrakce).
Změna hnacího vozidla a programu vyhrazena.
Jízdní řád
| Jízdní řád parního vlaku (sobota 15. 9. 2018): | |||||
| Tam | Stanice | Zpět | |||
| 7:45 | Šumperk | 17:29 | |||
| 7:55–7:56 | Bludov | 17:21–17:23 | |||
| 8:08–8:22 | Ruda n. M. | 17:08–17:09 | |||
| 8:40–9:12 | Hanušovice | 16:24–16:54 | |||
| 9:21–9:22 | Jindřichov n. M. | 16:08–16:12 | |||
| 9:33–9:40 | Branná | 15:56–15:57 | |||
| 9:50–9:52 | 13:40 | Ostružná | 13:15 | 15:46–15:48 | |
| 9:57–10:00 | 13:45–13:47 | Ramzová | 13:10–13:11 | 15:40–15:42 | |
| 10:12–10:16 | 13:58–13:59 | Horní Lipová | 12:59–13:00 | 15:28–15:30 | |
| 10:23–10:24 | 14:07–14:09 | Lipová-lázně | 12:08–12:52 | 15:18–15:20 | |
| 10:32–10:50 | 14:17 | Jeseník | 11:55–12:00 | 15:10 | |
| 10:57–10:58 | Česká Ves-bazén | 11:45–11:46 | |||
| 11:03–11:04 | Písečná | 11:38–11:39 | |||
| 11:12 | Mikulovice | 11:30 | |||
Plakát
Město Jeseník a Slezský Semmering
Městečko Jeseník byste v roce 1888 na mapě hledali marně. „Perla Jeseníků“, jak bylo sídlo na soutoku Bělé a Staříče přezdíváno, neslo tehdy v češtině jméno Frývaldov, častěji byl však používán německý název Freiwaldau. Drtivou většinu obyvatel tvořili německy hovořící občané rakouského Slezska. To se změnilo až po druhé světové válce, kdy byli původní obyvatelé odsunuti, kraj byl nově osídlen a počeštěn. Z roku 1946 pochází také současný název města.
Nad kopci nad Frývaldovem v osadě Gräfenberk vznikl v roce 1822 zásluhou Vincenze Priessnitze první moderní vodoléčebný ústav na světě. Během následujících let a desetiletí se z něj staly světoznámé lázně a „Mekka vodoléčby“, pozoruhodné celostní medicíny 19. století. V létě 1888, tedy krátce po dostavbě železnice z Hanušovic do Dolní Lipové, navštívil Gräfenberk rumunský král Karel I. z německé dynastie Hohenzollernů. Po třítýdenním pobytu udělil rumunské státní vyznamenání vrchnímu lékaři Josefu Schindlerovi a zanechal finanční dar ve výši 4 000 zlatých, na stavbu nového pramene, který ponese jeho jméno. Honosný König Carol Quelle, od roku 1946 pod názvem Rumunský pramen, stojí v lese na úbočí kopce Jehlanu dodnes.
Především v zimě těžko dostupné městečko se stavbou železné dráhy přiblížilo světu. Pro lázně to znamenalo možnost dalšího rozvoje. Jedním z hlavních iniciátorů a organizátorů stavby byl Priessnitzův zeť Jan Ripper, bývalý voják a český vlastenec původem z Tábora. Na Gräfenberk se přiženil a zasloužil se zde mimo jiné o stavbu Českého pomníku, který zdobí socha starořecké bohyně zdraví Hygie od Josefa Václava Myslbeka, jediné dílo tohoto sochaře ve Slezsku.
Frývaldovsko bylo v té době významným centrem textilního průmyslu. Firmě Regenhaart a Raymann vyrábějící damašek, jemné plátno, se díky nové železniční trati zjednodušila cesta k odbytu po celé rakousko-uherské monarchii. Podnikatelé, kteří těžili v kraji pod Šerákem kámen, zejména mramor a žulu, uvítali železnici a nové možnosti, které jim přinášela, snad s ještě více otevřenou náručí.
Přelomová byla stavba Slezského Semmeringu i pro turistiku, novou volnočasovou zálibu, která se ve 2. polovině 19. století masově rozšiřovala ve střední Evropě mezi měšťanskou vrstvou obyvatel. Turistům z Moravy i pruského Slezska se s železnicí otevíraly dveře do hor doslova dokořán. Z osmdesátých let 19. století pocházejí první turistické mapy Jeseníků i první značené trasy.
Zdroj: Priessnitzovy léčebné lázně, a. s., město Jeseník
Více informací naleznete ZDE
