Masopustní zabijačka na zámku Ohrada

Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství zve v sobotu 15. února 2020 na lovecký zámek Ohrada všechny ty, kteří si chtějí vychutnat atmosféru tradiční zabijačky. Masopustní akce nabídne veselici s maskami a připomene místní zvyky s masopustem spojené i hojnost jídla typickou pro toto období.

Masopustní zabijačka

Od 9 hodin přijďte ochutnat zabijačkovou polévku s kroupami, čerstvý ovar, vepřový mozeček nebo tlačenku.

Od 11 do 14 hod. při ukázkách výroby tradičních zabijačkových specialit poobědvat jitrnici, jelito či prejt doplněné staročeskou vejmrdou. V závěru odpoledne provoní nádvoří teplé škvarky.

Od 11 do 15 hodin budou mít návštěvníci ve třech vstupech možnost prožít masopustní veselici. O doprovodný program se postarají harmonikáři.

V prostorách mysliveckého sálu vás čeká výstava o historii chovu prasat, tradici zpracování vepřového masa a dalším významu prasete pro člověka.

Od 11 do 15 hodin budou mít návštěvníci ve třech vstupech možnost prožít masopustní veselici. O doprovodný program se postarají harmonikáři.

Bohatý program je připraven též pro děti, které se mohou zabavit při pohádkách, v tvořivé dílně si vyrobit papírovou masku, naučit se naplnit a zašpejlovat imitaci jitrnice a v neposlední řadě si nechat namalovat masku na obličej.

Vstup na akci je ZDARMA.

Více informací naleznete ZDE

 

Lovecký zámek Ohrada Autor: Jitka Erbenová (cheva) – Vlastní dílo,

 

Lovecký zámek Ohrada

je barokní zámek 2 km od Hluboké nad Vltavou, v němž sídlí Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, jedno z nejstarších českých muzeí. Stojí na břehu Munického rybníka v těsné blízkosti zoologické zahrady Ohrada.

Zámek Ohrada nechal v letech 1708 – 1713 mezi Munickým a Zvolenovským rybníkem v barokním slohu postavit kníže Adam František Schwarzenberg (1680 – 1732) podle projektu pražského architekta Pavla Ignáce Bayera, jenž se také podílel na přestavbě hlubockého zámku. Hlavním účelem zbudování Ohrady bylo získat nedaleko schwarzenberského sídla zázemí k pořádání parforsních honů a loveckých slavností.

Nejdříve byla na západě postavena zbrojnice, následně jižní a severní křídlo, kde byly umístěny maštale a psince, a teprve potom byla stavěna hlavní budova s loveckým sálem a kaplí sv. Eustacha. Tato kaple měla podle dochovaných architektonických plánů stát u jižního křídla zámku tam, kde nyní kolem zámku vede silnice na Bezdrev. Přeložka cesty však nebyla schválena, proto byla kaple nakonec zbudována v prvním poschodí zámku. Strop kaple sv. Eustacha s motivem Svaté Trojice vymaloval roku 1715 Georg Werle, oltář sv. Huberta po Werlem dokončil roku 1720 J. André a mj. na něm domaloval schwarzenberský erb, autorem oltářního obrazu pak je vlámský malíř Pieter van Roy.

Kaple sv. Eustacha

K výzdobě budovy zámku Adam František pozval mnoho známých umělců své doby. Štuky dělal Franz Carobbio, krby Oldřich Mánes a vídeňský malíř Georg Werle zhotovil stropní fresku s tématem řecké pověsti o bohyni lovu Artemis. Velké olejomalby, jenž v minulosti zdobily sál a nyní se nacházejí v Rakousku, pocházejí z dílny skotského malíře Johanna Georga Hamiltona (1672 – 1737), v letech 1709 – 1718 schwarzenberského dvorního malíře.

Poté, co byl Adam František v roce 1732 nešťastnou náhodou při lovu smrtelně zraněn samotným císařem Karlem VI., zámek nadále sloužil svému původnímu účelu. Již v roce 1842 Jan Adolf II. založil na zámku první muzeum, kam soustředil rozšiřující se sbírky loveckých trofejí a vycpanin.

Během své existence sloužila budova lesnickému úřadu, několikrát tam byl umístěn vojenský špitál a na začátku druhé světové války sídlo zabavily německé úřady. Po válce zámek převzal stát (viz níže) a v jeho vlastnictví Ohrada zůstává dodnes.

Zdroj: Wikipedie