Na Hromnice o hodinu více – 2.2.2020

K tomuto dni se vztahuje pranostika „Na Hromnice o hodinu více“, která nám říká, že den se zvolna prodlužuje a že by již měl být o hodinu delší než v době zimního slunovratu. V souvislosti s postupující roční dobou se zvyšuje i výška Slunce nad obzorem a přibývá i slunečního záření dopadajícího na zemský povrch.




2.ÚNORA

Dne 2. 2. dosahuje maximální výška Slunce nad obzorem ve Šluknově 22,1°, v Praze 23° a ve Vyšším Brodě 24,5°. Na jižní polokouli naopak Slunce postupně klesá, na jižním pólu již výška Slunce nad obzorem dosahuje jen 17°.

V souvislosti s uvedenou pranostikou se v následující tabulce můžeme podívat, v kolik hodin dnes vychází a zapadá Slunce na různých místech a o kolik se prodloužil den od zimního slunovratu. 

Místo Východ
Slunce
Pravé
poledne
Západ
Slunce
Délka dne
2. 2.
Délka dne
22. 12.
Rozdíl
Cheb 7:44 12:24 17:05 9:21 8:04 1:17
Ústí nad Labem 7:39 12:18 16:56 9:17 7:57 1:21
Praha 7:36 12:16 16:56 9:20 8:03 1:17
Č.Budějovice 7:32 12:16 17:00 9:28 8:13 1:15
Česká Třebová 7:27 12:08 16:49 9:22 8:05 1:17
Brno 7:24 12:07 16:50 9:26 8:11 1:15
Ostrava 7:20 12:01 16:42 9:22 8:05 1:17
 —   —   —   —   —   —   — 
Šluknov 7:39 12:16 16:54 9:15 7:54 1:21
Vyšší Brod 7:32 12:17 17:01 9:29 8:16 1:13
Votelež 7:33 12:14 16:55 9:22 8:03 1:19

 

Většinu měst uvedených v tabulce asi znáte. Šluknov je nejsevernější a vyšší Brod nejjižnější město ČR. Votelež je místo nedaleko Kolína, které není vcelku ničím významné, ale řada sdělovacích prostředků s oblibou uvádí východy a západy Slunce právě pro toto místo.

Z tabulky je vidět, že délka dne je, v souladu s pranostikou, skutečně o více než hodinu větší než v den zimního slunovratu, asi o hodinu a čtvrt. Na jihu ČR se den prodlužil o 1 hodinu 13 minut, na severu až o 1 hodinu a 21 minut.

zdroj: www.infomet.cz

Hromnice historie

Hromnice je označení svátku slaveného 2. února, kterému v křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu.

V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost. K Hromnicím se v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti.[2] Nejznámější pranostikou je „Na Hromnice o hodinu více“. Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.

zdroj : wikipedia.org