K tomuto dni se vztahuje pranostika „Na Hromnice o hodinu více“, která nám říká, že den se zvolna prodlužuje a že by již měl být o hodinu delší než v době zimního slunovratu. V souvislosti s postupující roční dobou se zvyšuje i výška Slunce nad obzorem a přibývá i slunečního záření dopadajícího na zemský povrch.
2.ÚNORA
Dne 2. 2. dosahuje maximální výška Slunce nad obzorem ve Šluknově 22,1°, v Praze 23° a ve Vyšším Brodě 24,5°. Na jižní polokouli naopak Slunce postupně klesá, na jižním pólu již výška Slunce nad obzorem dosahuje jen 17°.
V souvislosti s uvedenou pranostikou se v následující tabulce můžeme podívat, v kolik hodin dnes vychází a zapadá Slunce na různých místech a o kolik se prodloužil den od zimního slunovratu.
Místo | Východ Slunce |
Pravé poledne |
Západ Slunce |
Délka dne 2. 2. |
Délka dne 22. 12. |
Rozdíl |
---|---|---|---|---|---|---|
Cheb | 7:44 | 12:24 | 17:05 | 9:21 | 8:04 | 1:17 |
Ústí nad Labem | 7:39 | 12:18 | 16:56 | 9:17 | 7:57 | 1:21 |
Praha | 7:36 | 12:16 | 16:56 | 9:20 | 8:03 | 1:17 |
Č.Budějovice | 7:32 | 12:16 | 17:00 | 9:28 | 8:13 | 1:15 |
Česká Třebová | 7:27 | 12:08 | 16:49 | 9:22 | 8:05 | 1:17 |
Brno | 7:24 | 12:07 | 16:50 | 9:26 | 8:11 | 1:15 |
Ostrava | 7:20 | 12:01 | 16:42 | 9:22 | 8:05 | 1:17 |
— | — | — | — | — | — | — |
Šluknov | 7:39 | 12:16 | 16:54 | 9:15 | 7:54 | 1:21 |
Vyšší Brod | 7:32 | 12:17 | 17:01 | 9:29 | 8:16 | 1:13 |
Votelež | 7:33 | 12:14 | 16:55 | 9:22 | 8:03 | 1:19 |
Většinu měst uvedených v tabulce asi znáte. Šluknov je nejsevernější a vyšší Brod nejjižnější město ČR. Votelež je místo nedaleko Kolína, které není vcelku ničím významné, ale řada sdělovacích prostředků s oblibou uvádí východy a západy Slunce právě pro toto místo.
Z tabulky je vidět, že délka dne je, v souladu s pranostikou, skutečně o více než hodinu větší než v den zimního slunovratu, asi o hodinu a čtvrt. Na jihu ČR se den prodlužil o 1 hodinu 13 minut, na severu až o 1 hodinu a 21 minut.
zdroj: www.infomet.cz
Hromnice historie
Hromnice je označení svátku slaveného 2. února, kterému v křesťanství odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu.
V lidovém křesťanství se Hromnice staly důležitou oslavou přicházejícího jara, podobně jako keltský předkřesťanský svátek Imbolc. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm, bouří a bleskem jak napovídá jeho název. Nejznámějším příkladem této víry je svěcení svící, takzvaných hromniček, prováděné v tento den, které se pak během bouře dávaly do oken a měly tak ochránit domácnost. K Hromnicím se v českém prostředí váže nejvíce pranostik, kolem čtyřiceti.[2] Nejznámější pranostikou je „Na Hromnice o hodinu více“. Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.
zdroj : wikipedia.org