Již druhý ročník Festivalu hudby v nádherné lokalitě zámku v Dobříši přinesl během čtyř dnů zajímavý hudební program nejen v prostorách zámeckého parku. Město Dobříš ve spolupráci s agenturou SUBITON Jaroslava Svěceného a pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje paní Petry Peckové nabídli velmi zajímavý nejen hudební program a každý večer byl nezapomenutelným zážitkem přinášejícím hudbu v různých podobách .
Galakoncert v parku
Festival zahájil ve středu 10. srpna Galakoncert v parku . Úvodní večer zavedl diváky do 18. století prostřednictvím skladeb Wolfganga Amadea Mozarta, árií z oper Antonia Vivaldiho a houslového koncertu a-moll Johanna Sebastiana Bacha v prostředí francouzského parku dobříšského zámku.
Varhanní slavnost
Ve čtvrtek byla pro návštěvníky připravena v kostele Nejsvětější Trojice Varhanní slavnost. Výraz „slavnost“ je skutečně na místě, neboť večer byl věnován nově zrekonstruovaným varhanám v kostele Nejsvětější trojice v těsném sousedství zámku a výběr skladeb pro housle a varhany slavnostní atmosféru navodil. Úvodní skladbou večera bylo slavné dílo Johanna Sebastiana Bacha Toccata a fuga d-moll, BWV 565. K varhanám na kůru usedl jeden z našich nejlepších varhaníků současnosti Pavel Svoboda. Pavel Svoboda je nejen koncertním varhaníkem, ale také předsedou spolku PROVARHANY, který se zaměřuje na ochranu historických varhan. Díky přenosu prostřednictvím projekce na plátno před oltářem mohli posluchači kromě poslechu nádherné hudby sledovat i hru na tento nástroj „zblízka“, což obvykle při varhanních koncertech takovou možnost nemají. Poté zazněla skladba houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, kterou byla Chrámová fantasie pro housle. Následovala Partita Was Gott tut, das ist wohlgetan Johanna Pachelbela, Sonáta g-mol Didona abbandonata Giuseppe Tartiniho. Sonata č. 4 d moll pro housle a varhany Antonia Vivaldiho, Fuga C dur BWV 531 Johanna Sebastiana Bacha. Mezi jednotlivými skladbami zazněly autorské texty a verše herečky Zdeňky Žádníkové z básnické sbírky „Růže z Jericha“. Zdeňka Žádníková nejen skvěle recitovala své verše, ale připojila se k hlavním protagonistům Jaroslavu Svěcenému a Pavlu Svobodovi jako flétnistka ve skladbě Koncert a-moll pro flétnu, housle a varhany Georga Philippa Telemanna. Po tomto překvapení pro návštěvníky následovala hravá skladba Variace C dur, K 265 Wolfganga Amadea Mozarta a vyjímečný večer zakončila Sonáta č. 12 „La folia“ Arcangela Corelliho.
Ve znamení ohnivého tanga
Následující večer přenesly energií nabité skladby diváky z nádvoří zámku do vzdálené Argentiny. Spolu s Jaroslavem Svěceným hráli naši přední hráči na akordeon Markéta Laštovičková, Martin Kot, Martin Šulc a Viktor Stocker emocemi nabité skladby Ástora Piazzolly, Gorky Hermosy, Richarda Galliana. Symbiozu hudby a tance zprostředkoval divákům zvláštní host mistr tanga a tanečník flamenga Eduard Zubák s partnerkou.
Sobotní dopolední program pamatoval na dětské návštěvníky. Pro ně byly v sobotu a v neděli dopoledne připraveny dvě nové pohádky: Kašpárek domek staví a Matěj a čerti v podání souboru LokVar.
Výstava slavných italských houslí od 17. do 20. století
Jaroslav Svěcený, který je nejen houslovým virtuosem, ale také uznávaným soudním znalcem s mezinárodní působností v oboru smyčcové hudební nástroje, připravil pro návštěvníky další lahůdku: v podobě dvou komentovaných prohlídek slavných italských houslí, kdy mohli návštěvníci zblízka vidět a slyšet jak zní například cremonské housle Guarneriho z roku 1733 nebo Ruggeriho z roku 1699 a další skvosty. A to nebylo všechno: kdo přišel na výstavu s vlastními houslemi, mohl se od Jaroslava Svěceného dozvědět zajímavé informace o jejich původu a stavu.
Na Vivaldiho!
Po loňském úspěšném spojení slavných i méně známých skladeb Antonia Vivaldiho s jeho životním příběhem překvapivě zábavnou a neobvyklou formou. Vznikl tak koncert v divadle a zároveň divadlo v koncertě, kdy se herci stali hudebníky a hudebníci herci. Jaroslav Svěcený zde hrál nejen Vivaldiho skladby jako houslista, ale představil i Vivaldiho samotného, různých hereckých partů se ujali i ostatní členové komorního orchestru.
Jaroslav Svěcený a Cigánski diabli
Poslední večer na nádvoří zámku byl jedinečnou a temperamentní tečkou za celým festivalem. Spolu s Jaroslavem Svěceným vystoupili členové bratislavského souboru Cigánski diabli, klasicky vystudovaní instrumentalisté. Během večera předvedli posluchačům to nejlepší ze svého repertoáru. Známé skladby v jedinečném aranžmá spojovaly neobvyklé hudební kombinace s úžasnou dávkou temperamentu. Po celý večer jsme mohli sledovat jednoho z nejlepších hráčů na cimbál na světě Ernesta Szarközyho. Kromě tohoto jedinečného zážitku jsme mohli obdivovat úžasné hudební výkony a dokonalou souhru obou houslistů, violoncelisty, klarinetisty, hráče na kontrabas a hráčky na violoncello, která některé skladby zvýraznila svým zpěvem. Závěrečný večer na nádvoří pod osvětleným zámkem byl opravdu strhujícím zážitkem.
Foto: Cysnews
Jaroslav Svěcený
Je jedním z nejznámějších současných českých houslistů. Studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění. Hudební vzdělání završilmistrovskými kurzy u světových virtuosů Nathana Milsteina a Gidona Kremera. Je neúnavným popularizátorem houslové hry. Je soudním znalcem smyčcových nástrojů s mezinárodní působností.
Zdeňka Žádníková Volencová
působí v pražském Dejvickém divadle. Od roku 2015 spolupracuje s Jaroslavem Svěceným. Píše scénáře na míru hudebním interpretům a spoluvytváří projekty, které chtějí hudbu a hudební skladatele publiku představit nekonvenčním způsobem. od roku 2007 se aktivně věnuje Nadačnímu fondu Zdeňky Žádníkové, který originálním způsobem mění vizuální podobu zdravotnických zařízení.
Zámek Dobříš
Dobříš se v písemných pramenech připomíná poprvé v roce 1252 jako majetek českých králů a již tehdy zde pravděpodobně stálo zde vrchnostenské obydlí, protože první písemná zmínka dokládá pobyt Václava I. Již o deset let později patřilo však panství Rožmberkům, do královského majetku je zpět získal až Jan Lucemburský. On nebo až jeho syn Karel IV. nechali postavit lovecký hrádek Vargač, na němž jsou doloženy příležitostné pobyty Karla IV. a Václava IV. Ve finanční tísni během třicetileté války nakonec panství prodal císař Ferdinand II., který již delší dobu uvažoval o uvolnění některého z komorních panství. V roce 1630 koupil Dobříš za 40 000 zlatých vojevůdce a císařský nejvyšší štolba hrabě Bruno III. z Mansfeldu. Mansfeldové později přistoupili k opravě hradu, ale po požáru v roce 1720 jej definitivně opustili. Když roku 1720 hrad vyhořel, dal kníže Jindřich Pavel Mansfeld postavit nynější zámek. Současná podoba zámku pochází z let 1745–1765, kdy byla provedena přestavba původního barokního sídla poničeného požárem. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči, dobříšského panství se ujala jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.Až do druhé světové války zámek vlastnil šlechtický rod Colloredo-Mansfeldů. V roce 1942 jej vyvlastnili nacisté a zámek sloužil jako sídlo říšského protektora. V roce 1945 jej získal československý stát a od této doby až do devadesátých let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů jako Domov spisovatelů. V roce 1998 byl navrácen potomkům bývalých vlastníků, rodině Colloredo-Mansfeldů. Současným majitelem zámku je Jerome Colloredo-Mannsfeld, který žije střídavě zde na dobříšském zámku a střídavě na zámku Gstatt v Rakousku.
Zdroj: Wikipedie
