Dánská dívka z muže na ženu

Divadlo Na Fidlovačce zahájilo novou sezónu světovou premiérou divadelní adaptací knihy amerického spisovatele Davida Ebershoffa Dánská dívka. Příběh transgender malířky Lili Elbe, dříve Einara Wegenera, která jako první člověk na světě podstoupí operativní změnu pohlaví proslavil stejnojmenný oskarový film s Alicií Vikander a Eddiem Redmanem.

 Skutečný příběh

Skutečný příběh dánské malířky Gerdy Wegenerové a jejího manžela Einara Wegenera, se odehrává ve dvacátých letech v Kodani. Při práci na portrétu operní divy Greta požádá Einara o pomoc. Udělá si z něj modelku. Netuší ovšem, že rozmotala dávné trauma. Že v nitru jejího manžela žije žena – Lili Elbe. Greta se ve své bezpodmínečné lásce a odvaze rozhodne, že Lili pomůže na svět. Manželé se přestěhovali do Paříž e, kde čelili menším společenským konvencím než v Dánsku. V Paříži se mohli také lépe uplatnit v malířství. Když byla oděná v dámském, byla Elbe svou ženou Gerdou představována jako Einarova sestřenice.

Einar – Lili se cítil se ve svém mužském těle čím dál tím hůř a po myšlence na sebevraždu se v roce 1930 odhodlal navždy změnit svůj život. Během dvou let Lili prodělala čtyři operace ke změně pohlaví. První se uskutečnila pod dohledem sexuology Hirschfelda v  Berlín ě, další 3 v Drážďanech. Dánský zákon v té době neumožňoval manželství mezi dvěma ženami, proto jejich manželství bylo zrušeno v říjnu 1930. Lili začala vztah s francouzským obchodníkem s uměním Claudem Lejeune, kterého si chtěla vzít a založit s ním rodinu. Proto podstoupila poslední operaci zahrnující transplantaci dělohy, aby jednou mohli mít děti. Bez medikace, která by zabránila odmítání orgánu se nezotavila a zemřela tři měsíce po zákroku 13. září 1931.

Od prvního okamžiku nás zaujala minimalisticky řešená scéna, jednoduchá a tvarově čistá, která dala vyniknout hereckým výkonům. „Hledali jsme jednoduché scénické tvary, minimalistické ale zároveň nabízející různé uchopení prostoru. Výtvarná stránka je pro mne vždy důležitá, je to základní prvek jazyka, kterým hovoříme s diváky,“ vysvětluje režisér Jakub Čermák spolupráci se scénografkou a kostýmní výtvarnicí Martinou Zwyrtek.

Hra začíná na jevišti s vytaženou oponou a světelnými rámy ve kterých čekají hlavní postavy

na svoje dialogy. Opravdu platí, že méně je zde více. Scéna skvěle ladí s výkony herců. Děj podtrhuje a umocňuje hudba Tanity Yankové, bulharské muzikantky a skladatelky.

 

Herci  

hlavní roli Einara-Lili exceluje mladý, pětadvacetiletý Daniel Krejčík, jeho výkon je neuvěřitelný. Z úspěšného malíře se odvážně před našima očima měnil v křehkou dívku. Takový výkon v tak obtížné roli se v našich divadlech téměř nevyskytuje. Doufejme, že komise pro udílení cen Thálie ho neopomine nominovat.

„Zkoušení bylo příjemné i když hodně fyzicky náročné. Řekli mně, chce to zhubnout. Zhubnul jsem teda asi o 12 kilo i když jsem nebyl tlouštík. Nemám na sobě žádné chlupy vše jsem depiloval. Na vlasy padla spousta peroxidu,“ osvětlil Daniel Krejčík     Petra Horváthová v roli Einarovy ženy Grety to měla vedle vynikajícího Krejčíka těžké, ale zhostila se role na jedničku. Pro roli doktora Bolka získalo divadlo jako hosta Jiřího Korna a je to šťastná volba. Inspiraci pro postavu dr. Bolka byl dr. Hirshfeld, německý lékař a sexuolog židovského původu, zakladatel sexuologického ústavu v Berlíně. Jeho motto znělo: vědou ke spravedlnosti, Hirschfeld zastával názor, že v sexuální orientaci je nutno homosexualitu chápat jako třetí pohlaví t.j. vrozený přirozený pohlavní mezistupeň, stejně tak transgenderismus. Byl nazýván Einsteinem sexu, bojoval za práva a beztrestnost sexuálních menšin. Nacisté jeho ústav uzavřeli a jeho spisy veřejně spálili. Hirshfeld zemřel v roce 1935 v Paříži. V případě Lili Elbe se angažoval a podpořil její rozhodnutí podstoupit operaci.  

     Jiří Korn

  Jiří Korn je jakýmsi vypravěčem a průvodcem příběhu Lili a Gerty. Průvodce v jeho podání je velmi přesvědčivý a skvěle doplňuje děj. Skvělá je scéna, kdy na stupínku hodiny odpočítávají čas do plánované sebevraždy Einara a zachrání ho dr. Bolk. Upoutala i Anna Krejčíková v roli Anny, přítelkyně Grety. Přestože je těhotná vnesla do představení živelnou energii a naději. Hrát bude do hrát do konce ledna a pak ji vystřídá Vanda Hybnerová. V roli Vojtěcha byl vynikající Vojtěch Vodochodský, rovněž Hans Jiřího Racka. přesvědčil. Výtečně tancovali i hráli Petra Mošovská Lilian Fischerová, Pavel Kozohorský a Michal Kováč.   Představení vyvrcholí závěrečnou scénou, kdy dr. Bolk konstatuje neúspěch operace a Lili se proměňuje z Einara v anděla.

 

Inscenační tým

 

Dramaturgyně Kateřina Jonášová, která má s tématem transgender identity osobní zkušenosti se podařilo získat práva na hru přímo od autora „Autora jsem oslovila emailem, kde jsem vylíčila i můj osobní příběh.  Odpověděl během pár minut a souhlasil.“ Jedinečná dramatizace románu je jejím dílem. Představení se připravovalo 2 roky. Režisér Jakub Čermák řekl k tématu hry: nská dívka se sice odehrává ve 20. a 30. letech minulého století, ale snad nikdy dříve nebyl tento námět společensky tak aktuální. Myslím, že každý, kdo pozoruje a vnímá svět kolem sebe s otevřenýma očima, ve svém širším okolí již musel potkat, vidět nebo slyšet o kokrétním případu člověka, který čelil potřebě řešit svou genderovou identitu. Lili Elbe, hrdinka našeho příběhu, jako první na světě podstoupila operaci. Dnes víme, že pro mnoho translidí není kompletní operace nutná, aby se cítili skutečnou ženou nebo mužem. V tomto aspektu se svět proměnil. Ale esence jejího životního příběhu je platná neustále, jejími ingrediencemi jsou touha být sám sebou, úzkost i odvaha, společenské nepochopení i vzdor vůči němu, hluboké deprese i euforie okamžiků štěstí. A především láska, která vzkvétá, bojuje, činí život nesnesitelným i snesitelným, láska, která je silnější než smrt.”

O scénografce Martině Zwyrte a autorce hudby Tanitě Yankové jsme psali na začátku článku. Světelný design Přemysla Jandy, který působí ve Stavovském divadle je úchvatný. Zvlášť závěrečná scéna je designově dokonalá, stroboskopické efekty ještě umocňují zážitek.

   Závěr

     Představení s vynikajícími hereckými výkony, minimalistické jeviště bez kulis, hudba, osvětlení vše se vzájemně doplňuje a zapadá do sebe. Oproti filmu více hovoří k současnému divákovi. V adaptaci Kateřiny Jonášové se také více akcentují temnější stránky celého příběhu, nepochopení společnosti, příběh vztahu, který prochází změnami tak jak prochází proměnou Einar-Lili. Divák má po představení spoustu myšlenek k přemýšlení. Toto téma není běžné a mnoha lidem představení pomůže problematiku transgenderu přiblížit. Je to událost sezony nejen pro Fidlovačku, ale i pro české divadlo.

 

Jaromír a Věra Hamplovi