O chovu bílých tygrů v Zoo Liberec – reakce ředitele Zoo Liberec na článek v MF DNES

O budoucnosti chovu bílých tygrů v liberecké zoo ještě není rozhodnuto. Je potřeba zvažovat řadu aspektů a souvislostí včetně názorů odborné veřejnosti i mezinárodních institucí, smysluplnost chovu vzácných zvířat i návštěvnický potenciál. Zoo Liberec chce patřit k moderním zařízením a chce akceptovat měnící se poslání zoologických zahrad i chovatelské standardy.

Jak to s bílými tygry vlastně je?

Bílý tygr není živočišným druhem ani poddruhem. V přírodě se nevyskytuje a není tedy ohrožen vyhynutím (na rozdíl od indického tygra, ze kterého bílý vzešel). V roce 1951 byl v Indii odchycen mladý samec tygra, který měl bílé zbarvení srsti. Tento jediný zakladatel byl dále v zajetí připouštěn na normálně zbarvené samice. Z potomků tohoto samce byli v dalších generacích vybíráni ti bílí

a v soukromých chovech i jinak výjimečně zbarvení jedinci. Ti byli dále kříženi mezi sebou, což dodnes vede k množství geneticky vázaných zdravotních a tělesných vad.

 

Hlavní zoolog Luboš Melichar k historii chovu bílých tygrů uvádí: „Libercem prošlo za 24 let 22 bílých tygrů, přičemž rozmnožit se je podařilo pouze třikrát, a to za velkého úsilí a chovatelské péče.  Poslední vrh se v Liberci narodil v únoru 2016 a odchoval se jeden samec a jedna samice.  Stejně jako v případě předchozího odchovu, bylo velmi komplikované najít pro ně dobré umístění. Devatenáct měsíců byla obě zvířata marně v nabídkové listině zoo. V žádné jiné zoo o ně nebyl zájem. Ten projevovali pouze cirkusy a obchodníci se zvířaty“.

 

Bílí tygři v liberecké zoo měli své poslání poplatné době. Má-li být zoo vnímána jako moderní, nemůže se donekonečna prezentovat stejnými „ikonami” jako cirkusy, obchodníci se zvířaty, produkující zvířata na kšeft a pro filmová či divadelní představení. Moderní zoo se nemůže udržitelným způsobem prezentovat ani stejnými zvířaty, kterými se prezentují začínající malé soukromé zoo, budující své začátky na hodnotách starých několik desítek let. 

 

Stejně jako lidská společnost i zoologické zahrady procházejí evolučním vývojem. Zoo Liberec se nevyhraňuje vůči vlastní historii. Do této historie patří několik generací libereckých šimpanzů, vyrůstajících v plenkách a oblečcích v rodinách svých chovatelů nebo uměle odchovaná mláďata levhartů či dalších velkých koček, která se prezentovala návštěvníkům na vodítku.

„Chov bílých tygrů je pokračováním příběhu vývoje zoologických zahrad. V těch moderních a dobře fungujících už nepotkáte oblečeného šimpanze či mládě šelmy na mazlení. Věříme, že jednou zvládneme plnit poslání zoologické zahrady i bez málo životných, křížených a v podstatě nemocných bílých tygrů.“ dodává ředitel Zoo Liberec David Nejedlo a doplňuje: „Pokud se týká budoucnosti chovu bílých tygrů, ještě několik let budou u nás důstojně dožívat minimálně Paris a Surya Bára.  Ale zoo dnes nemohou být zvěřincem rarit. Toto poslání se nejen naplnilo, ale již nějaký čas se přežívá a je kontraproduktivní“.




 

ZOO Liberec chce a potřebuje být členem světových profesních organizací – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) 

EAZA je regionální stavovskou organizaci, respektovanou v rámci světového ochranářského

a chovatelského společenství. Srovnání s EU úplně nepokulhává, ale nejedná se o Evropskou unii.  Členství v EAZA je důležité. Mimo jiné šetří zoologickým zahradám nemalé finanční prostředky a řadu problémů. Jen členství v EAZA umožňuje zoologickým zahradám být součástí záchranných chovatelských programů v rámci kterých zvířata získávají zdarma a zároveň pro ně mají i odbyt. Naopak nebýt členem znamená se k většině druhů (vesměs návštěvnicky atraktivním) vůbec nedostat.

Avšak i EAZA občas přijímá pro zahrady obtížně akceptovatelná nařízení či doporučení. Nebýt pozitivního tlaku na členské zahrady EAZA, dodnes by se v zoologických zahradách odchovaná zvířata prodávala za peníze a mnoho druhů zvířat by bylo drženo v nevyhovujících podmínkách.

 

Na konci srpna prošla liberecká zoo velmi tvrdou a náročnou kontrolou v rámci EAZA akreditačního procesu. Zahraniční auditoři si během dvou dnů prohlédli velmi pečlivě všechny areály a seznámili se se všemi aktivitami. Na oficiální zprávu z tohoto screeningu  si Zoo Liberec bude muset ještě pár týdnů počkat, ale předběžný výsledek je již známý. Liberecká zoo je v mezinárodním měřítku vysoce hodnocena díky svému dobře spolupracujícímu a erudovanému týmu. David Nejedlo upřesňuje:  „Mezi sledovanými parametry jsme obstáli z hlediska propracovanosti systému vzdělávacích programů pro veřejnost (DIVIZNA), zapojení do praktické ochrany přírody a ohrožených druhů (jak v domovském regionu díky aktivitám ARCHY, tak i v zahraničí díky dlouholeté podpoře terénních projektů na ochranu biodiverzity a rozvojovou pomoc prostřednictvím České koalice na ochranu biodiverzity). Co nebylo vůbec hodnoceno pozitivně, byl – kromě jiného – právě chov bílých tygrů. I to je tedy aspekt, který v souvislosti s budoucností chovu bílých tygrů v Liberci musíme zvažovat“. 

Foto: ZOO Liberec